Moje stížnost pořád leží na policii, spis jsem dosud neviděl, říká obviněný hejtman Rozbořil

ČTK ČTK
13. 11. 2015 12:18
Ani téměř po měsíci nebylo rozhodnuto o stížnosti, kterou hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD) podal proti svému obvinění v korupční kauze. Stížnost stále leží na policii v Olomouci. Do konce listopadu by hejtman měl nahlédnout do spisu a seznámit se s odposlechy, kvůli kterým byl obviněn.
Jiří Rozbořil
Jiří Rozbořil | Foto: Ludvík Hradilek

Olomouc - O stížnosti, kterou hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD) podal proti svému obvinění v korupční kauze, nebylo ani téměř po měsíci od jejího podání rozhodnuto. Stížnost stále leží na policii v Olomouci, řekl v pátek Rozbořil, který obvinění z podplácení odmítá a tvrdí, že jde o nedorozumění. Do konce listopadu by hejtman měl nahlédnout do spisu a seznámit se s odposlechy, kvůli kterým byl obviněn.

"Podle mých vědomostí, které mi sdělil advokát, zatím (stížnost) ještě pořád leží na policii v Olomouci. To znamená tři týdny od podání stížností nedoputovala dál než na policii v Olomouci," odpověděl Rozbořil na dotaz, zda už bylo rozhodnuto o jeho stížnosti. Dodal, že policie ani státní zástupce nemá na vyřízení stížnosti stanovený žádný termín.

Rozbořil zatím neviděl spis ani přepis odposlechu. "Ten stav stále trvá. V dohledné době se chystáme do odposlechu a spisu nahlédnout. Podle sdělení mého advokáta nicméně od policie zatím žádná obsílka nepřišla," poznamenal Rozbořil.

Státní zástupce podle Rozbořila pouze sdělil, že nahlédnout do spisu by měl mít možnost do konce listopadu. "Až se dozvím, co je v tom inkriminovaném odposlechu, tak se k tomu budu moci vyjádřit. Pokud mi to samozřejmě zákon a mlčenlivost dovolí," dodal. Hejtmana policie propustila 14. října a od té doby si jej už nepředvolala.

Probíhají výslechy svědků

Policisté a žalobci začali minulý týden naplno vyslýchat svědky v olomoucké korupční kauze, ve které jsou obviněni čtyři lidé včetně hejtmana Rozbořila a vysoce postavených olomouckých policistů Karla Kadlece a Radka Petrůje. Jak dlouho výslechy potrvají, nedokázal žalobce odhadnout. Podle obhájce obviněného hejtmana Petra Konečného to bude zřejmě do poloviny listopadu. Usuzuje tak podle toho, že nahlédnout do spisu budou moci až v této době.

Kauza s názvem Vidkun se týká podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky, ovlivňování některých trestních kauz a úniků informací z trestních spisů. Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zahájili zásah 13. října a poté obvinili čtyři lidi.

Podle informací ČTK byli policisté Petrůj i jeho nadřízený Kadlec obviněni ze zneužití pravomoci úřední osoby, policejní náměstek navíc z přijetí úplatku. Hejtman čelí obvinění z podplácení a podnikatel Ivan Kyselý je podezřelý z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Jako jediný z obviněných v olomoucké korupční kauze je Rozbořil stíhán na svobodě. Tři další muži jsou ve vazbě.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy