Rovnostářské Česko. Příjmové rozdíly jsou nejnižší z celé EU, ukazuje nové porovnání

Pavla Adamcová Petr Kučera Pavla Adamcová, Petr Kučera
26. 4. 2018 12:55
Nejhlubší příjmová propast panuje v Bulharsku, kde si pětina nejlépe placených lidí vydělá 8,2krát více než pětina s nejhoršími výdělky.
Příjmová nerovnost v EU. (Klikněte pro kompletní zobrazení.)
Příjmová nerovnost v EU. (Klikněte pro kompletní zobrazení.) | Foto: Eurostat

Praha, Lucemburk - Příjmová nerovnost v České republice je nejmenší v celé Evropské unii. Dvacet procent Čechů s nejvyššími příjmy si totiž vydělá 3,5krát více než dvacet procent lidí s nejnižšími příjmy. Ukazují to nejnovější dostupná čísla statistického úřadu Eurostat.

Těsně za Českem skončilo Slovensko, prakticky stejně "rovnostářské" jsou i Slovinsko a Finsko. Průměr Evropské unie dosahuje čísla 5,2. 

Naopak nejhlubší příjmová propast je v Bulharsku, kde si pětina nejlépe placených lidí vydělá 8,2krát více oproti nejhůře placeným. Od roku 2008 se tu rozdíl v příjmech prohloubil nejvýrazněji z celé EU - tehdy dosahoval "jen" 6,5..

Kolikrát víc vydělává pětina nejlépe placených lidí oproti pětině nejhůře placených

Stát Rozdíl (násobek)
Česko 3,5
Slovensko 3,6
Slovinsko 3,6
Finsko 3,6
Belgie 3,8
Nizozemsko 3,9
Dánsko 4,1
Rakousko 4,1
Malta 4,2
Francie 4,3
Maďarsko 4,3
Švédsko 4,3
Irsko 4,4
Německo 4,6
Polsko 4,8
Kypr 4,9
Chorvatsko 5
Lucembursko 5
Velká Británie 5,1
průměr EU 5,2
Estonsko 5,6
Portugalsko 5,9
Itálie 6,3
Lotyšsko 6,3
Řecko 6,6
Španělsko 6,6
Rumunsko 7
Litva 7,1
Bulharsko 8,2
Pramen: Eurostat. Údaje z Dánska, Maďarska, Lotyšska a Rumunska jsou z roku 2017, ostatní z roku 2016.

Výrazně se od roku 2008 zvětšily příjmové rozdíly také v Itálii (koeficient příjmové nerovnosti stoupl o 1,1), Španělsku a Litvě. V Česku se rozdíly od roku 2008 zvýšily z tehdejšího 3,4násobku na současný 3,5násobek. V Evropské unii stoupl rozdíl z tehdejších pěti na dnešní 5,2násobek.

Nejlépe se platovou nerovnost podařilo od roku 2008 omezit v Lotyšsku, kde se koeficient snížil o jeden bod, dále ve Velké Británii (o 0,5), Belgii a Polsku (shodně o 0,3).

 

Právě se děje

před 12 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy