Praha - Už jen tři týdny zbývají na sjednání penzijního připojištění podle současných podmínek. V prosinci se totiž penzijní fondy uzavřou a od roku 2013 pak otevřou své brány v novém hávu, do kterého je navlékne důchodová reforma.
Smlouvu o penzijním připojištění má již nyní téměř polovina obyvatel České republiky. I přesto nyní penzijní fondy hlásí rekordní zájem o sjednání nové smlouvy.
Láká lidi k nastoupení do starého systému na poslední chvíli jen iracionální strach z novinek, které přinese důchodová reforma, nebo je jejich počínání rozumné a dosavadní nabídky by měli využít i zbývající opozdilci? Online deník Aktuálně.cz hledal odpověď na časté otázky.
Jak se liší druhý a třetí pilíř?
Z pozměněného penzijního připojištění udělá důchodová reforma od roku 2013 takzvaný třetí pilíř. V základu ale bude fungovat jako nyní. I nadále tedy záleží na každém zájemci, zda chce připojištění vůbec mít, kolik si do něj bude měsíčně ukládat peněz a zda bude jeho zaměstnavatel ochoten na spoření přispívat.
Za peníze vložené do penzijního připojištění pak - stejně jako dosud - náleží státní příspěvek. Právě on dělá z penzijních fondů atraktivní možnost spoření na důchod. Pravidla pro státní příspěvek se nicméně od ledna změní. Stát nově přispěje jen tomu, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Doposud pro minimální státní podporu stačí ukládat 100 korun měsíčně.
Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvyšuje ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvyšuje hranice pro jeho získání - dosud lze maximum od státu získat za 500 korun, od příštího roku k tomu bude zapotřebí dvojnásobná úložka (podrobněji zde).
Zatímco změny v pravidlech státního příspěvku se dotknou jak současných, tak nově vzniklých fondů od roku 2013, další novinky se dotknou právě jen nově vzniklých. Ze staré a nové varianty penzijního připojištění tak udělají sice podobné, ale přece jen v detailech odlišné produkty.
Výhody stávajícího systému
Jaké jsou tedy výhody stávajícího systému? Jednou z nejčastěji zmiňovaných je výsluhová penze, která po patnácti letech spoření umožní vybrat polovinu úspor na penzijním připojištění.
Může se zdát, že taková výplata zbytečně podrývá funkci spoření na důchod. Pokud se však takto získané peníze neutratí za běžnou denní spotřebu, ale vhodným způsobem dále investují (například do nemovitosti, podílových fondů či akcií), mohou šancí na vyšší výnosy vyvážit ultrakonzervativní investiční strategii současného penzijního připojištění.
Lidé se současným penzijním připojištěním se ke svým úsporám také budou moci dostat mnohem dříve, než klienti se smlouvami o doplňkovém penzijním spoření, jak se bude nové penzijní připojištění od roku 2013 nazývat.
„Na smlouvách s termínem uzavření po 1. lednu 2013 bude řádný výběr vkladů možný až ve věku odchodu do státního starobního důchodu, tedy třeba až v 70 letech. Na „starých" smlouvách je přitom věk pro nárok na výběr zafixován na dosažení 60 let klienta," vysvětluje Dušan Šídlo, analytik společnosti Partners.
Nově uzavřené smlouvy o penzijním spoření již také nebudou zahrnovat možnost výplaty pozůstalostní penze. „To znamená, že při úmrtí účastníka penzijního připojištění nebudou oprávněným osobám vyplaceny, na rozdíl od stávajícího připojištění, státní příspěvky, ale pouze takzvané odbytné," doplňuje Šídlo.
Je garance výhodná?
Ovšem hlavním prodejním argumentem dnešních dnů je garance nezáporného zhodnocení, kterou na stávajících penzijních fondech vyžaduje zákon.
„Spočívá v tom, že pokud by výsledkem hospodaření penzijního fondu byla ztráta, je povinností penzijního fondu zabezpečit její pokrytí z vlastních zdrojů," vysvětluje předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok.
Lidé na ni slyší, a tak například největší tuzemský penzijní fond České pojišťovny v říjnu zaznamenal nárůst nových smluv o 105 procent oproti stejnému měsíci před rokem. Od ledna do října prodal 150 tisíc nových smluv, což je o 30 procent více než před rokem. Podobná čísla hlásí další velké fondy.
