Přítelkyně střelce vyšetřovatelům a nyní i Hospodářským novinám popsala vážné změny v mužově chování, které se objevily až v posledních měsících před činem. Vitáskovi, který trpěl představou o svém těžkém onemocnění, však psychiatři pomoct nestačili.
Střelec z Ostravy si podle své dlouholeté družky začal stěžovat na bolesti v různých částech těla loni na podzim. "Byl sportovec, žádný hypochondr, nemoci často přecházel," vzpomíná žena. Vitásek, který pracoval jako stavební technik, pak ale začal mluvit o rakovině. "Skutečně se zdálo, že trpěl bolestmi. I přesto ale vyšetření, která absolvoval, nádorová onemocnění vyloučila. Byl přesvědčený, že mu lékaři odmítají pomoci," řekla.
Ženě tak bylo brzy jasné, že její přítel potřebuje pomoc spíše od psychiatra než onkologa. "Jeden večer, nedlouho před tím hrozným dnem, mi například volal z auta, že se ztratil. Opravdu nevěděl, kde je, byl dezorientovaný, měl úplně jiný hlas. To už nebyl on," vyprávěla.
Možnost, že střelec byl psychicky nemocný, považuje za pravděpodobnou i policie. "Je to jedna z hlavních vyšetřovacích verzí," oznámil dozorující krajský státní zástupce David Bartoš, který převzal za policii informování veřejnosti o případu. Detektivové podle Bartoše prověřují například možnost takzvané rozšířené sebevraždy, kdy často duševně chorý pachatel zabije sebe a několik dalších lidí.
Nebylo by to poprvé, kdy v Česku zabíjel neléčený duševně nemocný člověk. Největší masový vrah v dějinách země, který v únoru 2015 zastřelil v restauraci Družba v Uherském Hradišti osm lidí a následné při policejním zásahu také sebe, trpěl psychickou poruchou řadu let.
Hypochondrická deprese
Podle oslovených psychiatrů je pravděpodobnost, že Vitásek trpěl psychickou poruchou, velmi vysoká. "Neměl jsem možnost jej vyšetřit, mohlo se však jednat o nastartování hypochondrické deprese, která bývá hodně hluboká a záludná, protože pacient je přesvědčen o smrtelném onemocnění a nepřijímá obvykle žádné důkazy, že tomu tak není," uvedl psychiatr Jan Cimický.
Také podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla svědčí řada indicií pro to, že pachatel nebyl duševně v pořádku. "Mohu samozřejmě jen spekulovat například o rozšířené sebevraždě, kdy jsou známy případy, že si vezme život matka a vezme s sebou i děti," popsal.
Vitásek se podle Höschla mohl snažit pomstít systému, který mu nedokázal pomoci. "Hypochondrické stesky nebo extrémní zaměření na vlastní tělesné zdraví bývají součástí depresivního syndromu. Jeho jednání je patologické, ale co to přesně je za patologii, si samozřejmě nemohu dovolit říci," dodal Höschl.
Teorii o rozšířené sebevraždě může nasvědčovat i výpověď Vitáskovy družky. "Byl přesvědčený, že zemře, a říkal, že se mu ale nechce odejít beze mě. Dnes si myslím, že pokud by měl zbraň doma, tak jsem tu dnes už nebyla," míní žena. Přítel si podle ní schovával nelegálně drženou pistoli mimo byt. "O tom, že ji má, jsem vůbec netušila."
Lékaři mohli udělat víc, tvrdí přítelkyně střelce
Ona i Vitáskovi rodiče se muže snažili k návštěvě psychiatra přimět několik týdnů. "Odmítal to," popisuje žena, která nakonec požádala o pomoc lékaře na chirurgickém oddělení ostravské Vítkovické nemocnice, kde přítel absolvoval některá vyšetření. "Chtěla jsem, ať ho pošlou k psychiatrovi. Donutí ho tam jít. Ale neuspěla jsem. U žádného psychiatra nebyl, což byla veliká chyba," dodala žena, která se domnívá, že lékaři mohli udělat víc.
Vítkovická nemocnice i zařízení v Krnově, kde se Vitáska také pokoušeli léčit, však prostřednictvím svých mluvčích na jakékoli otázky, včetně té, zda ho někdo poslal na psychiatrické vyšetření, odmítly HN odpovědět. Stejně se zachovala i jeho praktická lékařka z Háje ve Slezsku Jiřina Dobešová.
Zanedbání lékařské péče zatím policie u ostravského střelce nezjistila. "Péče, kterou dostával, byla přiměřená, komplexní. Lékaři postupovali standardně a nabízeli mu i možnost psychiatrického vyšetření. Ale on na žádné nakonec nešel," sdělil krajský státní zástupce Bartoš.
