Praha - Opozdilci s daňovým přiznáním už se nemusí bát přísné pokuty 500 korun, která jim automaticky hrozila nezávisle na skutečné výši jejich daňové povinnosti.
Po pouhých dvou letech totiž končí přísné ustanovení daňového řádu. Podle něj musel finanční úřad udělit pokutu vždy, jestliže bylo zpoždění delší než pět pracovních dnů. A to i v případě, že sice vychází nulová daň, ale poplatník měl povinnost podat daňové přiznání a neučinil tak.
Od letošního roku má díky novele daňového řádu automaticky tuto pokutu platit jen ten, kdo nepodá daňové přiznání ani dodatečně, tedy typicky po výzvě z finančního úřadu.
Opětovné zmírnění zákona prosadilo ministerstvo financí kvůli jeho přílišné tvrdosti. Uznává, že sankce byla mnohdy nepřiměřená výši samotné daňové povinnosti. U nepodnikajících fyzických osob šlo často o opomenutí týkající se přiznání k dani z nemovitostí.
V roce 2011, kdy automatická pokuta hrozila poprvé, uložily finanční úřady sankci ve výši 500 korun celkem 100 120 fyzickým a právnickým osobám. O rok později to už bylo 276 806 daňových subjektů. Jelikož však finanční úřady neevidují přesný důvod uložení pokuty, je možné, že malá část těchto sankcí byla udělena i z jiných důvodů než jen pozdní podání přiznání.
Jak je to letos
Termín pro podání daňového přiznání letos vychází na 2. duben. Nadále platí, že přiznání stačí v tento den prokazatelně odeslat, nebo do stejného termínu oznámit finančnímu úřadu, že využijete služeb daňového poradce - pak se lhůta prodlužuje do začátku července. Bez problémů lze přiznání podat ještě o pět pracovních dnů později - v tento den už ale musí být na finančním úřadě, nestačí jej pouze odeslat poštou.
Také lhůta pro splatnost daně končí 2. dubna, respektive na začátku července. Stačí, když peníze dojdou na účet státu do čtyř pracovních dnů po tomto termínu. Úroky z prodlení (nyní 14,05 % ročně) se totiž začnou počítat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. A stále platí, že do limitu 200 korun se nevybírají.
Kdo podá pozdě samotné daňové přiznání, hrozí mu při zpoždění delším než pět pracovních dnů pokuta. Ta činí 0,05 procenta z daňové povinnosti za každý den prodlení (a maximálně 5 % daňové povinnosti, nebo 300 tisíc korun).
Pokud však takto vypočtená pokuta nepřesáhne 200 korun, finanční úřad ji nepředepíše, respektive nevzniká povinnost ji uhradit. Tím se pravidla od letošního roku sjednotila právě s ustanoveními pro splatnost daně.
Jak to bylo dříve
V předchozích dvou letech platilo, že pokuta činí vždy alespoň 500 korun nezávisle na výši samotné daně.
Jen za rok 2011, kdy přísná sankce platila poprvé, udělily finanční úřady 148 003 pokut za takzvané pozdní tvrzení daně (vedle pokut v minimální výši 500 korun jsou v této statistice započteny i vyšší sankce). Celková výše pokut dosáhla 152 milionů korun.
Automatickou pokutu kvůli zpoždění dostaly výrazně častěji fyzické osoby než právnické. Na celkovém počtu 148 tisíc pokut se fyzické osoby podílely téměř 107 tisíci.
Na druhou stranu dostávají fyzické osoby v průměru nižší pokuty - na celkové výši 152 milionů korun se podílely „jen" 68 miliony. Zatímco u právnických osob činila pokuta v průměru 2031 korun, u fyzických 639 korun.
Nejvíce pokut udělily úřady v roce 2011 u daně z přidané hodnoty, kde lze také termín zmeškat několikrát ročně. Za rok 2011 šlo celkem o 45,4 tisíce případů, z toho podnikající fyzické osoby se na tomto počtu podílely 29 tisíci případy. Lidé zapomínali také na včasné přiznání k dani z nemovitostí (20,4 tisíce pokut fyzickým osobám či k dani z příjmů fyzických osob (téměř 19 tisíc pokut).
Předtím byla úprava naopak ještě mírnější, než od letošního roku zavádí novela daňového řádu. Až do konce roku 2010 totiž záleželo na úředníkovi, zda podobnou sankci v konkrétním případě udělí, pokuta tedy nebyla automatická. Finanční úřad mohl zvýšit vyměřenou daň o 10 procent, v praxi však tuto možnost využíval až při delším prodlení.
