Drábkův plán: Minimální mzda se má lišit kraj od kraje

Petr Kučera Petr Kučera
4. 11. 2010 12:10
Odlišení podle regionů může pomoci lidem s nízkou kvalifikací
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Zákonem stanovená minimální mzda by se mohla lišit podle různých regionů, nemusí už být stejná pro celou republiku jako dosud.

O změně dosavadních pravidel uvažuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

"Je problém, že nekvalifikovaná práce třeba v Bruntále je podle zákona oceněna stejně jako v Praze. Budeme o tom jednat s odbory a zaměstnavateli," řekl Drábek online deníku Aktuálně.cz. Může jít o součást diskuze kolem připravované komplexní novely zákoníku práce.

Minimální mzda by podle Drábka měla kopírovat specifika jednotlivých regionů, stejně jako se liší životní náklady a průměrné mzdy v různých koutech republiky.

Podobný záměr nyní projednává také slovenská vláda premiérky Ivety Radičové. S návrhem přišlo tamní ministerstvo financí v rámci Národního programu reforem 2010.

Příliš malé Česko?

O možném odlišení minimální mzdy podle regionů hovořil Drábek už před šesti lety ještě jako šéf Hospodářské komory.

Odbory se k návrhu staví odmítavě nebo přinejmenším rezervovaně. "V podmínkách tak malého regionu jako je Česká republika by zavedení různé minimální mzdy nebylo racionální a nic by nepřineslo," říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl.

"Její zavedení může mít význam ve velkých státech jako je například Německo," dodává Pícl. Podle něj by se totiž muselo měnit i životní minimum a mohlo by dojít i k diskriminaci určité skupiny obyvatel.

Odlišení minimální mzdy podle regionů by bylo evropskou raritou. Ve všech zemích Evropské unie, kde je stanovena zákonem, ji totiž mají určenou pro celé své území. "Dvacet států ji má stanovenou na všechny zaměstnance. Ostatní, například Rakousko či Dánsko, ji má odlišnou pro jednotlivá odvětví, i tak ale platí pro celé území státu," říká Margita Barošová ze slovenského Institutu pro výzkum práce a rodiny.

Možných komplikací si je vědom i Drábek. "Otázkou je, zda by regionální rozlišení nepřineslo přílišné administrativní zatížení. A zda to členit podle krajů či okresů - když zvolíme menší regiony, tak to firmy snadněji obejdou a jako formální místo zaměstnání si zvolí město o 20 kilometrů dál, kde budou platit jiná minima," řekl online deníku Aktuálně.cz.

Více míst pro lidi s nízkou kvalifikací

Regionální rozlišení by znamenalo, že čím chudší region, tím nižší by v něm byla minimální mzda. Podle zastánců tohoto konceptu si pak firmy díky tomu dovolí zaměstnat řadu nekvalifikovaných zaměstnanců, kteří se jim nyní nevyplatí právě kvůli tomu, že zákonem stanovené minimum je dosud vyšší než jejich přínos pro firmu.

"Jestliže je výše minimální mzdy nadhodnocená, zaměstnavateli se nevyplatí zaměstnat člověka s nízkou kvalifikací," argumentoval Drábek ještě jako šéf Hospodářské komory. Současné vedení komory na dotaz online deníku Aktuálně.cz neodpovědělo.

Odpůrci regionálního rozlišení ale upozorňují, že by chudým regionům nijak nepomohlo. Naopak - místo podpory slabších regionů prý novinka ještě prohloubí rozdíly mezi kraji.

"V bohatších regionech by minimální mzda byla brzy výrazně vyšší než jinde. Všichni by se pak stěhovali do hlavního města, což není žádoucí," řekl například předseda slovenského odborového svazu Kovo Emil Machyna pro Aktualne.sk.

Podle analytika Volksbank Slovensko Vladimíra Vaňa hrozí, že by regionální odlišení minimální mzdy vedlo jen ke stěhování výrobních závodů do míst, kde by byla nejnižší.

Osm tisíc? Pro většinu lidí platí vyšší základ

Zatímco o regionálním rozlišení chce Drábek teprve diskutovat, ohledně případného zvýšení minimální mzdy už má jasno. Pro příští rok žádné nenavrhne, případný růst od roku 2012 pak závisí na vývoji ekonomiky v příštím roce.

Drábek nicméně chce, aby úřady důsledněji kontrolovaly nejen dodržování minimální mzdy, ale také takzvaných minimálních tarifů pro jednotlivé skupiny prací. Povědomí o nich je totiž malé jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstnavateli.

Minimální mzda - nyní 8000 korun měsíčně - totiž určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu zaměstnanců jsou rozhodující vyšší sazby - takzvané úrovně zaručené mzdy. Jde vlastně o vyšší stupně minimální mzdy pro konkrétní profese. Podrobnosti jsme přinesli v tomto článku.

Odboráři, například z Asociace samostatných odborů, pochopitelně požadují další růst minimální mzdy. Připomínají, že se od poloviny roku 2006 prakticky nezměnila. Předchozí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji od ledna 2007 zvýšil jen nepatrně. Podle Nečase ale v praxi vzrostla v roce 2008 výrazněji díky zvýšení daňových slev a rozšíření bonusu za děti.

Minimální mzda v polistopadovém Československu existuje od roku 1991. Zatímco za pravicových vlád rostla jen minimálně, levice ji zvyšovala někdy i dvakrát ročně. Podle dřívějšího Drábkova vyjádření ale předtím - za ministra Zdeňka Škromacha (ČSSD) - rostla příliš rychle a neúměrně vývoji spotřebitelských cen.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Podpora v nezaměstnanosti: Kdo si od ledna pohorší
Zákoník práce: Drábek stáhl plán na vyšší limit u dohod
Škrty v rodičovské a porodném: 13 nejčastějších otázek

 

Právě se děje

před 54 minutami

Sněmovna žádá vládu o další kroky proti "vyvádění" povolenek z Liberty Ostrava

Sněmovna v souvislosti s prodejem emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava žádá vládu mimo jiné o to, aby podnikla kroky proti vyvádění povolenek pro potřeby jiných společností ve skupině GFG, do níž ostravská firma spadá.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím úřadů prověřila transakce spojené s prodejem povolenek a s poskytnutým úvěrem, za který se v rámci protipandemické pomoci zaručila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) poslancům řekl, že úřady již dodržování podmínek poskytnutí úvěru i záruky za něj prověřují.

Žádosti vládě Sněmovna schválila ve svém usnesení, které na návrh Leo Luzara (KSČM) přijala v rámci projednávání informace ministra Havlíčka o situaci v ocelářském průmyslu. Debatu vyvolal nedávný prodej emisních povolenek z Liberty Ostrava jejímu sesterskému podniku v Rumunsku. Huť si v minulých letech povolenky šetřila, chce je využít k financování nezbytné modernizace. Prodej povolenek vyvolal protesty odborářů, kteří se obávali vyvádění peněz z firmy.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) kontaktovala představitele britské vlády se žádostí o intervenci u vlastníka Liberty Ostrava ve věci dodržení slibů a závazků. Má jít o sliby a závazky dané české vládě při převzetí firmy od předchozího vlastníka. Liberty Ostrava patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

před 1 hodinou

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy