Jedni platí, druzí čerpají. Podívejte se na evropské penězovody a příjemce dotací

Kuni Nguyenová Jiří Kropáček Kuni Nguyenová, Jiří Kropáček
17. 8. 2020 6:04
Tvrdá jednání zemí EU o penězích v koronavirovém fondu obnovy ukázala, jak složitý mechanismus rozpočty evropských projektů představují. Základní princip je jednoduchý: jedni spíše platí, druzí spíše inkasují. Infografika Aktuálně.cz zobrazuje, která země kam patří a kolik z EU už za dobu svého členství dostalo Česko. Fungování dotací dokresluje přehled největších podpořených akcí.

Tok financí Evropské unie se řídí pravidelně schvalovaným rozpočtem. Na nadcházející období let 2021–2017 tak proteče unijní kasou více než 1,8 bilionu eur.

Jak bývají jednání o financích složitá, ukázalo před několika týdny sestavování obrovského záchranného fondu EU. Fond obnovy, který podpoří ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, bude nad rámec rozpočtu obsahovat 750 miliard eur (20 bilionů korun). Peníze si EU vypůjčí na finančních trzích, státy za ně budou ručit svým příspěvkem do unijního rozpočtu.

Itálie a Španělsko jako nejzasaženější země dostanou z fondu více, než pak později zaplatí. U jiných to bude naopak, zejména u zdrženlivé „šetrné čtyřky“ – Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska.

„Šetrné čtyřce se celý ten nápad půjčky EU nelíbí, protože zkrátka nechce ručit za ostatní státy. Francie a Itálie ten fond obnovy potřebují, nevadí jim, že se zaručí svým příspěvkem do rozpočtu EU, který by stejně museli zaplatit. Německo dlouho váhalo, ale nakonec se k nim připojilo, protože nechce, aby se Francie s Itálií ekonomicky potopily,“ komentuje pro Aktuálně.cz nedávnou evropskou finanční rošádu Aneta Zachová, šéfredaktorka zpravodajského webu Euractiv zaměřeného na evropskou politiku.

Právě Německo, Francie, Itálie jsou dlouhodobě největšími přispěvateli do rozpočtu, ukazuje infografika Aktuálně.cz. Podívali jsme se na veškeré příjmy a platby 28 členských zemí do unijní kasy od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do EU. Přehled vychází z posledních dostupných dat Evropské komise.

Kolik státy platí do rozpočtu EU a kolik čerpají (za rok 2018 v miliardách eur)

  • Platby do rozpočtu EU
  • Příjmy z rozpočtu EU
Belgie5,928,51
Bulharsko0,582,17
Česko1,994,12
Dánsko2,881,41
Estonsko0,240,76
Finsko2,161,48
Francie22,2214,78
Chorvatsko0,491,12
Irsko2,612,06
Itálie17,0310,34
Kypr0,20,26
Litva0,452,07
Lotyšsko0,281,21
Lucembursko0,382,01
Maďarsko1,276,3
Malta0,120,16
Německo29,2712,05
Nizozemsko7,352,47
Polsko4,7216,35
Portugalsko1,885,01
Rakousko3,491,95
Rumunsko1,834,87
Řecko1,674,87
Slovensko0,862,46
Slovinsko0,460,93
Španělsko11,8412,27
Švédsko3,81,81
Velká Británie16,46,63

Rozdíl mezi částkou, kterou daná země platí do rozpočtu, a tím, kolik naopak přijímá, ukazuje takzvaná čistá pozice. Z této bilance lze vyčíst například to, že čistým příjemcem – získává z unijního rozpočtu více peněz, než platí – je dlouhodobě Polsko. V roce 2014 dokonce získalo rekordních 13,42 miliardy eur.

„Polsko je obrovská země s vysokým počtem obyvatelem, ale s chudými regiony, v porovnání s ostatními regiony v Evropě. Proto dostává těch peněz tolik,“ říká Zachová z Euractivu.

Cílem politiky soudržnosti EU je totiž posilovat právě ty nejslabší regiony, pomáhat jim dohánět ty bohatší. A v konečném důsledku se to vyplatí i čistým plátcům. „Pokud Poláci budou bohatší, budou si kupovat od Němců více aut,“ uvádí na konkrétním příkladu Zachová.

