Novela zákoníku práce by měla začít platit od příštího roku. Ještě předtím o ní ale bude jednat vláda, která ji případně pošle do schvalovacího kolečka do parlamentu. Odborníci na pracovní právo předpokládají, že u některých bodů návrhu dojde k určitým úpravám.
Řadu změn v zákoníku práce je ovšem vyloženě nutné přijmout, jelikož je nařizují evropské směrnice - jedna o rovnováze pracovního a soukromého života (WLB) a druhá o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC).
Česko mělo evropská pravidla, stejně jako všechny ostatní členské státy, uvést do praxe už letos v srpnu. Pokud by se dál jejich přijetí oddalovalo, hrozila by Česku pokuta, která by mohla dosahovat až desítek milionů korun.
Směrnice WLB má přispět ke sladění rodinného a pracovního života. Novela navrhuje, že zaměstnanci pečující o dítě do 15 let nebo těhotné zaměstnankyně budou mít právo na práci z domova. Tedy pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody nebo povaha práce. V takovém případě by ale zaměstnavatel musel písemně odůvodnit, co práci z domova brání.
Zásadní změnou bude také povinnost hradit zaměstnanci na práci z domova náklady, a to ve výši 2,80 koruny za každou hodinu práce. Půjde tak o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu, odpad. Částku by na každý rok stanovilo ministerstvo ve vyhlášce. Resort by vycházel z údajů o nákladech na dospělého v průměrné domácnosti od Českého statistického úřadu.
Nově by také musela být pro práci z domova uzavřena formální dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V té by mělo být uvedeno místo, odkud budou lidé pracovat, stanovit by se měl také rozsah práce a rozvržení pracovní doby.
Směrnice rovněž požaduje, aby zaměstnankyně s kratším úvazkem, který si vzaly kvůli péči o dítě, mohly požádat zpět o úvazek původní. Zaměstnavatel by jim musel vyhovět. Dále bude také nutná písemná žádost o rodičovskou dovolenou s uvedením plánované doby trvání.
Dohodáři získají nárok na dovolenou i ošetřovné
Se zásadními změnami se počítá rovněž u pracovních dohod, tedy u dohody o pracovní činnosti a dohody u provedení práce.
"V minulosti tyto pracovněprávní vztahy byly využívány spíše jako zdroj přivýdělku, a nikoli jako zdroj jediného příjmu zaměstnance. Ovšem situace se postupem doby změnila tak, že velké množství zaměstnavatelů využívá stále více tyto flexibilní formy práce a v důsledku toho zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, nemají standardní úplnou sociální ochranu," uvádí ministerstvo ve svém materiálu.
Dohodáři by tedy nově měli mít nárok na dovolenou, který bude automaticky vznikat ze zákona při splnění stanovených podmínek - pracovněprávní vztah musí trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny, tedy minimálně 28 dní a zaměstnanec musí odpracovat zároveň alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.
Zároveň budou mít lidé s pracovní dohodou nárok na ošetřovné neboli pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Právo budou mít nově i na příplatky například za práci v noci či o svátcích a přiznán jim bude též nárok na překážky v práci.
Zaměstnavatelé budou nově muset písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu podobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Výhodou pracovních dohod přitom doposud byla právě flexibilita, kdy lidé odpracovali tolik hodin, kolik zaměstnavatel například v daném týdnu potřeboval. Teď bude muset garantovat rozvrhem počet hodin, které zaměstnanec odpracuje. "Zajistí to větší transparentnost a předvídatelnost v těchto prekérních pracovněprávních vztazích," doplňuje MPSV v návrhu.
Mezi další novinky, se kterými se v novele počítá, patří zavádění digitalizace. Právě pracovní smlouvy či dohody bude nově možné zasílat elektronicky, například e-mailem, a to po dohodě obou stran tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Elektronicky bude možné doručit i další dokumenty, třeba i výpověď.
Mezi další zajímavé body návrhu patří nařízení, že zaměstnavatel bude muset už do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech. A také informace o tom, že bude pro zaměstnavatele náročnější obhájit případné ukončení pracovního poměru zaměstnance, pokud takový případ skončí u soudu. Přísnější posouzení "vyhazovu" má omezit diskriminaci.
