Praha - Získat solidní půjčku takzvaně "bez registru" bude od letošního roku ještě složitější než dosud. Kvůli novoročnímu zpřísnění zákona o spotřebitelských úvěrech se může počet členů Nebankovního registru klientských informací brzy více než zdvojnásobit.
"V současné době jednáme s přibližně patnácti vážnými zájemci o členství," říká bez bližších podrobností Karel Kolář, výkonný ředitel sdružení LLCB, provozovatele zmíněného registru. Ten má dosud 26 členů.
Také "konkurenční" registr SOLUS jedná s více než deseti zájemci o členství z různých sektorů. "Je pravděpodobné, že mezi novými členy bude přinejmenším jedna další finanční instituce," potvrzuje jeho mluvčí Natálie Sedláčková.
Zákon od Nového roku zavedl i pro nebankovní poskytovatele půjček povinnost odpovědného úvěrování, kterou dosud výslovně ukládal jen bankám. Přestože přímo povinnost vstoupit do některého z úvěrových registrů ze zákona nevyplývá, podle právníků je to nejvhodnější způsob, jak této povinnosti maximálně vyhovět.
Mezi členy České leasingové a finanční asociace, kteří jsou považováni za solidnější část trhu nebankovních spotřebitelských půjček, zřejmě zůstane mimo registry pouze společnost Provident Financial. Věří, že zákonné požadavky splní jiným způsobem než členstvím v registru.
Co se od ledna změnilo
Nový zákon o spotřebitelském úvěru vychází ze směrnice Evropské unie a schválila jej ještě předchozí sněmovna. Cílem je poskytnout zájemcům o půjčku více informací a více možností pro odstoupení od smlouvy či předčasné splacení (podrobnosti jsme přinesli v tomto článku).
Zákon také stanoví, že věřitel je před uzavřením smlouvy "povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti".
Jestliže poskytovatel úvěru tuto povinnost poruší, hrozí mu pokuta až dva miliony korun. Na nebankovní společnosti má dohlížet Česká obchodní inspekce.
Členství není povinné, ale...
"Zákon neukládá firmám povinnost stát se členem úvěrového registru, je to tedy na jejich vlastním uvážení," zdůrazňuje Martin Šubrt z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Společnost tedy podle Šubrta může získat informace k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jinou cestou, a pokud je nezíská, potom úvěr neposkytne.
"Nicméně je hlavně v zájmu poskytovatelů, aby měli přístup k dostatečným informacím. Lze tedy doporučit, aby se stali členem Nebankovního registru klientských informací nebo registru SOLUS," dodává Šubrt.
Také podle Lukáše Poddaného z advokátní kanceláře Ambruz & Dark je snadný přístup věřitelů do úvěrových registrů výhodou, avšak zákon jim povinnost členství výslovně neukládá.
Právník Martin Dvořák, spolupracující se spotřebitelskou poradnou, však tvrdí: Poskytovatel úvěru může těžko splnit zákonný požadavek "s odbornou péčí posoudit schopnost žadatele splácet", aniž by si jej prověřil právě v těchto registrech.
"Představme si například podobnou situaci v hromadné dopravě. Zákon by stanovil firmám, aby meziměstské autobusové linky provozovaly s odbornou péčí. A i když by výslovně nehovořil o povinnosti mít v lednu zimní pneumatiky, těžko si po případné nehodě na sněhu představit úspěšnou obhajobu dopravce, který by je neměl," domnívá se Dvořák.
Podle něj sice není nutné, aby se přímo poskytovatelé stali členy registru, ale minimálně by měli požadovat, aby si výpis přinesl sám žadatel o úvěr.
Nahlédnutí do "databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele" je podle zákona povinné jen tehdy, je-li to "nezbytné".
"Otázkou samozřejmě zůstává, kdy bude takový postup nutný. Pravděpodobně půjde hlavně o situace, kdy zájemce o úvěr neposkytne sám dostatek informací - například i proto, že si je poskytovatel nevyžádá. Nebo v případech, kdy vzniknou pochybnosti o jejich pravdivosti," říká Vlastimil Pihera z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Dodejme, že podle zákona musí spotřebitel "poskytnout na žádost potenciálního věřitele úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet úvěr".
Dva hlavní registry
V oblasti nebankovních spotřebitelských úvěrů působí v Česku dva hlavní registry.
Registr SOLUS (Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům) má zatím 34 členů, z toho 17 nebankovních finančních společností.