Někdo platí více, někdo méně: Jak se měnila bilance v letech 2004–2018 (v miliardách eur)

  • Příjmy z rozpočtu EU
  • Platby do rozpočtu EU
  • Čistá pozice vůči rozpočtu EU
Belgie
Bulharsko
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko

zobrazit další státy

Další přehled mapuje příjmy a výdaje Česka vůči evropskému rozpočtu – od jeho vstupu do EU v roce 2004 do poloviny roku 2020.

„Čím jsme bohatší, tím dostáváme méně. Pokud bychom chtěli dostávat více, museli bychom záměrně zchudnout,“ poukazuje Zachová na klesající příjmy.

Podtrženo, sečteno: Kolik Česko získalo z rozpočtu EU a kolik do něj odvedlo

Celkové příjmy0 mld. Kč
Celkové platby0 mld. Kč
Čistá pozice ČR0 mld. Kč

Navzdory současnému hospodářskému propadu však odborníci oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz předpokládají, že se Česko zanedlouho stane jedním z čistých plátců do EU. To znamená, že bude natolik bohaté, že do rozpočtu bude více přispívat než z něj získávat.

V nadcházejícím období 2021–2027 Česko sice ještě zůstane čistým příjemcem, ale ve finanční perspektivě 2028+ už tak být nemusí. „Bude záležet, jak rychle budou jednotlivé regiony Česka bohatnout relativně k ostatním regionům EU, což se nyní po koronavirové pandemii obtížně odhaduje. Náš HDP by podle našich výpočtů mohl dosáhnout průměru EU v roce 2030,“ uvádí analytik Václav Franče ze společnosti Deloitte.

Česko a EU: Platby a jednotlivé příjmy (od roku 2004 do 30. června 2020, v miliardách Kč)

Poznámka: u částek se zohlednily kurzy eura v jednotlivých letech

Vysvětlivky:
• Příjmy - strukturální akce - prostředky ze strukturálních fondů a Fondů soudržnosti
• Příjmy - zemědělství - prostředky na přímé platby, tržní opatření, veterinární opatření, rozvoj venkova a rybářství
• Příjmy - programy EU - programy přímo řízené Komisí, např. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+ atd
• Příjmy - předvstupní nástroje - prostředky před vstupem do EU
• Příjmy - kompenzace - rozpočtová kompenzace s ohledem na vstup ČR do EU k roku 2004
• Platby - celkové platby ČR do rozpočtu EU
• Bilance - čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU

Podobné stanovisko zastává výzkumný pracovník Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. „V současném finančním období sedmi let to nebude, u toho následujícího je však dost možné, že se do kolonky plátců přesuneme. Takže to vychází zhruba na horizont současné dekády,“ komentuje Kovář.

Šéfredaktorka portálu Euractiv se nicméně na budoucí pozici Česka do unijního rozpočtu dívá pesimističtěji. „Před krizí se odhadoval rok 2030. Teď nám bude dejme tomu trvat 2–3 roky, než se vrátíme na úroveň, na které jsme byli předtím, ale to je jen velmi, velmi, velmi hrubý odhad. Spíše bych řekla, že se čistými plátci staneme někdy mezi lety 2030–2040,“ říká Zachová.

Která odvětví inkasovala nejvíce (v období 2014–2020)

Ministerstvo pro místní rozvoj126,57 mld. Kč

Integrovaný regionální operační program (IROP)Program pro rozvoj území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech.121,3 mld. Kč
Operační program Technická pomoc (OP TP)Smyslem programu je role podpůrného charakteru. Nastavuje prostředí pro implementaci Dohody o partnerství a tematických operačních programů.5,27 mld. Kč

Ministerstvo dopravy121,30 mld. Kč

Operační program Doprava (OP D)Nejvýznamnější zdroj prostředků pro financování výstavby dopravní infrastruktury v České republice.121,3 mld. Kč

Ministerstvo průmyslu a obchodu113,39 mld. Kč

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)Program k dosáhnutí konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. 113,39 mld. Kč

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy91,00 mld. Kč

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)Program na zvýšení kvality vzdělávání, zajištění podmínek pro kvalitní výzkum, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce a posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání. 50 miliard Kč jde na investice do výzkumu a vysokých škol a 41 miliard Kč na tzv. měkké prostředky do výzkumu, vysokých škol a regionálního školství.91 mld. Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí69,29 mld. Kč

Operační program Zaměstnanost (OP Z)Program pro zlepšení lidského kapitálu obyvatel a veřejné správy v ČR, tedy základních prvků konkurenceschopnosti.68,56 mld. Kč
Operační program Potravinové a materiální pomoci (OP PMP)Program prostřednictvím krajů financuje obědy do škol, dále potraviny a materiální pomoc nejchudším lidem.0,73 mld. Kč

Ministerstvo životního prostředí68,56 mld. Kč

Operační program Životní prostředí (OP ŽP)Program pro ochranu a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky, podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zmírňování dopadů změny klimatu.68,56 mld. Kč

Ministerstvo zemědělství61,44 mld. Kč

Program rozvoje venkova (PRV)Program pro obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství prostřednictvím zejména agroenvironmentálních opatření, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemědělských podniků, podpora vstupu mladých lidí do zemědělství nebo krajinná infrastruktura.60,65 mld. Kč
Operační program Rybářství (OP R)Program pro rozvoj udržitelného chovu ryb v České republice a zajištění rovnoměrných dodávek sladkovodních ryb během roku na domácí trh, včetně moderních intenzivních chovných systémů s cílem zvyšování produkce ryb a přispění k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí.0,79 mld. Kč

Magistrát hlavního města Prahy5,27 mld. Kč

Operační program Praha - pól růstu ČR (OP PPR)Program ke zvýšení konkurenceschopnosti Prahy jako rozvojového pólu republiky a k zajištění kvalitního života obyvatel všemi formami zdrojů - pozemky, nemovitostmi a infrastrukturou, energiemi i financemi ve smyslu zásad udržitelného rozvoje a vyvažování jejich vzájemných vazeb.5,27 mld. Kč

Ministerstvo kultury1,88 mld. Kč

Integrovaný regionální operační program, Specifický cíl 3.1 (IROP SC 3.1)Program k zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví1,88 mld. Kč

Poznámka: částky převedeny na aktuální kurz (26,37 Kč/EUR)

Cesta „penězovodu“ z rozpočtu EU do konkrétních projektů však ani u čistých příjemců, jimiž je Česko, není nijak přímočará. Aby bylo financování nezávislé na státních úřadech, rozdělují se peníze přes operační programy. Ministerstva v programech působí jen jako koordinátoři, nicméně v naší grafice jsme projekty rozdělili právě podle nich, aby bylo jejich zaměření jasné na první pohled.

Následující seznam ukazuje, kolik peněz z fondů se rozdělilo mezi programy v aktuálním období 2014–2020. Nejvyšší částka (121,3 miliardy korun) míří do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), pod který spadají jednotlivé ROPy schvalující regionální dotace.

Jelikož jsou ale projekty často víceleté, dotace mohou příjemci čerpat i mimo stanovené období. „Období je 2014–2020, ale platí pravidlo N+3, tj. výdaje je možné uplatňovat až do roku 2023. Především větší stavební projekty budou končit až v půlce roku 2023,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Aneta Lednová.

