Nenápadná změna: Rychlejší výpověď špatným zaměstnancům

Petr Kučera Petr Kučera
8. 3. 2011 5:30
Návrh změn v zákoníku práce už nepočítá s přiměřenou dobou na odstranění nedostatků
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha - Nenápadnou změnu, která zaměstnavatelům umožní jednodušší a rychlejší podání výpovědi, navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákoníku práce.

Od ledna 2012 chce totiž zrušit dosavadní povinnost, podle níž musí lidé, s jejichž výsledky není zaměstnavatel spokojen, dostat "přiměřenou dobu" na odstranění nedostatků.

U lidí dosahujících neuspokojivých pracovních výsledků má nově stačit, když je zaměstnavatel předem upozorní na možnost výpovědi. Nemusí už je vyzývat k odstranění nedostatků ani čekat, zda se zaměstnanec "polepší".

Stačí den předem?

Novela by tak umožnila, aby firma předala zaměstnanci písemné upozornění a hned následujícího dne mu pak podala samotnou výpověď.

Takový postup je sice teoreticky možný i nyní, nicméně pokud se zaměstnanec brání u soudu, firma těžko obstojí s tvrzením, že pouze několikahodinová lhůta k odstranění neuspokojivých výsledků byla "přiměřená" a že nešlo o obcházení zákona.

Podle návrhu by se současně zkrátila doba, během níž musí zaměstnavatel toto "napomenutí" před případnou výpovědí předat. Dosud tak musí učinit v době posledních 12 měsíců, nově má jít jen o šest měsíců. Tato změna se však v praxi zřejmě nijak zásadně neprojeví.

Jde o zjednodušení pravidel

Zjednodušením pravidel chce ministerstvo vyhovět požadavkům zaměstnavatelské sféry. Dosud existují dva výpovědní důvody, jejichž věcný základ spočívá v osobě zaměstnance. Nově se mají sloučit do jednoho, jehož základem bude "porušení povinnosti zaměstnance vyplývající mu z pracovního poměru".

Toto porušení má zahrnovat smluvní závazky zaměstnance, povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávanému druhu práce (včetně předpisů, které obsahují předpoklady nutné pro její výkon), dále "oprávněné požadavky" stanovené zaměstnavatelem pro sjednaný druh práce, a také povinnosti uvedené v pracovním řádu zaměstnavatele, byl-li vydán (za předpokladu, že se pohybují v mezích zákona).

Navrhovaná změna

  • Dosavadní výpovědní důvody týkající se osoby zaměstnance:

    - nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil

    - jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi

  • Navrhované zjednodušení do jediného výpovědního důvodu:

    - pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nebo jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z pracovního poměru nebo při dosahování neuspokojivých pracovních výsledků je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v této souvislosti písemně upozorněn na možnost výpovědi

Jestliže zaměstnanec dostane z těchto důvodů výpověď, nemá nárok na odstupné. Nicméně vztahuje se na něj standardní dvouměsíční výpovědní doba, počítaná teprve od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci doručení výpovědi. Tyto dvě zásady se měnit nemají.

Výpověď i kvůli zneužití nemocenské

Ministerstvo chce zavést také jeden zcela nový výpovědní důvod. Ten by zaměstnavatelům umožnil dát výpověď lidem, kteří "zvlášť hrubým způsobem" poruší lékařem stanovený režim při nemocenské.

Seznam hlavních povinností zaměstnanců v zákoníku práce se totiž má rozšířit o "zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti" a "dodržování doby a rozsahu povolených vycházek".

Podle návrhu půjde o výpovědní důvod bez nároku na odstupné, avšak se standardní výpovědní dobou.

Nenaplnilo se však předvolební strašení ze strany sociálních demokratů, podle nichž chce Nečasova vláda zavést "vyhazov bez udání důvodu".

Kratší odstupné pro nováčky

Lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracují méně než dva roky, mají podle návrhu dostávat nižší odstupné. Zatímco dosud činí minimálně tři měsíční mzdy nezávisle na délce pracovního poměru, od roku 2012 má být odstupňováno.

Kdo u stejného zaměstnavatele pracoval méně než rok, dostal by odstupné jen ve výši jednoho měsíčního platu. Kdo pracoval rok až dva, dostal by dva měsíční platy. A teprve lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky, by dostali tříměsíční odstupné.

Na samotné povinnosti platit odstupné se podle návrhu nic nemění. Nadále má tedy náležet při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů nebo zákonem stanovených zdravotních důvodů.

Návrh nakonec neobsahuje zkrácení výpovědní doby. Zůstane tedy dvouměsíční, případné prodloužení nad toto zákonné minimum záleží jen na zaměstnavateli.

Pro běžné zaměstnance se nemění ani zkušební doba, zůstává maximálně tříměsíční. Pouze u takzvaných vedoucích zaměstnanců má novela umožnit její prodloužení až na šest měsíců.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého blízkého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k předčasným volbám. Prezident dekretem zároveň rozpustil parlament a vypsal nové volby na 11. července, oznámily tiskové agentury.

Jednašedesátiletý Janev byl vicepremiérem a ministrem obrany v kabinetu, který Radev jmenoval v roce 2017, připomněla agentura Reuters. Hlavním úkolem dočasné vlády bude zvládnout pandemii covidu-19 a zajistit čestné volby, dodala.

V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna a výsledkem byl velmi rozdrobený zákonodárný sbor. Sestavit novou vládu se nepodařilo.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
Další zprávy