"Přídavek na dítě se nezvyšoval 12 let. Přitom od té doby rostly životní náklady rodinám minimálně o čtvrtinu. Pracující rodiny s dětmi, obzvlášť pak ty s nižšími příjmy, si pomoc zaslouží. Dělají všechno správně, ale příjem jim zkrátka nevystačí. A teď v době koronavirové epidemie mají tyto rodiny situaci ještě složitější," vysvětluje ministryně Jana Maláčová (ČSSD), proč předložila vládě návrh na zvýšení přídavků na děti.

Související

Přídavky na děti se zvyšují. Spočítejte si, zda na ně podle nových pravidel dosáhnete

Infografika

Pokud její návrh schválí poslanci a senátoři, zvýší se dávka od dubna příštího roku podle věku dítěte o 130 až 180 korun. Jedná se o navýšení 26 procent. I nadále bude platit, že částky přídavku na dítě ve zvýšené motivační výměře pro
pracující rodiny budou o 300 Kč vyšší než v základní výměře.

Nárok na vyšší přídavek mají rodiny, kde má některý z rodičů příjem ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z dávek nemocenského pojištění, pobírá rodičovský příspěvek nebo mateřskou. Tento příjem musí mít rodina pravidelně každý měsíc.

Návrh počítá také s rozšířením okruhu nezaopatřených dětí, které na
přídavek budou mít nárok. Doposud museli žadatelé dokládat, že mají příjmy  nižší než 2,7násobek životního minima. Nově to bude 3,4násobek.

"Jen zvýšením hranice příjmu pro přídavek na dítě se podpoří jednou tolik dětí, jako je tomu dnes. Celkem by tak mohlo být podpořeno zhruba 20 procent všech nezaopatřených dětí," uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Nyní dávku získá například samotný rodič s dítětem do šesti let s příjmem pod 14 900 korun. Nově na ni dosáhne i ten, který by měl měsíční čisté příjmy do zhruba 18 800 korun. Rodiče se dvěma školáky do 15 let nyní na dávku dosáhnou při příjmu domácnosti do 31 300 korun, nově by to bylo do 39 400 korun.

Jana Maláčová navrhovala hranici posunout na 3,6násobek životního minima, na dávku by tak dosáhlo ještě víc rodin. Tento návrh ale neprošel. 

Odborníci novinku vesměs chválí. "Ale navýšení o 26 procent je v tomto kontextu spíše nedostatečné, nominální mzdy od roku 2008 vzrostly o 54 procent, navýšení tedy nepokryje ani polovinu nárůstu mezd. Ale jistě je lepší nějaké navýšení než žádné," míní Klára Kalíšková z IDEA Cerge-EI.

Související

Zbývá poslední den. Spočítejte si, zda je pro vás paušální daň po úpravách výhodná

Infografika

Rozšíření okruhu příjemců je podle ní správným krokem, přídavky na děti se v Česku postupem času staly chudinskou dávkou, na kterou běžné nízko- a středněpříjmové rodiny nedosáhnou.

"V zahraničí je oproti tomu běžné, že přídavky na děti jsou dávkou pro široký okruh rodin a pomáhají jim s pokrytím nákladů na výchovu dětí. Ministerstvem navrhované rozšíření okruhu rodin je ale opět spíše mírné. Toto opatření je ovšem určitě lépe zacílené na boj se současnou pandemií a také podstatně méně nákladné než Poslaneckou sněmovnou schválený daňový balíček," uvádí Klára Kalíšková. 

Podobný názor má i Markéta Štěpánová ze společnosti Gender Studies. "Každé zvýšení je dobré, stejně jako rozšíření okruhu žadatelů. Krize dopadla na velkou část rodin a stát by jim mohl trochu pomoci," říká socioložka.

Také podle sociologa Daniela Prokopa je toto rozšíření namístě. "I po reformách ministra Janoty přídavek pobíralo takřka 700 tisíc dětí. Dnes je to jen 240 tisíc. Je potřeba, aby tento přídavek mířil k chudším pracujícím. Nejvíce je zasáhla krize. Je u nich největší šance, že to převedou do spotřeby. Redukuje to jejich sociální problémy, které se promítají do vzdělávání. Může omezit exekvovanost rodin. Výhodou přídavku totiž je, že se v exekucích zabavuje, jen pokud je v exekuci dítě," vysvětluje Prokop. 

Loni stát na přídavcích vyplatil 2,3 miliardy korun. Navýšení dávky o 26 procent bude stát ročně o 0,4 miliardy navíc, posunutí příjmové hranice na 3,4násobek životního minima vyjde na další 3,2 miliardy korun.