Inflace je opakovaný růst cen v ekonomice. Nebo také snížení "kupní síly" peněz. Když bude roční inflace dvě procenta, znamená to, že ze stokoruny vám za rok pomyslně zbude 98 korun. Mírná inflace kolem jednoho až dvou procent je podle České národní banky v pořádku, pomáhá "točit" peníze a udržuje zdravou ekonomiku. Lidé díky ní neodkládají nákupy a peníze utrácejí. V posledních měsících se ale inflace dostala nad současnou toleranční hranici centrální banky - tedy nad tři procenta. Co to o české ekonomice naznačuje?
Mezi podnikateli se objevují názory, že v příštím roce inflace rychle poroste. "Doporučuji klientům, kteří mají dlouhodobé smlouvy se svými objednateli, mít v nově uzavíraných smlouvách automatickou inflační doložku. Po krocích vlády je totiž pravděpodobné, že v Česku bude vysoká inflace," domnívá se marketingový odborník Robert Němec.
Podle něj se může inflační spirála roztočit velmi rychle. "Myslím, že by mělo být ve smlouvách, že pokud inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen bude ve třech ze čtyř po sobě jdoucích kalendářních měsících vyšší než například tři nebo čtyři procenta, automaticky se od následujícího kalendářního měsíce navyšují ceny odběrateli o inflaci," doplňuje Němec.
Podle něj už řada podnikatelů přemýšlí, jak tuto doložku do svých smluv dá. A někteří už ji mají. "Dal jsem si tuto doložku ke smlouvě na nájem bytu a za prvních šest měsíců jsem získal 500 korun měsíčně navíc," uvádí pod diskusí na sociální síti LinkedIn jeden z pronajímatelů.
"Pokud by na to odběratel nepřistoupil, pak si spočítejte, zda se vám vyplatí mu dodávat, když se ceny zvednou například o čtyři, pět, šest nebo i sedm procent," dodává k tomu Němec.
Ekonomové oslovení Aktuálně.cz ovšem takové dramatické navýšení inflace nevidí a velké zdražování v následujících měsících nepředpokládají. Nicméně obavy podnikatelů chápou.
"Inflační doložky by se měly stát běžnou součástí dlouhodobě uzavíraných smluv. V opačném případě na sebe smluvní strany přejímají riziko plynoucí z vývoje inflace, které samy nemohou ovlivnit," míní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.
Podle něj by se měla inflace v příštím roce držet v horní polovině tolerančního pásma, což jsou právě tři procenta. "Inflace v Česku bude nadále nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. To bude přidělávat vrásky na čele především lidem, kterým se v uplynulém období snížily příjmy," říká ekonom.
Křeček je přesvědčen, že díky vakcíně proti koronaviru se bude postupně ekonomika obnovovat. "To však kromě růstu cen akcií na světových trzích přináší i růst cen průmyslových komodit. Lidé by se proto měli připravit na zdražování pohonných hmot, rozumné je zvážit fixaci cen u dodavatelů energií. Oživení ekonomiky rovněž může být doprovázeno růstem úrokových sazeb na hypotečních úvěrech," míní Křeček.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, se obavám podnikatelů z rostoucí inflace také nediví. "Tyto obavy ne úplně sdílím a nebudu je určitě nijak zveličovat, ale ani zlehčovat. Všude okolo nás doznívá šok v podobě covidu-19. Ten nepoznamenal jen poptávku, ale i nabídku. Zatímco zasažená poptávka stlačuje inflaci dolů, zasažená nabídka přesně naopak - tlačí na růst cen. A pak tu máme důležité faktory, jako je vývoj cen potravin a energie, které se vyvíjí po vlastní ose. Lepší úroda po delší době snižuje ceny potravin a energie pro domácnosti vlivem vývoje cen ropy zlevňuje," říká Horská.
Nebýt prý právě schvalovaného daňového balíčku, předpokládala by, že inflace bude pozvolna zpomalovat z letošních vysokých hodnot nad tři procenta. "Ale případné schválení daňových změn může podpořit spotřebu a brzdit tak zpomalování inflace. Inflace tak může i v následujících letech zůstat nad středem inflačního cíle ČNB," dodává Horská.
