Minimální mzda po pěti letech stoupne, ve hře je 15 %

5. 8. 2011 5:00

Chystané zvýšení se projeví také u lépe placených lidí, zvedne totiž i tarify

Praha - Minimální mzda s největší pravděpodobností od roku 2012 vzroste. O konkrétní částce začnou 10. srpna jednat zástupci odborů a zaměstnavatelů v rámci pracovního týmu tripartity.

Podle návrhu Českomoravské konfederace odborových svazů má minimální mzda stoupnout ze současných 8000 na 9200 korun měsíčně.

Zvýšení o 15 procent má kompenzovat inflaci, respektive nárůst spotřebitelských cen za posledních pět let. Od ledna 2007 totiž zatím žádná vláda minimální mzdu nezvýšila.

"Konkurenční" Asociaci samostatných odborů by stačil nárůst jen o 500 korun, tedy o šest procent.

Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.

Současně totiž mají stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

Přesné číslo si dohodněte sami

S návrhem na zvýšení minimální mzdy přišel na červnovém jednání tripartity ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Vyzval odbory i zaměstnavatelské svazy, aby své návrhy přinesly na srpnovou schůzi a následně dohodly kompromisní číslo.

Sám Drábek přitom s konkrétní částkou nepřichází, chce počkat právě na výsledek dvoustranného jednání.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Čtěte také

O odlišení minimální mzdy podle regionů už Drábek neuvažuje. Tak jako dosud tedy zůstane jednotná pro celé území České republiky.

Zástupci zaměstnavatelů připouštějí, že růstu minimální mzdy asi nezabrání, ale požadují výrazně nižší růst než odbory. Konkrétní částku však dosud nesdělili.

Žádný skok, varují firmy

"Vnímáme určité objektivní faktory, které vytvářejí tlak na zvýšení minimální mzdy. Případný růst by však neměl mít formu výrazného skoku," říká za Svaz průmyslu a dopravy mluvčí Milan Mostýn.

Hospodářská komora ČR pak připouští zvýšení maximálně o dvě až tři procenta, tedy nejvýše na 8240 korun.

"Nesmí to ohrozit konkurenceschopnost českých firem, nemůže jít o překotný růst, který by si ekonomika nemohla dovolit," zdůrazňuje mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček.

Podle komory je nutné postupovat velmi opatrně, protože vývoj české a světové ekonomiky je nejistý, firmám porostou ceny elektřiny a dalších vstupů, zdražuje ropa, navíc dluhové problémy některých států mohou ve střednědobé perspektivě ohrozit růst ekonomiky i v Česku.

"Je potřeba najít způsob, který nezatíží zejména malé a střední firmy, kde je vyšší podíl nekvalifikované fyzické práce," dodává mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.

Zástupci obou svazů připomínají, že na minimální mzdu jsou vázány i jednotlivé úrovně mzdových tarifů. Například popelář nyní musí dostat alespoň 8900 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka nemá brát méně než 9800 korun.

Spolu s minimální mzdou by tedy automaticky stouply i spodní sazby pro jednotlivé profese, protože ministr Drábek nechystá v tomto směru žádné systémové změny.

Změna po pěti letech

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

"Spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o 14,6 procenta, takže se minimální mzda výrazně znehodnotila. Další růst cen se očekává v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty," uvádí se v návrhu Českomoravské konfederace odborových svazů pro srpnové jednání.

Asociace samostatných odborů navrhuje růst minimální mzdy alespoň o 500 korun, tedy o šest procent.

"Průměrná mzda již přesáhla 23 tisíc korun, v porovnání s ní činí minimální mzda pouze 35 procent. To je ve srovnání s jinými evropskými státy velmi nízký poměr," říká předseda asociace Bohumír Dufek.

Zvýší příjmy, nebo připraví o místo?

Odboráři se odvolávají na Evropskou sociální chartu, podle níž má minimální mzda dosahovat 68 % průměrné mzdy v dané zemi. Jedině tak může motivovat lidi s nižší kvalifikací, aby usilovali o zajištění obživy vlastní prací a nespoléhali se jen na pomoc státu, tedy podporu z peněz daňových poplatníků.

"V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima," říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.

Naopak zástupci zaměstnavatelů a pravicových stran obvykle zdůrazňují, že minimální mzda by měla být výrazně nižší. Jinak to prý zvyšuje náklady na pracovní místo, což paradoxně vede k nižší zaměstnanosti a vytváří tlak na obcházení zákona, například formou takzvaného švarcsystému.