Evropu zaplavilo mléko. Přebytek už poznáte i na ceně v obchodech, náklady přitom rostou

Tereza Holanová Tereza Holanová
19. 10. 2015 6:39
Ruské embargo na dovoz z EU a zrušení kvót na produkci v jednotlivých zemích. To jsou dva hlavní důvody, proč je v celé EU nadbytek mléka a jeho cena výrazně klesla. Tuzemským chovatelům přitom náklady rostou - po suchém létě je nedostatek krmiva, takže je podstatně dražší a navíc méně kvalitní.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Michaela Hasíková

Praha – Zhruba o čtvrtinu klesla během roku a půl cena mléka, za kterou jej vykupují mlékárny od chovatelů. Cenu sráží přebytek mléka v celé Evropě, jehož důvodem je jednak ruské embargo na dovoz mléka z EU a jednak dubnové zrušení kvót pro produkci mléka v jednotlivých členských zemích.

Koncová cena v obchodech klesala výrazně pomaleji, nicméně i tam už je „mléčná krize“ poznat. Oproti loňskému září nyní spotřebitelé nakupují mléko v průměru o 5,6 procenta levněji, říká Jiří Trexler z oddělení spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Zatímco loni v září stál v tuzemských obchodech litr polotučného mléka v průměru 20,10 koruny, letos 18,89 koruny. Nejméně teď stojí v Karlovarském kraji, kde za něj spotřebitelé zaplatí 17,20 koruny, nejvíce v Plzeňském kraji (20,46 koruny), vyplývá z údajů ČSÚ.

"Současná nákupní cena mléka, kterou dostane prvovýrobce, tedy chovatel dojnic, od zpracovatele, tedy mlékárny, je okolo sedmi korun," říká výkonný ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR Jiří Motyčka. Podle šéfa společnosti ZOD Brniště Petra Kubíčka dokonce základní cena nyní klesla pod sedm korun za litr. Statistiky uvádějí za letošní srpen cenu 7,30 koruny, zatímco před rokem a půl 9,80 koruny.

Výkupní cenu v praxi určuje vždy mlékárna, s níž má výrobce předem nasmlouvané jen množství mléka, které jí dodá. "Mlékárna má na jedné straně strategický zájem o surovinu, na druhé straně je tlačena ekonomicky k tomu, aby profitovala," vysvětluje Kubíček.

Pokles cen je patrný i na celoevropské úrovni. Podle statistik Evropské unie dostávali loni v srpnu zemědělci od zpracovatelů v průměru 36,91 eura za sto litrů mléka, letos jen 29,7 eura.

Pro spotřebitele je zlevnění v obchodech nižší, protože konečná cena zahrnuje vedle ceny samotné suroviny také další náklady – například na zpracování, distribuci, skladování či obaly. Český statistický úřad uvádí, že k samotné výkupní ceně mléka si mlékárny přidají čtyři až pět korun a obchodníci dalších šest až sedm korun. Kromě toho je nutné započítat patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty, nemluvíme-li o zisku.

Ruské sankce i konec kvót

Na nižší ceny má vliv hlavně nadbytek mléka v celé EU. Za ten může jednak ruské embargo, které znemožnilo unijním firmám dovážet na ruský trh. Sankce podle Evropské komise zasáhly 1,5 procenta evropské produkce mléčných výrobků a devět procent mléčných výrobků určených na vývoz.

Dalším důvodem, proč je Evropa nyní "zaplavená" mlékem, je zrušení mléčných kvót od letošního dubna. Kvóty platily v Unii déle než třicet let, každá členská země podle nich směla vyprodukovat jen určité množství mléka – jinak jí hrozily sankce.

Za prvních sedm měsíců letošního roku došlo podle Eurostatu k největšímu meziročnímu růstu produkce mléka v Maďarsku a Irsku, následují Česká republika, Slovensko a Irsko. V ČR se výroba za sledované období zvýšila o 4,2 procenta. Pokud jde o nárůst jen po dubnovém zrušení kvót, tak například v Nizozemsku stoupla výroba mléka o sedm procent, uvádí tamní statistický úřad.

Podle Petra Kubíčka ze společnosti ZOD Brniště na zrušení kvót vydělají zemědělci, kteří dokážou stlačit výrobní náklady na minimum. "Ostatní budou muset s chovem skončit," varuje. Na vysokou nabídku mléka má dále podle něj vliv i to, že se výroba modernizuje a podmínky pro chov zvířat se zlepšují.

Cena by měla spíše růst

Ceny mléka klesají navzdory tomu, že by měly spíše růst. Krmiva pro dojnice je totiž letos kvůli suchému létu málo, jeho cena meziročně vzrostla – například seno podle ředitele Českého svazu chovatelů skotu Kamila Maláta zdražilo z běžných 250 až 300 korun na 500 až 700 korun za balík.

"Dále klesla kvalita těchto krmiv, zejména kukuřice. Rostliny mají málo nebo žádné palice, výživná hodnota je podstatně nižší proti běžným letům," dodává Motyčka s tím, že chovatelé tak musí do krmiva ještě doplňovat živiny.

Podle Kubíčka ze ZOD Brniště přitom krmivo představuje pro výrobce mléka zhruba polovinu nákladů. "Když je špatná úroda jako letos, tak cena kukuřice i ostatních krmiv letí nahoru o desítky procent. To je další zásadní ekonomická rána, se kterou se musíme vypořádat," říká.

 

Právě se děje

Další zprávy