Brno - Návrh vedení Exekutorské komory, který měl mimo jiné ochránit menší exekutorské úřady vůči větším, nenašel na pátečním celostátním sněmu potřebnou podporu.
Pro zavedení takzvaného principu teritoriality se sice vyslovila většina exekutorů přítomných na sněmu, bylo jich však jen 47. Proti hlasovalo 14 účastníků. Zbylých téměř šedesát exekutorů se stěžejního hlasování nezúčastnilo, takže sněm nebyl při tomto hlasování usnášeníschopný.
"Je zřejmé, že většina exekutorů k této otázce doposud nezaujala jednoznačný postoj", říká viceprezident Exekutorské komory Jiří Prošek.
Vedení komory tak nedostalo jednoznačný mandát k tomu, aby zahájilo přípravu legislativních změn. Před sněmem přitom věřilo, že většina exekutorů tento návrh na omezení místní působnosti podpoří.
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová nezávisle na rozhodnutí sněmu oznámila, že se chystá k této otázce zřídit pracovní skupinu. "Je zřejmé, že o dalším směřování bude dále diskutováno a pravděpodobně o něm budeme rozhodovat na některém z dalších sněmů," dodává Prošek.
Omezení trhu, nebo zlepšení?
Zatímco nyní platí, že každý ze zhruba 125 exekutorů v Česku může vymáhat dluhy nezávisle na svém sídle, po případném zavedení principu teritoriality by byli omezeni jen na dlužníky ze "svého" okresu.
Zavedením takzvaného principu teritoriality se menší exekutoři chtějí bránit postupné "monopolizaci trhu" několika největšími kancelářemi svých kolegů. Podle šéfky komory Jany Tvrdkové je princip teritoriality spravedlivější a úspornější. Mimo jiné má snížit náklady placené dlužníky.
Pokud by exekutor nejezdil za dlužníkem přes celou republiku, nemohl by si mimo jiné účtovat tak vysoké cestovní výdaje. Dlužník by také snadněji než dosud mohl s exekutorem komunikovat, například využít práva nahlížení do spisů.
Další výhodou bude podle Tvrdkové také větší přehlednost. Dosud totiž může na jednoho dlužníka provádět exekuce neomezeně mnoho různých kanceláří, přičemž reálnou šanci na zpeněžení zabaveného majetku má mnohdy stejně jen jeden. Dlužníci přitom musí komunikovat se všemi. Projde-li omezení místní působnosti, sbíhaly by se všechny informace ohledně stejného dlužníka u jediného exekutora.
Tvrdková chce také narušit dosavadní "přátelské" vazby některých velkých věřitelů nebo jejich právních zástupců s několika velkými exekutorskými kancelářemi.
Velcí věřitelé jsou proti
Proti zavedení teritoriality jsou pochopitelně nejen největší exekutorské kanceláře, ale také velcí věřitelé, jako například banky.
Obávají se, že by jim výrazně vzrostly náklady. Zatímco nyní předávají své pohledávky jednomu nebo několika málo exekutorům, nově by velcí věřitelé museli spolupracovat se zhruba 130 kancelářemi. Navíc nezávisle na jejich kvalitě.
"Rapidně by nám narostla administrativa. Nyní spolupracujeme pouze se sedmi exekutorskými úřady, které se díky svojí kvalitě za roky spolupráce nejvíce osvědčily," říká například mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
"Na návrhu teritoriality nenacházím nic pozitivního. Exekutoři by totiž měli své jisté a nemuseli by už klientům dokazovat, že dělají svoji práci dobře. Jediný, kdo by na tom vydělal, by byl nepoctivý dlužník. Většina exekutorských úřadů navíc nevykonává mobiliární exekuce, natož že by dokázaly ukrývajícího se dlužníka vypátrat," vysvětluje Jonas Hasselrot z GE Money Bank.
"Mezi jednotlivými exekutorskými úřady jsou jak kapacitní, tak výkonnostní rozdíly," souhlasí také Martin Malý, mluvčí "splátkové" společnosti Cetelem, a varuje před vytvořením regionálních monopolů.
