Foto: Reuters

I zaměstnanci to v době krize "odnášejí"

Zaměstnanci představují pro firmy často největší náklad. Je tedy logické, že v době krize míří úsporná opatření právě k nim. A ať je krize hypoteční (v roce 2008), nebo koronavirová, škrty jsou podobné. Nejčastěji se objevuje časově omezené snížení mzdy, zkrácená pracovní doba, zrušení některých benefitů, přesun pracovníků na nižší pozice, případně propouštění. To už dokonce některé firmy oznámily. 

Ale jak podotýká Jozef Papp z pražské kanceláře headhunterské společnosti Stanton Chase: "Rychle propouštět, abychom v době krize vylepšili ekonomické výsledky v příštím kvartále, je velmi krátkozraké. Je to rozhodnutí, které vlastně říká: Krize nikdy neskončí." 

Podle Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky personální společnosti ManpowerGroup, budou firmy muset přizpůsobit nákladovou strukturu příjmům, které budou schopny generovat.

"V době růstu bylo s nadsázkou možné prodat cokoli komukoli, ale nyní budou muset firmy výrazně šetřit a časem to samé budou muset dělat i zaměstnanci ve svých domácnostech. Je potřeba se připravit na větší tlak ze strany zaměstnavatelů na výkon, větší nabídku kvalitních zaměstnanců na trhu, a tedy velmi konkurenční prostředí pro většinu zaměstnanců," míní Rezlerová.

• Co říkají odborníci na krizová řešení? Umožňuje vůbec zákoník práce na čas snížit mzdu nebo přesunout zaměstnance na jiné místo? I to čtěte na následujících kartách.