Nejúspěšnější žadatelé o dotace roku 2019: Konkrétní projekty

Ministerstvo pro místní rozvoj

1Centrum pro regionální rozvoj České republikyMzdový projekt pro zprostředkující subjekt Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v letech 2017-2019.867,7 mil. Kč
2Moravskoslezský krajNejvětší částky putovaly na prodloužení ulice v Ostravě-Hrabové a na elektronizace procesů na podporu sdílení dat a komunikace ve zdravotnictví a zároveň na zvýšení bezpečí a kvality poskytované péče.626,54 mil. Kč
3Královéhradecký krajNejvětší částky putovaly na rekonstrukci silnice na trase Ledce-Opočno a na hranici Královéhradeckého a Pardubického kraje.612,29 mil. Kč
4Ministerstvo vnitraZvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu.600,23 mil. Kč
5Středočeský krajNejvětší částky putovaly na rekonstrukce mostu v Lysé nad Labem a silnice v úseku Radějovice-Babice.575,85 mil. Kč
6Ministerstvo financíFinancování osobních nákladů Auditního orgánu 2017-2019.455,32 mil. Kč
7Olomoucký krajNejvětší částky putovaly na rekonstrukci silnice Prostějov-Mořice a na vybudování nového depozitáře Vědecké knihovny v Olomouci.434,76 mil. Kč
8Liberecký krajNejvětší částky putovaly na Centrum odborného vzdělávání Libereckého kraje, např. v oblasti služeb nebo strojírenství a elektrotechniky.414,28 mil. Kč
9Jihočeský krajNejvětší částky putovaly na modernizaci silnice v okrese Týn nad Vltavou a České Budějovice.352,55 mil. Kč
10Kraj VysočinaNejvětší částky putovaly na služby Technologického centra Kraje Vysočina 2016 a na rekonstrukci silnice v Telči.311,41 mil. Kč

Ministerstvo dopravy

1Ředitelství silnic a dálnic ČRNejvětší částky putovaly na modernizaci D1.8515,4 mil. Kč
2Správa železnicNejvětší částky putovaly na elektrizaci a zkapacitnění trati Uničov-Olomouc a předelektrizační úpravy na trati Brno.5378,75 mil. Kč
3Statutární město PlzeňProdloužení tramvajové tratě na Borská pole-Tramvajová trať.355,18 mil. Kč
4Dopravní podnik města Brna, a.s.Trolejbusová trať Novolíšeňská-Jírova.105,62 mil. Kč
5Dopravní podnik Ostrava a.s.Rekonstrukce tramvajové trati včetně výstavby nových tramvajových mostů na ulici Výškovická, Ostrava.76,45 mil. Kč
6Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.Výměna technologií měníren Letná a Bory pro MHD v Plzni.65,18 mil. Kč
7Statutární město OlomoucVybudování nové Dopravní řídící ústředny Olomouc.29,75 mil. Kč
8Dopravní podnik města Pardubic a.s.Prodloužení trolejbusové trati na obratiště Zámeček. Trolejbusová trať ve Studentské ulici.10,86 mil. Kč
9Statutární město LiberecRozvoj ITS v Liberci - zavedení silniční meteorologie.10,48 mil. Kč
10Statutární město České BudějoviceStrategické detektory a kamerový dohledový systém v Českých Budějovicích.8,13 mil. Kč

Ministerstvo průmyslu a obchodu

1ČEPS, a.s.Modernizace vedení V404 Nošovice-Varín (SK).231,89 mil. Kč
2Slovácké strojírny, akciová společnostProjekty do inovačních infrastruktur, rozšíření vývojového zázemí společnosti za účelem výzkumu a vývoje. 157,56 mil. Kč
3Kiwi.com s.r.o.Rozšíření Centra sdílných služeb, vývoj softwarového produktu Kiwi Base.149,86 mil. Kč
4Smart Innovation Center, s.r.o.Výstavba SIC v Ostravě pro unikátní centrum v ČR, které se bude věnovat komplexně celé oblasti SAMRT REGIONs hlavně pro inovativní firmy.141,31 mil. Kč
5COMTES FHT a.s.Vybudování vědeckotechnického parku v Dobřanech u Plzně.119,52 mil. Kč
6ČEZ ICT Services, a. s.Výstavba korporátního datového centra pro Skupinu ČEZ.112,5 mil. Kč
7EVECO Brno, s.r.o.Výzkumy, např. na moderní a ekologický energetický zdroj na palivový mix.109,48 mil. Kč
8SOMA spol. s r. o.Výzkum na novou generaci flexotiskových strojů.99,94 mil. Kč
9RETEX a.s.Posílení inovační výkonnosti společnosti v oblasti výroby netkaných textilií.70,73 mil. Kč
10Contipro a.s.Rozšíření centra pro přípravu vzorků pro preklinické a klinické testování.69,86 mil. Kč