Konkurenční Nebankovní registr klientských informací (NRKI) má dosud 26 členů. Kromě řady čistě leasingových firem jsou jeho členy také "splátkové" společnosti Credium, Cetelem, Cofidis, Home Credit a Essox, přičemž poslední čtyři přistoupily vloni.
Hlavní rozdíl mezi oběma registry je v rozsahu vedených záznamů. SOLUS eviduje pouze klienty, kteří měli v posledních třech letech problémy se splácením úvěru. I proto se mu říká negativní registr.
Naopak NRKI eviduje všechny úvěry, tedy včetně těch bez problémů splácených. Vychází z toho, že pro poskytovatele (nové) půjčky je důležité vědět, kolik dalších úvěrů a v jaké celkové výši už zájemce má.
"Za samotné členství žádný roční poplatek nevybíráme. Firmy platí pouze za každou úvěrovou zprávu, tedy za výpis z registru. Řádově jde o desítky korun," říká šéf NRKI Karel Kolář.
Pokud o výpis žádá přímo zájemce o úvěr, zaplatí za něj 100 korun plus případné poštovné, u expresních žádostí dvojnásobek.
Vystačíme si i bez něj
Členem NRKI se letos zřejmě stane další z velkých poskytovatelů spotřebitelských půjček, sdružených v České leasingové a finanční asociaci. Jde o společnost Profi Credit, která je už nyní členem registru SOLUS.
"Nyní sbíráme souhlasy klientů se zpracováním, což je jedna z podmínek pro vstup do NRKI. Momentálně se nacházíme před podpisem smlouvy," říká zástupce ředitele Profi Credit Rudolf Cejnar.
Mimo oba registry tak zůstane jen jediný z členů České leasingové a finanční asociace - společnosti Provident Financial.
"Používáme vlastní systém kredit scoringu, který zahrnuje posuzování bonity klienta. Je založen na bázi osobní kontroly všech pravidelných příjmů a výdajů každého žadatele," říká mluvčí Providentu Ondřej Holoubek.
"Tento systém kontroly používá Provident Financial ve všech zemích, kde působí a kde platí i nová evropská směrnice o spotřebitelském úvěru. Záznam o provedení scoringu archivujeme, abychom jím v případě sporu doložili splnění naší zákonné povinnosti," dodává Holoubek.
Další z větších poskytovatelů, společnost eCredit, spolupráci s registry v budoucnosti nevylučuje. "Nicméně již od začátku činnosti zkoumáme klientovu schopnost splácet. Zájemce uvádí své příjmy a náklady, součástí je potvrzení o příjmu, výplatní pásky, výpisy z účtů, případně přehled sociálních dávek," vysvětluje Jan Gregar, manažer úvěrového oddělení eCredit.
| Čtěte také: Registr dlužníků: Zaplatíte za výpis, který je k ničemu Zakázat fintu splátkových firem? Moc přísné, míní vláda Chcete půjčku? Dostanete více práv, stát vás ochrání |
Půjčovat si od jiných nebankovních poskytovatelů než členů České leasingové a finanční asociace odborníci nedoporučují. "Obecně je považujeme za velmi rizikové," říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se této oblasti dlouhodobě věnuje.
Podle právníka Martina Dvořáka by si zájemci měli dát pozor, pokud poskytovatel půjčky nezkoumá výpis z registru. "Takové půjčky bývají výrazně dražší, protože jsou pro věřitele rizikovější," říká. Nedávná analýza Člověka v tísni potvrdila, že nejdražší jsou právě úvěry od Providentu a eCreditu (podle výše RPSN u členů ČLFA).
Lákání na "půjčku bez registru" může být také varováním, že firma ve skutečnosti žádnou půjčku poskytnout nechce a na klientovi zkusí vydělat jinak. Tento přístup však podle Dvořáka nehrozí u zmíněných členů České leasingové a finanční asociace, i z ostatních firem na trhu jej uplatňují jen některé.
"Někteří poskytovatelé vybírají už za samotnou žádost poplatek v řádu tisíců korun, údajně právě na posouzení schopnosti splácet. Zájemci často neuspějí, koneckonců oprávněně. Ale zaplacený poplatek už je nevratný, takže místo půjčky naopak přijdou o další tisíce," upřesňuje Dvořák.
| Čtěte také: V registru dlužníků zůstanete. I když jste už zaplatili Nová past: Firmy, co slibují oddlužení. Za peníze Zakázat fintu splátkových firem? Moc přísné, míní vláda |