Je ale skutečně garance takovým ternem? „Extrémně konzervativní investiční přístup, který tento zákonný požadavek způsobuje, není dlouhodobě schopen překonávat inflaci, a proto byl tak dlouho kritizován a nakonec zrušen," říká Richard Siuda, ředitel prodeje investiční společnosti Conseq, která od příštího roku bude rovněž nabízet produkty ve třetím důchodovém pilíři.
| Čtěte také: Definitivní ano. Důchodová reforma odstartuje v lednu Chcete jít dříve do důchodu? Připravte si statisíce Rusnok odstoupil z čela Asociace penzijních fondů |
Taková garance je vhodná pro člověka, který už chce na penzi spořit jen krátkou dobu (zhruba do 10 let), nemá tedy dostatek času na dorovnání případných výkyvů v kurzech dluhopisů či akcií, do kterých penzijní fondy investují, a tudíž je pro něj sázka na jistotu rozumným řešením. Penzijní připojištění ve stávající podobě je pro něj i přes nízké zhodnocení výhodné, protože roční výnos kolem pěti procent mu zaručí státní příspěvek. A pět procent při minimálním investičním riziku je hodně slušný výsledek.
Kdo ale má čas spořit v horizontu desítek let, tomu může garance zbytečně brzdit výnosy. Zvláště mladí lidé by přitom podle obecných investičních pravidel měli investovat s vyšším rizikem, a tedy s možností vyššího výnosu, právě proto, že jejich úspory budou mít čas výrazně překonat krátkodobé výkyvy.
Samozřejmě pokud jste přesvědčeni, že světová ekonomika bude stagnovat či dokonce „padat" ještě desítky let, pak můžete garanci upřednostnit i v mládí.
Garance přežije
Nabídka penzijních společností bude každopádně od příštího roku pestřejší. Nebude to jako dosud, kdy máme devět penzijních fondů a každý nabízí jen jednu konzervativní investiční strategii.
Od příštího roku by si měl ve třetím pilíři vybrat jak konzervativní investor (nízké riziko, nízký výnos), tak dynamický, který je ochoten s vidinou možného vyššího výnosu podstoupit vyšší riziko.
A i když zatím penzijní společnosti nezveřejnily svou nabídku, je velmi pravděpodobné, že vzhledem k současnému prodejnímu úspěchu garance ji zahrnou i do svých nových nabídek, byť jim to zákon nenařizuje.
„Je zřejmé, že část klientů preferuje garanci návratnosti investice před vyšším výnosem. V naší produktové nabídce by se tak měla tato preference klientů projevit," říká například výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák.
„Očekávám, že penzijní společnosti i v novém systému nabídnou různé formy garancí. Pravděpodobně však budou pouze za poplatek a pro smlouvy s určitou dobou trvání," doplňuje ho analytik Dušan Šídlo.
Nekupujte zajíce v pytli
Podívejme se ještě na další oblíbený argument prodejců v těchto dnech: „Nejste si jisti, zda chcete být v současném, nebo nově vznikajícím systému? Vstupte do toho dnešního, nic vás to nebude stát, můžete z něho kdykoli od roku 2013 přejít do nového," říkají.
To je ovšem pravda jen z poloviny. Bezplatně totiž ze starého do nového systému přestoupíte jen v rámci jedné penzijní společnosti. Pokud by se vám ovšem více zamlouvala nová nabídka konkurence, zdarma se k ní s vašimi úsporami na penzi dostanete až po pěti letech trvání smlouvy. Kdo přestoupí mezi společnostmi dříve, zaplatí stejně jako dnes 800 korun.
A právě vzhledem k tomu, že nové podmínky umožní společnostem nabídnout širokou paletu možností, vyplatí se fondy v novém systému porovnávat mnohem více než dnes. Vstup do stávajícího systému s výhledem brzkého přestupu do nově vznikajících fondů se tak rovná pověstnému nákupu zajíce v pytli, na kterém můžete zbytečně tratit zmíněných 800 korun.
Třetí, ne druhý pilíř
V komplikované penzijní reformě je důležité odlišovat i další věc.
Z pozměněného penzijního připojištění udělá důchodová reforma od roku 2013 takzvaný třetí pilíř, jeho nová varianta se bude jmenovat doplňkové penzijní spoření.
Nejde však o onu hlavní změnu, kterou reforma přinese - tou je totiž nově vzniklý druhý pilíř. Ten sice nabídnou stejné společnosti jako pilíř třetí (s výjimkou některých, které zůstanou jen ve třetím), nabídnou v něm dokonce i fondy s podobnou investiční strategií, ale jinak se liší. Oproti třetímu pilíři sice nenabídne přímo státní příspěvek, na druhou stranu pouze ve druhém pilíři mohou zájemci "vyvést" tři procentní body z 28 procent hrubé mzdy, které si dosud každý musí povinně platit na sociální pojištění.
