Praha - Nemocenské a důchodové pojištění zřejmě budou muset platit i lidé, kteří pracují na dohodu o provedení práce a vydělají si přes pět tisíc korun za měsíc.
Okruh pojištěných osob se rozšíří také o případy zaměstnání kratšího 15 dnů a dále na společníky, jednatele, členy představenstva či vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob.
Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o nemocenském pojištění, kterou poslalo do připomínkového řízení. Změny mají platit od roku 2012.
Limit pro dohody o provedení práce
Z dohod o provedení práce se dosud platí pouze daň, nikoliv pojistné.
Pojistné z dohod o provedení práce by nově měli platit jen lidé, kteří si v příslušném měsíci vydělali více než pět tisíc korun. Pouze tyto měsíce by se jim pak také počítaly do doby pojištění.
"Při obvyklé sazbě 70 korun na hodinu v dělnických povoláních odpovídá měsíční příjem 5000 korun pracovní době 71 hodin, tedy téměř devíti pracovním dnům s osmihodinovou pracovní dobou," upřesňuje ministerstvo v návrhu.
Podmínky pro dohodu o provedení práce zpřísnily už od letošního ledna - nově je nutné uzavřít je v písemné formě, dosud stačila i ústní.
Omezení pro opakovanou práci
Další novinka se týká zaměstnání kratšího 15 dnů. Dosud totiž nezakládá účast na nemocenském pojištění, a to bez ohledu na výši sjednaného či dosaženého příjmu. Pojistné se platí až z dalšího (opakovaného) zaměstnání, pokud následuje do šesti měsíců a příjem z něj přesáhne 2000 korun.
Toho podle ministerstva někteří zaměstnavatelé využívají. Během kalendářního měsíce sjednávají se stejným pracovníkem opakované smlouvy na velmi krátkou dobu s příjmem pod 2000 korun. Přestože měsíční příjem pak v praxi přesáhne třeba i 10 tisíc, pojistné se platit nemusí.
Od roku 2012 má proto nově platit, že nemocenské pojištění se platí už tehdy, jestliže součet příjmů z takových zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň dva tisíce korun. Tento limit se už tedy nebude počítat samostatně pro každý (opakovaný) poměr, ale v úhrnu.
I pro jednatele či společníky
Ministerstvo v návrhu reaguje také na problémy spojené s takzvaným souběhem funkcí.
Okruh "nemocensky pojištěných osob" se má rozšířit o skupiny, které jsou nyní pojištěné jen důchodově.
Především jde o společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným, jestliže pro ni mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Stejná úprava má platit pro komanditisty komanditní společnosti.
Nemocenské pojištění mají mít i členové družstva, kteří vykonávají činnost v jeho orgánech mimo pracovněprávní vztah za odměnu, pokud výkon této činnosti není podle stanov považován za výkon práce pro družstvo.
O další skupiny pak ministerstvo navrhuje rozšířit nejen okruh nemocensky, ale také důchodově pojištěných osob.
Kromě zmíněné dohody o provedení práce má jít především o členy kolektivních orgánů právnických osob (typicky představenstva), kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se tento příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. Podobně se má pojištění vztahovat i na likvidátory a prokuristy.
Nemocenské a důchodové pojištění se má rozšířit také na vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.
Stejný metr pro všechny
Ministerstvo očekává, že v prvním roce si státní rozpočet polepší o 2,3 miliardy korun, avšak dlouhodobý finanční dopad navrhovaných změn by měl být neutrální.
Zjednodušeně řečeno: Pojistné sice státu zaplatí víc lidí, ale stát pak také bude více lidem vyplácet příslušné dávky.
Cílem změn je podle ministerstva sjednotit podmínky pro účast na pojištění nezávisle na tom, jaký pracovní vztah člověk uzavřel.
| Čtěte také: Vycházky při nemocenské? Drábek chce délku omezit Překvapení: Pracovní smlouvy na dobu určitou zpřísní Nenápadná změna: Rychlejší výpověď špatným zaměstnancům |
