Praha - Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla na 30 265 korun, což je o 2385 koruny (o 8,6 procenta) více než ve stejném období předchozího roku. Uvedl to Český statistický úřad.
Jde o nejrychlejší růst za první čtvrtletí od roku 2008. "Tehdy ovšem byla ve srovnání se současností výrazně vyšší inflace, která velkou část mzdového přírůstku pohltila," připomíná ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Spotřebitelské ceny (inflace) se během letošního prvního čtvrtletí zvýšily o 1,9 procenta. Reálně tak výdělky oproti loňskému lednu až březnu vzrostly o 6,6 procenta, což je nejvíce od roku 2003.
Medián mezd stoupl za leden až březen meziročně o 8,3 procenta na 25 674 korun. U mužů dosáhl 28 031 korun, u žen 23 084 korun.
Medián představuje hodnotu mzdy uprostřed pomyslné řady, pokud bychom je všechny seřadily za sebe od nejnižší od nejvyšší. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.
Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami si vydělala méně než 12 135 korun, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 48 199 korun.
"Nárůst průměrné mzdy se nejvýrazněji projevil v Karlovarském kraji (o 10,1 %), který však nadále zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní," upřesňuje Dalibor Holý z ČSÚ. Druhý nejsilnější růst zaznamenaly Ústecký kraj a Vysočina (shodně 9,5 %).
Ve všech krajích stouply mzdy přinejmenším o osm procent - výjimkou je pouze Praha se sedmiprocentním růstem. Pražané však nadále mají nejvyšší výdělky - v prvním čtvrtletí průměrně 38 436 korun. Mzdové rozdíly mezi kraji se během posledních deseti let stírají, říká Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Nejvíce si polepšili zaměstnanci v odvětvích, kde dominantně rozhodoval stát. Obor "kulturní, zábavní a rekreační činnosti" zaznamenal meziroční růst o 13,1 procenta, vzdělávání o 12,6 procenta, veřejná správa a obrana o 12,5 procenta, zdravotní a sociální péče o 11,8 procenta.
V soukromé (podnikatelské) sféře zaznamenaly největší růst průměrné mzdy činnosti v oblasti nemovitostí (o 8,9 %) a v dopravě a skladování (o 8,6 %). "V obchodě a opravách vzrostla průměrná mzda již podprůměrně - o 8,4 %," dodává Holý. Průmysl si polepšil o 7,5 procenta.
Vůbec nejnižší nárůst byl v peněžnictví a pojišťovnictví, kde však zaměstnanci s průměrnou mzdou 55 234 korun zůstávají z hlediska mzdové úrovně na druhém místě. Nejlépe jsou placení zaměstnanci v odvětví informačních a komunikačních činností s průměrnou mzdou 56 822 korun.
Vedle štědřejšího státu přispívá ke zvyšování mezd i silný růst ekonomiky a nedostatek zaměstnanců - nabízených volných míst už je více než registrovaných uchazečů o práci.
Za uplynulé desetiletí vzrostla průměrná mzda nominálně o 40,7 procenta, reálně - po odečtení inflace - však jen o 16,4 procenta. Nejlépe placení lidé si přitom polepšili méně než ti nejhůře placení, vliv mělo prudké zvyšování vládou určované minimální mzdy.
