Brno – Téměř šestnáct let se neúspěšně snaží Jihomoravský kraj schválit svůj územní plán, a přestože je jeho zatím poslední třetí verze připravena, názory na ni se výrazně liší. Zatímco krajské zastupitelstvo kypí sebejistotou a o slibovaném termínu schválení plánu nepochybuje, aktivisté, odborníci a někteří brněnští politici vidí v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) nezákonný pokus, jak voliče před říjnovými krajskými volbami opít rohlíkem.
Druhou verzi (ZÚR) schválil kraj v září roku 2011, následně však byla zrušena nejvyšším správním soudem. A podle opozice čeká stejný osud také třetí verzi, která by měla být dokončená před krajskými volbami. Práce na nové verzi zabrala kraji pět let, přesto nedokáže s jistotou určit, kudy povede klíčový koridor a jaká bude podoba Brna a jeho okolí.
„Příprava dokumentu k vydání probíhá podle plánu a podnikají se běžné procesní kroky. V červenci provedl kraj analýzu a vyhodnocení námitek a připomínek, které dostanou k dispozici dotyčná ministerstva,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová.
Pokud u příslušných ministerstev projde třetí podoba krajského územního plánu, pokryje Jihomoravský kraj na několika místech tzv. územní rezerva. To je označení pro místo, jehož územní plán odsune kraj do lokální územní studie. A v budoucnu by z ní vzešlé výsledky byly zahrnuty v aktualizaci ZÚR. Jedná se tak o oblasti, které jsou natolik komplikované, že je Jihomoravský kraj zahrne do krajského územního plánu nejdříve tři roky po krajských volbách. Tak dlouho totiž územní studie potrvá, pokud nenastanou další komplikace.
Tento postup územního plánování by platil především pro Brno a jeho aglomeraci. „Díky studii kraj získá detailnější hodnocení situace a více se přiblíží reálnému řešení i s ohledem na kumulativní a synergické vlivy,“ vysvětlila mluvčí Jihomoravského kraje a dodala, že kraj postupuje vůči Brnu a jeho okolí maximálně zodpovědně.
Příliš optimistický názor však s krajem nesdílí náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj je velmi vysoká šance, že současnou podobu ZÚR shodí soud. „Vyplývá to z právního posudku, který si nechalo Brno vypracovat od právní kanceláře Frank Bold. Takže ve výsledku nebude zase nic a kraj bude neexistencí územního plánu paralyzován,“ namítl Hollan, který se na svém facebookovém profilu vyjádřil, že to hejtmana Haška nezajímá. „My se budeme snažit, aby kraj nezákonné ZÚR před volbami populisticky nevydával a nechal to až na dalším zastupitelstvu,“ dodal.
Podle výše zmiňované právní kanceláře je největším problémem současného návrhu to, že neřeší urgentní záležitost, kterou ze zákona řešit má. Tedy budoucí uspořádání silniční dopravní sítě, zejména klíčových dopravních staveb. „Na krajský územní plán navazují územní plány obcí, takže územní rezervy budou jejich území blokovat, aniž by bylo jasné, zdali budou tyto trasy při následné aktualizaci skutečně potvrzeny nebo ne,“ uvedl Pavel Černý a dodal, že kvůli současné podobě ZÚR nebude ani Brno moct plánovat významné dopravní stavby na svém území.
Jestli bude současná podoba ZÚR schválena, bude podle aktivisty Petra Firbase komplikované čerpat kvůli územním studiím evropské dotace pro páteřní komunikace. A náměstek brněnského primátora jeho slova potvrdil. „Pokud kraj nedokáže připravit ZÚR v souladu se zákonem, je to jeho problém a ne obcí, které to právně napadnou. Kraj tak svým konáním ohrožuje i čerpání dotací,“ řekl Hollan, podle kterého hejtman Michal Hašek odmítá jakoukoliv diskusi s brněnským zastupitelstvem.
Pokud bude i přes právní předtuchy současná podoba ZÚR povolena, bude do územní studie spadat také tzv. Hitlerova dálnice, respektive úsek dálnice D43 mezi Kuřimí a Lysicemi. „Studie podrobně prozkoumá, kterou variantu dálnice, bystrckou či bítešskou, doporučit k realizování. Zda potřebujeme jihozápadní tangentu a v kterých místech napojit území od Černovické terasy k Holubicím na D1,“ vysvětlila mluvčí Jihomoravského kraje a dodala, že studie prozkoumá dopady těchto záměrů a nepřinese žádná jiná omezení.