Příští rok ne, ale ty další to přijde
Významnou roli centrální banky ve vývoji inflace připomíná Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy. "V roce 2021 bude inflace nejspíš pokračovat ve zpomalování. V pozadí by měl být pomalejší růst mezd, cen potravin a energií a také silnější kurz koruny. Vzhledem k tomu, že inflace je předmětem cílování ze strany České národní banky, nechává inflaci narůst zřetelně nad její cílové pásmo jedno až tři procenta jen ve výjimečných případech. Jakmile by ČNB zachytila signály rostoucích dlouhodobějších inflačních tlaků v ekonomice, nebude váhat a zvýší úrokové sazby, čímž tyto tlaky zase oslabí," vysvětluje Skořepa.
I podle ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory bude česká inflace měřená indexem spotřebitelských cen během roku 2021 ztrácet dech. "Důvodem bude slabá domácí poptávka. V ekonomice je rekordní množství peněz. Centrálním bankám se zatím daří tento nárůst množství peněz držet na uzdě u položek, kde se nespekuluje. Papír, mrkev ani školní obědy zatím nezdražují, ale byty ano. Tady je ohromná spekulace. Byty jsou přitom pro běžné lidi také důležité. Tato cena určuje, jak velkou budou mít hypotéku," říká Pikora.
Krátkodobě se podle něj Češi sice nemusí inflace bát, do budoucna však ano. "Příští rok bude inflaci dusit špatný stav ekonomiky. Dlouhodobě je ale inflace mnohem větším rizikem než dříve. Dnes se o tom zatím moc nemluví, ale až pomine covid, bude třeba vymyslet, co se státními dluhy. Inflace je historicky osvědčené řešení. Vlády po celém světě se chovají nezodpovědně a centrální banky se snaží pomáhat ekonomice tím, že do ní lijí další peníze. Všechny limity a mantinely byly opuštěny. Pokud budou klíčové vlády v příštích letech šetřit, můžeme se vrátit do normálu. Vlády ale spíš v příštích letech chtějí žít více na dluh. Ta naše není výjimkou," dodává Pikora.
Důvěra v budoucnost je otřesená, říká ČNB
Oficiální prognóza České národní banky očekává pro letošní listopad míru inflace 2,9 procenta a pro prosinec tři procenta. V průběhu příštího roku bude ale klesat a na přelomu let 2021 a 2022 se bude nacházet poblíž dvouprocentního cíle.
Ve zprávě o inflaci se ČNB zabývá i vývojem cen. Uvádí například, že růst cen potravin koncem letošního roku a začátkem příštího zpomalí. Ve druhé polovině roku 2021 se ovšem ceny potravin dočasně zvýší. Pokles cen pohonných hmot kvůli propadu světových cen ropy v příštím roce odezní. Zvolní také donedávna výrazný růst regulovaných cen, k čemuž přispěje zejména snížení dosud vysoké dynamiky cen elektřiny a rovněž pokles cen plynu pro domácnosti odrážející vývoj na burze. "V příštím roce budou ceny elektřiny stagnovat, ceny se začnou zvyšovat až zase koncem příštího roku," uvádí zpráva.
Podle ní budou dopady druhé vlny pandemie doznívat v příštím roce v podobě otřesené podnikatelské a spotřebitelské důvěry i jejich zhoršené příjmové situace. "Podzimní úder pandemie značně otřásl podnikatelskou i spotřebitelskou důvěrou v příznivou budoucnost. Oproti jarní vlně pandemie bude mít její druhá vlna zřejmé protiinflační dopady. Na jaře firmy i domácnosti čerpaly z dříve vytvořených rezerv, a obtížné období se tak většině z nich - i díky fiskálním stabilizačním opatřením - podařilo překlenout, a to navíc s vidinou, že se jedná o jednorázovou záležitost. Během podzimní vlny však řada z nich své rezervy zřejmě vyčerpá," uvádí dokument.
Zároveň předpovídá, že trh práce znatelně ochladí, což povede k dalšímu nárůstu míry nezaměstnanosti a pokračujícímu utlumenému mzdovému vývoji. "Hospodářský růst bude v příštím roce nevýrazný a předkrizových úrovní domácí ekonomika nedosáhne ani koncem roku 2022," míní ČNB.
