reklama
 
 

Drábkův plán: Minimální mzda se má lišit kraj od kraje

4. 11. 2010 12:10
Odlišení podle regionů může pomoci lidem s nízkou kvalifikací

Praha - Zákonem stanovená minimální mzda by se mohla lišit podle různých regionů, nemusí už být stejná pro celou republiku jako dosud.

O změně dosavadních pravidel uvažuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

"Je problém, že nekvalifikovaná práce třeba v Bruntále je podle zákona oceněna stejně jako v Praze. Budeme o tom jednat s odbory a zaměstnavateli," řekl Drábek online deníku Aktuálně.cz. Může jít o součást diskuze kolem připravované komplexní novely zákoníku práce.

Minimální mzda by podle Drábka měla kopírovat specifika jednotlivých regionů, stejně jako se liší životní náklady a průměrné mzdy v různých koutech republiky.

Podobný záměr nyní projednává také slovenská vláda premiérky Ivety Radičové. S návrhem přišlo tamní ministerstvo financí v rámci Národního programu reforem 2010.

Příliš malé Česko?

O možném odlišení minimální mzdy podle regionů hovořil Drábek už před šesti lety ještě jako šéf Hospodářské komory.

Odbory se k návrhu staví odmítavě nebo přinejmenším rezervovaně. "V podmínkách tak malého regionu jako je Česká republika by zavedení různé minimální mzdy nebylo racionální a nic by nepřineslo," říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl.

"Její zavedení může mít význam ve velkých státech jako je například Německo," dodává Pícl. Podle něj by se totiž muselo měnit i životní minimum a mohlo by dojít i k diskriminaci určité skupiny obyvatel.

Odlišení minimální mzdy podle regionů by bylo evropskou raritou. Ve všech zemích Evropské unie, kde je stanovena zákonem, ji totiž mají určenou pro celé své území. "Dvacet států ji má stanovenou na všechny zaměstnance. Ostatní, například Rakousko či Dánsko, ji má odlišnou pro jednotlivá odvětví, i tak ale platí pro celé území státu," říká Margita Barošová ze slovenského Institutu pro výzkum práce a rodiny.

Možných komplikací si je vědom i Drábek. "Otázkou je, zda by regionální rozlišení nepřineslo přílišné administrativní zatížení. A zda to členit podle krajů či okresů - když zvolíme menší regiony, tak to firmy snadněji obejdou a jako formální místo zaměstnání si zvolí město o 20 kilometrů dál, kde budou platit jiná minima," řekl online deníku Aktuálně.cz.

Více míst pro lidi s nízkou kvalifikací

Regionální rozlišení by znamenalo, že čím chudší region, tím nižší by v něm byla minimální mzda. Podle zastánců tohoto konceptu si pak firmy díky tomu dovolí zaměstnat řadu nekvalifikovaných zaměstnanců, kteří se jim nyní nevyplatí právě kvůli tomu, že zákonem stanovené minimum je dosud vyšší než jejich přínos pro firmu.

"Jestliže je výše minimální mzdy nadhodnocená, zaměstnavateli se nevyplatí zaměstnat člověka s nízkou kvalifikací," argumentoval Drábek ještě jako šéf Hospodářské komory. Současné vedení komory na dotaz online deníku Aktuálně.cz neodpovědělo.

Odpůrci regionálního rozlišení ale upozorňují, že by chudým regionům nijak nepomohlo. Naopak - místo podpory slabších regionů prý novinka ještě prohloubí rozdíly mezi kraji.

"V bohatších regionech by minimální mzda byla brzy výrazně vyšší než jinde. Všichni by se pak stěhovali do hlavního města, což není žádoucí," řekl například předseda slovenského odborového svazu Kovo Emil Machyna pro Aktualne.sk.

Podle analytika Volksbank Slovensko Vladimíra Vaňa hrozí, že by regionální odlišení minimální mzdy vedlo jen ke stěhování výrobních závodů do míst, kde by byla nejnižší.

Osm tisíc? Pro většinu lidí platí vyšší základ

Zatímco o regionálním rozlišení chce Drábek teprve diskutovat, ohledně případného zvýšení minimální mzdy už má jasno. Pro příští rok žádné nenavrhne, případný růst od roku 2012 pak závisí na vývoji ekonomiky v příštím roce.

Drábek nicméně chce, aby úřady důsledněji kontrolovaly nejen dodržování minimální mzdy, ale také takzvaných minimálních tarifů pro jednotlivé skupiny prací. Povědomí o nich je totiž malé jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstnavateli.

Minimální mzda - nyní 8000 korun měsíčně - totiž určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu zaměstnanců jsou rozhodující vyšší sazby - takzvané úrovně zaručené mzdy. Jde vlastně o vyšší stupně minimální mzdy pro konkrétní profese. Podrobnosti jsme přinesli v tomto článku.

Odboráři, například z Asociace samostatných odborů, pochopitelně požadují další růst minimální mzdy. Připomínají, že se od poloviny roku 2006 prakticky nezměnila. Předchozí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji od ledna 2007 zvýšil jen nepatrně. Podle Nečase ale v praxi vzrostla v roce 2008 výrazněji díky zvýšení daňových slev a rozšíření bonusu za děti.

Minimální mzda v polistopadovém Československu existuje od roku 1991. Zatímco za pravicových vlád rostla jen minimálně, levice ji zvyšovala někdy i dvakrát ročně. Podle dřívějšího Drábkova vyjádření ale předtím - za ministra Zdeňka Škromacha (ČSSD) - rostla příliš rychle a neúměrně vývoji spotřebitelských cen.

Čtěte také:
Podpora v nezaměstnanosti: Kdo si od ledna pohorší
Zákoník práce: Drábek stáhl plán na vyšší limit u dohod
Škrty v rodičovské a porodném: 13 nejčastějších otázek

autor: Petr Kučera | 4. 11. 2010 12:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama