Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Nevzbudí tato pomoc v lidech pocit, že není třeba šetřit?

• Byť odborníci hodnotí výši zastropování cen vesměs kladně, obava, že domácnosti odradí od šetření s energiemi, spíše převládá.

"Jde samozřejmě o plošné zastropování, které v některých případech může vést k tomu, že nebude motivovat k úsporám energií," souhlasí Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.

Rovněž podle Macenauera může uměle vytvořená, zastropovaná cena vést k nižším úsporám odběratelů. "A to je v současné situaci přesný opak toho, co bychom potřebovali. Těch šest korun za kilowatthodinu pro elektřinu a tři koruny za kilowatthodinu pro plyn je plošně už rizikové, ale chápu tento krok v kontextu všeho dění, i politického, a myslím, že je to prostě krvavý kompromis," dodává. 

Ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka je k vládnímu opatření ještě přísnější. Kabinet podle něj totiž vyslal signál, že není třeba na nepříznivý vývoj na trhu s energiemi reagovat. "Zavedení cenového stropu není ani zdaleka ideálním řešením. Zátěž pro rozpočet je kvůli plošnosti obrovská a ztráta motivace odběratelů šetřit s nedostatkovými energiemi způsobí spoustu dalších problémů," domnívá se expert.

• Velký zájem o tepelná čerpadla je emocionální, nehodí se do každého domu, říká expert

Oproti tomu Dvořák z Grant Thornton má zato, že i zastropovaná cena se peněženek lidí citelně dotkne. "Možná ještě více než spotové ceny na trhu před par týdny. Je otázkou, zda si spotřebitel vůbec dokázal skutečný narůst nákladů představit. Jakmile dorazí vyúčtování za uplynulý rok, pro mnoho lidí to bude negativní překvapení," upozorňuje.

Podle Davidové však existují i další možnosti, jak ceny zastropovat a zároveň plýtvání energiemi neriskovat. Za příklad dává snížení ceny elektřiny jen do určité úrovně "základní" spotřeby a cokoliv nad tuto spotřebu lze pak ponechat na tržních cenách.

Možností by podle expertky také bylo, aby vláda strop odvíjela individuálně od průměrné předchozí spotřeby, což se ovšem pojí s vyšší administrativní náročností.

• Oslovení experti se ovšem shodují, že za současné napjaté situace k určitému zastropování dojít muselo, aby se předešlo negativním sociálním dopadům. Nyní je tedy podle nich nutné zlepšit komunikaci s veřejností ohledně toho, jak je šetření energiemi důležité.

"Zastropování je pouze dočasná náplast, z dlouhodobého hlediska ceny energií neklesnou, pokud se spotřeba nesníží," zdůrazňuje Davidová s tím, že obecně preferuje hledat řešení energetické krize na celoevropské úrovni.