Unaveni válkou. Češi v podpoře Ukrajiny patří k nejhorším v Evropě

V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a zprávy o obyvatelích Kyjeva mrznoucích v bytech bez elektřiny a tepla zvedly mezi Čechy obří vlnu solidarity.

Během několika týdnů na začátku roku vybrali hodně přes sto milionů korun na elektrocentrály a další humanitární pomoc. Pochvalu si za to vysloužili i od prezidenta Petra Pavla.

Jenže i přes podobná vzepětí solidarity se ukazuje, že Češi se – pro mnohé možná překvapivě – neřadí mezi evropské premianty v podpoře národa čelícího už čtyři roky ruské agresi. Naopak.

Z pravidelného celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vyplývá, že humanitární a finanční pomoc Ukrajině podporuje více než polovina Čechů.

Mírně nadpoloviční většina je i pro přijímání uprchlíků z napadené země. Jenže ve srovnání s ostatními státy evropské sedmadvacítky se jedná o jedna z nejnižších čísel.

S poskytováním finanční a humanitární pomoci Ukrajině konkrétně souhlasí 55 procent Čechů. To řadí zemi v žebříčku evropské sedmadvacítky na předposlední místo před Rumunsko. Větší podporu tak projevují i občané států, které jsou vnímány jako výrazně více „proruské“, tedy například i Maďarska. Průměr celé unie je pak 77 procent.

Uprchlíkům z Ukrajiny Češi fandí nejméně z unie

Ještě níže, tedy na posledním 27. místě mezi zeměmi unie, se nachází Česko v případě odpovědí občanů na otázku, zda bychom v unii měli přijímat Ukrajince prchající před válkou. S tím souhlasí 51 % procent Čechů, zatímco průměr za všechny země EU je 81 procent.

Samotná čtyři roky trvající invaze armády Vladimíra Putina na Ukrajině Čechy trápí. „Největším problémem, kterému v současnosti čelí Evropská unie, je podle 28 procent Čechů a Češek válka na Ukrajině,“ uvádějí autoři Eurobarometru. Druhé největší obavy pak mají dotázaní z Česka z přistěhovalectví. Za zásadní problém ho považuje 23 tuzemských respondentů, průměr unie je pak 20 procent.

Financování vojenské pomoci? Pro je jen třetina Čechů

Váhu datům z Eurobarometru dodává fakt, že v něm dvakrát ročně odpovídá více než dvacet tisíc Evropanů včetně 1,1 tisíce Čechů. Poslední zveřejněné výsledky je ale nutné hodnotit s vědomím toho, že lidé v něm odpovídali ještě před letošní krutou zimou, kdy Putinova armáda útočila na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. A právě tyto útoky mohly solidaritu Čechů a Evropanů s Ukrajinci od té doby mírně posílit.

To ostatně poznamenávají i autoři posledního průzkumu společnosti STEM zveřejněného v polovině února. Podle nich oproti podzimu (kdy vznikal i poslední Eurobarometr) i kvůli útokům na infrastrukturu podpora pomoci mezi Čechy na počátku roku mírně stoupla.

„Lednový průzkum analytického ústavu STEM ukázal, že pozitivnější je nejen postoj Čechů a Češek vůči uprchlíkům z Ukrajiny, ale i k pomoci pro válkou zasaženou zemi. Sporným bodem však nadále zůstává postoj k vojenské a finanční pomoci Ukrajině, který je výrazně polarizován podle politického klíče,“ uvádějí nicméně autoři průzkumu.

Co se týče vojenské pomoci, s financováním jejího nákupu a dodávek souhlasí podle výsledků Eurobarometru jen zhruba třetina Čechů. To je opět jedno z nejnižších čísel v rámci celé unie.