Ministerstvo financí, ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Co bude se státním dluhem a jak snadno se strop zase zruší?

Odborníci opakovaně varují, že cenový strop zasadí státnímu rozpočtu další ránu. Stát se přitom už nyní masivně zadlužuje.

Vláda hodlá náklady pokrýt daní z mimořádných zisků, kterou zvažuje uvalit na energetické firmy, banky či rafinerie. Dále k tomu využije dividendy ze státních a polostátních podniků, hlavně z ČEZu, a také příjmy z emisních povolenek.

• Ekonomové s tímto postupem přesto nejsou spokojeni. "Plošné zastropování cen je sice rychlou pomocí všem bez rozdílu, avšak za cenu výrazného prohloubení veřejného dluhu. Státu se stále nedaří přijímat cílená opatření, která pomohou složitou situaci zvládnout těm, kteří se bez ní neobejdou," říká Kymlička.

Podle Hradila se ale nad stanovením cenového stropu dají přimhouřit oči. "Pokud by vše proběhlo tak, jak vláda nyní prezentuje, jednalo by se sice o znatelný náklad, a tedy i větší zadlužení, ovšem vzhledem k mimořádnosti situace by to z rozpočtového hlediska bylo tolerovatelné," domnívá se analytik.

• Vláda hledá úspory ve válečné dani. Nastolí nejistotu a vyvede zisky, varují experti

Podobně mluví i Dvořák. Podotýká, zda by varianta, že vláda nezasáhne vůbec, nebyla ve výsledku významně dražší. Nese s sebou totiž uzavírání provozů, propouštění, snižování daňových odvodů či zvyšování sociálních dávek. 

• Hradil nicméně upozorňuje na riziko, že jakmile se jednou do politického prostředí zavedou státní dotace na energie, nelze předem odhadovat, jak s nimi politici v budoucnu naloží. Před každými volbami tak podle něj bude existovat obrovská motivace slíbovat voličům snížení cenových stropů a prodloužení jejich platnosti.

Podle expertů proto existuje riziko, že se celý program zvrhne v nástroj populismu, který by mohl ve finále ohrozit stabilitu celých veřejných financí.