Praha, Los Angeles – Ženy vydělávají v průměru o téměř 18 procent méně než muži. Ukázal to průzkum společnosti Korn Ferry Hay Group ve 33 zemích světa.
Na první pohled tak potvrdil výsledky podobných porovnání – například podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydělávají ženy v členských státech o 15 procent méně než muži, Eurostat uvádí v zemích EU průměrný rozdíl zhruba 16 procent. Mezi hlavní příčiny patří výrazně menší podíl žen na nejlépe placených pozicích.
Průzkum společnosti Korn Ferry Hay Group nyní ovšem jde více do hloubky a upozorňuje na časté zjednodušení. Obecná čísla napříč obory a funkcemi totiž nelze chápat tak, že by konkrétní zaměstnavatelé nabízeli ženám na stejných pozicích o šestinu až pětinu méně než mužům.
Pokud se totiž zaměříme na srovnatelné údaje, rozdíly jsou výrazně menší. Na stejné pracovní pozici se výdělky mužů a žen ve 33 zemích světa liší „jen“ o 6,5 procenta. A když porovnáme nejen stejnou pozici, ale i stejnou firmu a funkci, zmenší se rozdíl dokonce na 1,4 procenta.
Rozdíly ve výdělcích mužů a žen:
| Země | Stejná funkce, pozice, firma | Rozdíl v průměrných platech všech žen a mužů |
| Španělsko | -5 % | -24,5 % |
| Chile | -3,8 % | -22,6 % |
| Česká republika | -3,8 % | -31,6 % |
| Itálie | -3,6 % | -21,2 % |
| Indie | -3,5 % | -18,8 % |
| Jižní Afrika | -3,3 % | -24,9 % |
| Argentina | -3 % | -25,8 % |
| Německo | -3 % | -15,1 % |
| Mexiko | -2,9% | - 30,7 % |
| Francie | -2,7% | -17 % |
| Portugalsko | -2,7% | -18,5 % |
| Polsko | -2,5% | - 26 % |
| Norsko | -2,2% | -11,1 % |
| Švýcarsko | -2,2% | -21,7 % |
| Jižní Korea | -2% | -12,1 % |
| Brazílie | -1,6% | -29,8 % |
| Austrálie | -1,4% | -23,7% |
| Kolumbie | -1,4% | -18,7 % |
| BelgIe | -1,4% | -21,1% |
| Finsko | -1,3% | -15,2 % |
| Nizozemsko | -1% | -24,7 % |
| Nový Zéland | -0,9% | -22,8 % |
| Velká Británie | -0,8% | -28,6 % |
| Švédsko | -0,7% | -14,2 % |
| Turecko | -0,7% | -11,3 % |
| Rusko | -0,1% | -25,3 % |
| Saudská Arábie | 0% | -19,9 % |
| Egypt | 0,1% | 34,3 % |
| Nigérie | 0,4% | 7,3 % |
| Vietnam | 1,4% | -13,3 % |
| Spojené arabské emiráty | 2,1% | 0,7 % |
| Indonésie | 3% | -24 % |
| Průměr | -1,6% | -17,6 % |
Zdroj: Korn Ferry Hay Group
Česko však i ze studie společnosti Korn Ferry Hay Group vychází jako jedna z nejhorších zemí. Obecně vzato – bez zohlednění dalších kritérií – si české ženy vydělají v průměru o 31,6 procenta méně než muži, což je vůbec největší rozdíl mezi 33 zkoumanými státy. Druhý největší rozdíl je v Mexiku, následují Brazílie, Velká Británie, Polsko a Rusko.
Jestliže porovnání omezíme na stejnou pracovní pozici, zmenší se rozdíl mezi výdělky žen a mužů v České republice na šest procent. A při porovnání stejné pozice a funkce ve stejné firmě sice klesne rozdíl na 3,8 procenta, což ale Česko stále řadí na druhé nejhorší místo po Španělsku (pět procent) společně s Chile.
According to @TheEconomist women earn 18% less
— Věra Jourová (@VeraJourova) August 3, 2016
than men, see the fresh figures - https://t.co/bHJ09vMkv1 pic.twitter.com/Ez6mKdDFz1
Podle údajů Korn Ferry Hay Group je přes 76 procent manažerských pozic v Česku obsazeno muži, u vrcholných řídicích pozic je to dokonce 88 procent.
Statisticky jsou na tom pracující ženy finančně lépe než muži například ve Spojených arabských emirátech. Celková čísla jsou ale zkreslena tím, že na tamním pracovním trhu tvoří ženy menšinu a zpravidla dosahují vyššího vzdělání.
Podle Eurostatu je rozdíl mezi výdělky českých mužů a žen 22 procent, zatímco průměr EU dosahuje 16 procent. A například podle informačního systému o průměrném výdělku, který pro ministerstvo práce a sociálních věcí spravuje společnost Trexima, si loni ženy v Česku vydělaly v soukromém sektoru v průměru o 24 procent méně než muži.
Ministryně Michaela Marksová letos na jaře nabídla celkem 400 milionů korun z unijních fondů neziskovým organizacím, ale i městům, krajům nebo podnikatelům, kteří chtějí ženám radit a vzdělávat je. Peníze mohou získat i projekty, které zapojí více mužů do péče o děti.
„Zatím se o podporu přihlásilo 487 subjektů. Z nich je přibližně 80 procent neziskových organizací a profesních sdružení, zbytek jsou soukromé subjekty, školy či obce," upřesňuje Jiří Vaněk z tiskového oddělení ministerstva. Na nerovné odměňování se mají více zaměřit také kontroly z inspektorátů práce.
