Změna: Za přesčasy už vám nemusí náležet příplatek

Petr Kučera Petr Kučera
29. 6. 2011 20:00
Novela zákoníku práce uvolní pravidla i pro odměnu za noční a víkendovou práci
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Odměnu za práci přesčas bude možné zahrnout do "běžné" mzdy, zaměstnanec už za ni nemusí dostat speciální 25% příplatek nebo náhradní volno.

Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou na návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 schválila vláda a nyní o ní rozhodnou poslanci.

Povinný už nebude ani nejméně desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci. Firma se bude moci se zaměstnancem dohodnout na nižší sazbě, tedy prakticky i na zrušení příplatku.

Uvedené změny se mají týkat jen podnikatelské sféry, tedy lidí odměňovaných formou mzdy. U nepodnikatelské sféry (platů) zůstanou dosavadní pravidla - tedy v zásadě 25% příplatek za přesčasy i víkendy a 20% za noční práci.

Cílem změn je podle Drábka zjednodušení současného stavu a posílení smluvní volnosti. Odboráři se však obávají, že obě změny mohou zhoršit postavení zaměstnanců, zvláště v krizovém období.

Příplatek za přesčasy? Už přímo ve mzdě

Dosud platí, že za přesčasové hodiny musí zaměstnavatel poskytnout buď příplatek nejméně 25 procent k průměrnému výdělku, nebo za ně poskytnout náhradní volno.

Pouze u vedoucích pracovníků lze předem ve smlouvě nebo mzdovém výměru dohodnout, že sjednaná mzda už zahrnuje i případnou práci přesčas, maximálně však do limitu 150 hodin v kalendářním roce.

Podle návrhu se má od ledna 2012 rozšířit výše uvedená možnost - zahrnutí práce přesčas do "běžné" měsíční mzdy - na všechny zaměstnance, tedy nejen vedoucí pracovníky. Pokud se na tom předem výslovně dohodnou.

Takto paušálně půjde ocenit práci přesčas u běžných zaměstnanců až do limitu 150 hodin v kalendářním roce.

Jestliže se na tomto paušálu dohodnou, pak by speciální hodinová odměna ve výši nejméně 25 % mzdy (nebo náhradní volno) náležela běžným zaměstnancům až nad rámec limitu 150 hodin. Ten lze překročit jen s jejich souhlasem.

U vedoucích pracovníků se pak dosavadní limit zvýší. Budou si moci dohodnout, že odměna za práci přesčas bude zahrnuta do mzdy až do hranice 416 hodin ročně.

Celkové limity zůstávají

Na celkových limitech pro práci přesčas se podle návrhu nic zásadního nezmění.

Nadále má tedy platit, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.

Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Ani do tohoto limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno. Pro zdravotnictví pak zákoník práce stanoví ještě další výjimky.

Návrat před rok 2007

Právní úprava by se tak vrátila ke stavu, který v Česku platil do roku 2006. Ten byl podle Drábka praktičtější a pro zaměstnavatele jednodušší.

"Možnost sjednat takové řešení skýtala záruku, že výše mzdového ocenění předpokládané práce přesčas bude dostatečná," uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě k návrhu novely.

Odboráři si myslí přesný opak. "Možnost sjednávání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas byla od roku 2007 zrušena především z toho důvodu, že její uplatňování bylo spojeno se značnými komplikacemi," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zásadní problém podle odborů spočíval v tom, že sjednané zvýšení mzdy v drtivé většině případů nedosahovalo výše, kterou by zaměstnanec obdržel při poskytování příplatku ve výši 25 procent průměrného výdělku.

"Tím se prakticky připouštělo porušování úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1919, omezující pracovní dobu v průmyslových podnicích na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně, podle které odměna za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o jednu čtvrtinu," dodává Samek.

Příplatek za noční a víkendovou práci

Ministr Drábek současně navrhuje, aby si zaměstnanec mohl s firmou dohodnout výši příplatku za noční práci nebo za práci v sobotu či neděli.

Dosud platí, že příplatek v obou případech musí dosáhnout vždy alespoň 10 procent průměrného výdělku pracovníka.

Nižší si lze dohodnout jen v kolektivní smlouvě vyjednané odbory. Podle Samka ale v takovém případě dostanou zaměstnanci příplatek v jiné formě, například jako příspěvek na dopravu nebo další benefity.

Minimálně desetiprocentní příplatek má zákoník stanovit i nadále. Povolí však, aby si smluvní strany dohodly nižší sazbu nebo jiný způsob určení příplatku. Podle Samka ale samotný zaměstnanec nemá zdaleka tak silné postavení jako odbory při sjednávání kolektivní smlouvy, takže si zřejmě nevyjedná jinou kompenzaci.

Ministerstvo přesto věří, že požadovaná forma - vzájemná dohoda pracovníka s firmou - zaručí dostatečnou ochranu zaměstnanců.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Lesy ČR smějí kvůli kůrovci kácet v Boubínském pralese

Státní podnik Lesy České republiky dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy