Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 Kč. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
Analytik BH Securities Štěpán Křeček k tomu doplnil, že většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysokopříjmovými skupinami obyvatel, a vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy je proto právě medián.
"Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly téměř o 500 korun. "Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 Kč," uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde je průměr 60 878 Kč.
Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o 12 procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami. Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce. "Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší," vysvětluje vývoj ČSÚ.
"Na uplynulé čtvrtletí, a zřejmě i na celý rok 2020, budou neradi vzpomínat pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, kteří sice ve třetím kvartále nezažili v rámci ekonomiky nejslabší mzdový růst (1,1 procenta), ovšem rozloučili se s patnácti procenty svých kolegů," sdělil ke statistikám analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Analytik ČSOB Petr Dufek k tomu doplnil, že se ještě více prohloubily rozdíly ohledně mezd v podnikatelském a veřejném sektoru. O růst průměrné mzdy se totiž podle něj postaral především veřejný sektor.
Nejnižší mzdy jsou v Karlovarském kraji
Co se týče regionů, pak nejvyšší průměrnou mzdu (43 035 korun) pobírají Pražané. Její výše dosahuje úrovně 43 035 korun. "Naopak nejnižší mzdy mají lidé v Karlovarském kraji, kde v průměru pobírají 31 448 korun. Pouze v Karlovarském a Zlínském kraji průměrná mzda nepřesáhla úroveň 32 000 korun," doplnil Křeček.
Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují také razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v Česku. "Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125 000," uvedl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo 15 procent pracovníků. "Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání," dodává Holý.
Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ani přes nynější růst průměrné mzdy nelze vyloučit, že vhledem k vyšší inflaci a druhé vlně pandemie reálně průměrná mzda za celý letošní rok poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by růst mezd za celý rok měl činit zhruba tři procenta. "A obdobnou dynamiku očekáváme i v roce příštím. Vzhledem k průměrné inflaci za letošní rok kolem tří procent však budou reálné mzdy letos stagnovat, v příštím roce jen nepatrně růst," odhadl.
