Důstojná mzda má podle autorů projektu, dostupného na stejnojmenném portálu, umožnit Čechům žít obyčejným životem. "Jde tedy spíše o důstojné minimum, řekněme nižší životní standard," upřesňuje výpočet členka expertní platformy, politoložka Kateřina Smejkalová.
Výše tohoto příjmu by se měla podle aktuálních cen měnit každý rok.
Částka, kterou stanovil tým složený z nezávislých expertů z veřejných a vědeckých institucí, odborů a neziskových organizací, musí člověku pracujícímu na plný úvazek a k tomu jedné vyživované osobě bez stresu pokrýt výdaje na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas.
Vystačit má ale i na další důležité potřeby včetně úspor pro případ neočekávaných okolností, jako je třeba rozbitá pračka nebo nečekaná návštěva zubaře.
Například měsíční výdaj za potraviny autoři studie vyčíslili na 5550 korun pro jednoho dospělého a jednu vyživovanou osobu. Tato částka by přitom dospělému člověku měla vystačit také na obědy v závodních jídelnách či restauracích. Letošní výdaje na bydlení o přiměřené ploše včetně služeb a energií pak vyměřili na 8216 korun, respektive 11 929 korun v Praze.
| Kategorie | Výdaj za měsíc |
| Potraviny | 5550 Kč |
| Bydlení | 8216 Kč/11 929 Kč |
| Oblečení a obuv | 1144 Kč |
| Doprava | 1711 Kč |
| Telekomunikace | 1353 Kč |
| Volný čas a vzdělávání | 2818 Kč |
| Zdraví a hygiena | 1007 Kč |
| Úspory | 3226 Kč |
Důstojná mzda naopak nezahrnuje náklady na jakékoli dražší potřeby ani výdaje na nákladnější spotřebu. Mezi ty patří třeba speciální strava, výdaje na péči o domácí mazlíčky nebo nadstandardní zdravotní péče.
Na důstojný život nemá zdaleka každý
Celorepublikový důstojný příjem ve výši 31 463 korun hrubého nastavený pro rok 2019 je jen mírně nižší než průměrná hrubá mzda, která v letošním 3. čtvrtletí dosáhla 33 697 korun. Přesahuje naopak takzvaný medián mezd (kdy polovina Čechů bere méně a polovina více, než je daná částka), ten činí 29 459 korun.
Z výpočtu tak vyplývá, že v Česku na minimální důstojnou mzdu dosahuje jen přibližně polovina pracujících. "Pro představu 170 tisíc lidí pobírajících minimálním mzdu bude muset i po jejím zvýšení příští rok vyjít s méně než polovinou částky umožňující pokrýt obyčejný materiální standard," doplňuje zpráva projektu.
Výrazně níže než důstojná mzda se pohybuje také nezabavitelné minimum, které v maximu činí méně než 15 000 korun, a které ze mzdy zůstává 860 tisícům lidí v exekucí. "Přesně těmto částkám chceme vyčíslením minimální důstojné mzdy nastavit zrcadlo. Nízká úroveň příjmů v Česku není jen hra s čísly nebo účetní cvičení, ale má zcela konkrétní a zásadní důsledky na život mnoha lidí," říká další z autorů, ekonom Jan Bittner.
Na ekonomickou nejistotu jednotlivců totiž podle autorů doplácí celá česká společnost. "Nízké mzdy jsou nezřídka dorovnávány dávkami z veřejného rozpočtu, zadlužení lidé utíkají do šedé ekonomiky, a státu tak chybí jejich odvody. Lidé s nízkou kupní silou také nemohou přispívat k rozvoji ekonomiky regionů," vysvětlují.
Ekonomická nejistota přitom není problémem pouze u nízko-kvalifikovaných profesí, ale také u lidí, kteří nežijí s partnerem - u samoživitelek, seniorů či takzvaných singles. S pokrytím běžného životního standardu mají dále problémy profese, jako jsou úředníci, pracovníci v sociálních službách a zdravotnictví, umělci nebo vysokoškolští pedagogové.
"Dlouhodobý pocit, že zájmy těchto lidi nejsou ani veřejně artikulovány, natož aby je někdo hájil, přispívá k pocitům frustrace a nedůvěry ve stát - což pak dopadá na společnost jako celek," vysvětluje antropoložka Lucie Trlifajová. Vypočítaný důstojný příjem v Česku ale podle autorů není politickým požadavkem, už kvůli své výši, má ale podnítit k debatě o úrovni mezd.
Západ zatím nedorovnáme
Česko vykazuje podle statistik nejvyšší míru zaměstnanosti i nejnižší míru chudoby v rámci Evropské unie. Propastné rozdíly v chudobě mezi obyvateli Česka podle autorů v zemi nejsou. "Jenže v porovnání s ostatními státy, například s Německem, je rozdíl výrazný," podotýká antropoložka Trlifajová.
V absolutních hodnotách se český výsledek důstojné mzdy pro rok 2019 pohybuje výrazně níže než jeho západní protějšky označované jako living wage. I v tomto případě jde o mzdu, pod kterou by neměl jít příjem pracovníků s rodinami, aby si udrželi přijatelný životní standard.
Například ve Velké Británii (mimo Londýn) dosahuje living wage 11 eur za hodinu, tedy v přepočtu 281 korun za hodinu, zatímco v Česku to je asi o 100 korun méně. V Irsku je to 12,3 eura za hodinu (v přepočtu 314 korun za hodinu) a na Novém Zélandu 12,5 eura za hodinu (v přepočtu 319 korun za hodinu).
