Prudce rostoucí inflace, která v Česku dosáhla už dvouciferných hodnot, ukazuje domácnostem jediné - každý měsíc si za stejný objem peněz koupí stále méně zboží a služeb. Ztrácí tedy kupní sílu.
Inflaci měří Český statistický úřad, a to jako přírůstek takzvaného indexu spotřebitelských cen (CPI). Ten vyjadřuje, jak v daném období vzrostly ceny zboží a služeb průměrné české domácnosti v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Háčkem je, že statistici pracují s "průměrným Čechem", zatímco skuteční lidé nakupují různé zboží a služby v různých poměrech. Zatímco někdo musí každodenně používat automobil, a utratí tak za jízdu autem v době výrazného zdražování benzinu tisíce korun měsíčně, obyvatele města, kteří jezdí hromadnou dopravou, tento výdaj nepálí. Inflace tedy působí na každého jinak - na někoho mírněji, než je celorepublikový průměr, a na někoho naopak výrazně hůře.
Statistiky ukazují, že nejvíce se v současnosti na rostoucí inflaci podílejí položky navázané na energetické suroviny. Domácnostem tedy prudce zdražují právě benzin a nafta a také dodávky energií. Výrazně začaly růst ceny také u potravin.
Naopak jediným oddílem ve spotřebním koši, který velmi lehce zlevňuje, jsou Pošty a telekomunikace - tedy poplatky za internetové připojení, mobil či například poštovní služby.
Naše kalkulačka ukazuje, jak inflace ovlivňuje rozpočet modelových českých domácností - mladého svobodného člověka, samoživitele s dítětem, čtyřčlennou rodinu a seniora. Jednoduše si také můžete spočítat dopad inflace na svou vlastní domácnost. Stačí vyplnit měsíční útraty do jednotlivých skupin zboží a služeb.
Jestliže je vaše osobní inflace nižší než ta celorepubliková, která teď činí už 16 procent, vaše peníze se při rozložení vašich výdajů znehodnocují pomaleji, než je průměr. Pokud naopak vaše osobní inflace tu hranici překonává, za stejnou částku si toho koupíte méně než "průměrný Čech".
