Kdy sundat roušku a jak testovat ve firmách. Průvodce právním bludištěm nařízení

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 3. 2021 6:16
Testování na covid-19 ve firmách jede na plné obrátky. K velkým firmám a státním úřadům nad 50 zaměstnanců se nově musí přidat i malé firmy s deseti a více zaměstnanci. Co lidé musí v práci podstoupit a co naopak mohou odmítnout v souvislosti s testováním, vysvětlují advokáti Tomáš Procházka z kanceláře Eversheds Sutherland a Klára Valentová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Otazník, dotaz, škola, ilustrační foto
Otazník, dotaz, škola, ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Testovat se bude každý týden 3,2 milionu pracovníků

Vláda schválila povinné testování ve firmách na začátku března. Cílem je zamezit šíření pandemie covidu-19 v zaměstnání. Podniky nad 250 zaměstnanců musely dodat výsledky prvního kola testování do 12. března. Podniky s 50 až 249 lidmi musely mít první testy hotové do 15. března.

Nyní bude povinné testování platit i pro firmy od deseti do 49 zaměstnanců, první kolo testování musí dokončit do 26. března. 

Testy se zatím budou opakovat vždy po sedmi dnech. O zvýšení frekvence testování na dvakrát týdně vláda zatím nerozhodla, bude o tom ještě jednat s profesními organizacemi. 

  • Povinné testování se týká celkem 3,2 milionu zaměstnanců. Na nejčastější otázky, které s ním souvisí, odpovídají advokáti oslovení Aktuálně.cz, kteří se specializují na pracovní právo. Na následujících kartách se dozvíte, jaká práva a povinnosti mají zaměstnanci i zaměstnavatelé.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 41 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy