Pospíšili jste si letos s daňovým přiznáním, abyste přeplatek na daních z příjmů dostali co nejdříve? I kdybyste přiznání podali už v únoru, dočkáte se peněz možná až na začátku května.

Lidé, kteří využijí třeba odpočet zaplacených úroků z hypotéky a k tomu slevu na manželku, mohou přitom běžně dostat zpátky i přes 30 tisíc korun.

Podle zákona má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů od dne jeho vzniku. Proč se jej tedy lidé, kteří přiznání podali během února, nedočkají už nyní?

Rozhodující je až konec března

Třicetidenní lhůta se totiž začíná počítat až od začátku dubna - tedy od okamžiku, kdy končí uzávěrka pro podání daňového přiznání. Teprve tímto datem oficiálně vzniká přeplatek. Všichni, kdo podali přiznání třeba na konci února, tak požádali o vrácení přeplatku ještě před jeho faktickým vznikem.

Až do 1. dubna totiž lidé mohou bez postihu podat opravné přiznání. Finanční úřady proto čekají na "definitivní" přiznání, nechtějí vycházet z verze, kterou možná poplatník ještě opraví. Docházelo by ke zmatkům a nutnosti vracet vrácený přeplatek. 

"Ve standardním případě tedy vzniká přeplatek 2. dubna a třicetidenní lhůta pro jeho vrácení začíná běžet 3. dubna," potvrzuje Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.

Nic zásadního na tomto pravidlu nezměnilo ani nahrazení dřívějšího zákona o správě daní a poplatků novým daňovým řádem, účinným od ledna 2011, pouze lhůta pro podání přiznání se mírně prodloužila.

Za den vrácení přeplatku se navíc považuje den, kdy došlo k odepsání částky z účtu finančního úřadu - nikoliv den, kdy se objeví na vašem účtu. V praxi tak můžete na peníze čekat třeba až do 5. května.

Automaticky nic nepřijde

Nezapomeňte také, že o vrácení případného přeplatku musíte výslovně požádat. Na konci daňového přiznání tedy zaškrtněte příslušnou kolonku. Můžete se rozhodnout, jestli chcete peníze poslat na bankovní účet či složenkou. O přeplatek nicméně můžete požádat i zpětně (do šesti let).

Jestliže ale máte nedoplatek na jiném druhu daně, použije finanční úřad váš přeplatek nejdříve na jeho zaplacení.

Podle zákona vracejí úřady jen přeplatky vyšší než 100 korun - tato hranice se od roku 2011 zvýšila na dvojnásobek z původních 50 korun. Přeplatky se však sčítají, takže k naplnění této hranice může dojít i později - o peníze tak většinou nepřijdete.

Ti, kteří podali přiznání už v lednu, to paradoxně mají ještě komplikovanější. Podle zákona totiž platí, že nevznikne-li přeplatek do 60 dnů ode dne podání žádosti (o vrácení), musí ji úřad zamítnout. Zájemce pak tedy musí podat novou žádost tak, aby mu šedesátidenní lhůta neskončila dřív než na začátku dubna.

Pozdě? Chtějte úroky

Na co máte nárok, když finanční úřad nestihne přeplatek odeslat včas? Musí vám zaplatit úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů. Rozhodující je sazba platná na začátku kalendářního čtvrtletí, v němž dluh finančního úřadu vůči vám vznikl nebo trval. V současnosti činí reposazba rekordně nízkých 0,75 procenta. 

U některých daní se může stát, že vznik přeplatku zaviní sám finanční úřad. V takovém případě vám jej musí vrátit do 15 dnů od jeho vzniku, a to automaticky, tedy bez vaší žádosti. Samozřejmě máte nárok i na úroky.

Dodatečná oprava bude těžší

Přeplatek však musí vyplývat z daňového přiznání. Pokud jste v něm zapomněli uplatnit některou z úlev, musíte nejprve podat opravné nebo dodatečné daňové přiznání, v němž si daň snížíte. Na to máte v zásadě jen tři roky od termínu pro původní (řádné) přiznání.

Jak upozornil online deník Aktuálně.cz, lidem, kteří zapomenou včas uplatnit některou daňovou úlevu, se od roku 2011 ztížila možnost pozdější opravy.

Nový daňový řád totiž zpřísnil pravidla pro podání dodatečného daňového přiznání, pokud z něj vyplyne nižší než původně vypočtená daň (podrobnosti v tomto článku).