Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v polovině září uvedla, že více než třetina z těchto peněz bude použita na ekologické projekty.
Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tento týden řekl Hospodářským novinám, že Česko splňuje všechny povinné limity na klíčové obory investic, jež Brusel vyžaduje. "V zelených projektech máme 40 procent a ještě o tři procenta překračujeme povinnou kvótu. Podíl 20 procent splňujeme i v digitalizaci," řekl listu ministr. Právě na digitalizaci v ČR má jít podle návrhu z plánu obnovy asi 25 miliard korun.
Téměř 32 miliard korun má být poskytnuto na podporu podnikání v reakci na covid, což má mimo jiné snížit náklady firem zjednodušenou komunikací se státem. Šestku oblastí doplňují vzdělání a trh práce (zhruba 20 miliard korun), zdraví a odolnost obyvatelstva (asi 15 miliard korun) a výzkum vývoj a inovace (12,5 miliardy korun). Česko zatím žádá asi o 40 miliard korun více, než na které má mít nárok. Finální verzi má ČR Bruselu předložit do konce dubna 2021.
V předkládací zprávě materiálu, který východiska národního plánu obnovy v hledisku tuzemské hospodářské strategie stanovuje, MPO uvádí, že projekty je možné proplácet zpětně od února tohoto roku až do roku 2026. "Členské státy mohou o podporu žádat formou předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti jako součásti evropského semestru, tedy každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik. Podle aktuální podoby návrhu nařízení bude plán připraven na tři roky (2021 až 2023), s možností revize v roce 2022," napsal resort.
Návrh plánu v dnešní tiskové zprávě zkritizovali ekologické a neziskové organizace Hnutí Duha, Klimatická koalice, Zelený kruhu, SPOT - Centrum pro společenské otázky, Společnost pro trvale udržitelný život a Centrum pro efektivní dopravu. "Vláda předložila kompilát nevyrovnané kvality a bez strategické prioritizace, který vedle sebe staví jak zcela konkrétní projekty (například stavba nového kampusu Albertov), tak velmi vágní popis klíčových investic. Zcela chybí hodnocení ekonomických a sociálních dopadů a celkový přínos pro oživení ekonomiky proto nelze posoudit," uvedly.
Výtky k materiálu má také Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, a to konkrétně k penězům vyčleněným návrhem na ochranu přírody. "Pouhých 15 miliard korun je pro uvedené účely zcela nedostačující a rozdělení financí z tohoto zdroje je třeba podstatně přehodnotit ve prospěch financování ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu," napsala instituce v tiskové zprávě.