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

1Univerzita Palackého v OlomouciNejvětší částky putovaly na projekty např. pro rozvoj studijního prostředí (modernizace a doplnění vybavení v prostorech) na Univerzitě Palackého a na Kreativní partnerství pro inkluzivní školu.271,47 mil. Kč
2Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyNejvětší částky putovaly na technickou podporu operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělání (OP VVV) a na potřeby zaměstnanců v něm (pronájem kancelářských prostor, IT technika, kancelářské vybavení apod.).217,54 mil. Kč
3Česká zemědělská univerzita v PrazeRozvoj studijního prostředí na ČZU - studovny, učebny, výukové laboratoře, přednáškové sály a další prostory, které jsou využívány napříč studijními programy.160,22 mil. Kč
4Západočeská univerzita v PlzniPodpora rozvoje studijního prostředí na ZČU - modernizaci počítačových a jazykových učeben, studoven, přednáškových sálů, univerzitní knihovny atd., příspěvky na projekt Cesty k inkluzi.149,97 mil. Kč
5Vysoká škola báňská - Technická univerzita OstravaPodpora vzdělávací infrastruktury na VŠB - TU Ostrava.109,22 mil. Kč
6Mendelova univerzita v BrněCentrální laboratoře Mendelovy univerzity v Brně.96,63 mil. Kč
7Univerzita KarlovaPodpora projektů, např. Národní centrum lékařské genomiky - modernizace infrastruktury a výzkum genetické variability populace; Modernizace výukových prostor na FaF UK za účelem zvýšení kvality vzdělávání; Podpora verifikace studentských výkonů v rámci pedagogických a umělecko-pedagogických aktivit82,92 mil. Kč
8Ostravská univerzitaPodpora rozvoje studijního prostředí na OU - posluchárny, odborné učebny a laboratoře, jazykové a počítačové učebny, univerzitní knihovna, fakultní studovny a prostory pro samostudium, přístrojové vybavení, pomůcky pro vzdělávací činnost, Wi-Fi pokrytí, elektronické informační zdroje.82,3 mil. Kč
9Vysoká škola ekonomická v PrazePodpora rozvoje studijního prostředí na VŠE v Praze k moderznizaci a doplnění nfrastruktury učeben, studoven, knihovny a prostorů pro samostudium.77,39 mil. Kč
10Univerzita PardubiceRozvoj studijního prostředí na Univerzitě Pardubice - modernizace počítačových učeben, vybavení poslucháren audiovizuální technikou a nábytkem, rozšíření a inovace síťové infrastruktury, pokrytí výukových prostor Wi-Fi sítí, nárůstu výkonu a kapacity serverů a zajištění dostupnosti e-knih70,8 mil. Kč

Ministerstvo životního prostředí

1Moravskoslezský krajKotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji - výměna nevyhovujících zdrojů vytápění na pevná paliva v rodinných domech za účelem snížení emisí znečišťujících látek v regionu. 516,12 mil. Kč
2Český hydrometeorologický ústavNejvětší částky putovaly na projekty pro obnovu výpočetního systému pro provoz a rozvoj numerického modelu atmosféry ALADIN a na systém imisního monitoringu.204,25 mil. Kč
3Ústecký krajFinanční podpora na výměnu zastaralých zdrojů tepla na pevná paliva (kotlíková dotace).178,2 mil. Kč
4Liberecký krajNejvětší částky putovaly na výměnu stávajících stacionárních spalovacích zdrojů na pevná paliva v domácnostech v Libereckém kraji; zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v České Lípě, budovy v Lužické ulici.167,74 mil. Kč
5METAZ Týnec a.s.Snížení emisí ve slévárně METAZ Týnec a.s.95,86 mil. Kč
6Zdroj pitné vody Káraný, a.s.Komplexní opatření na zdroji pitné vody Káraný.80,17 mil. Kč
7Karlovarský krajPodpora výměny zdrojů tepla na pevná paliva v rodinných domech v Karlovarském kraji - Kotlíkové dotace.73,92 mil. Kč
8Obec PalkoviceDobudování kanalizace v obci Palkovice. V rámci projektu bude vybudováno 13 733 m kanalizačních řadů a 783 m připojení.73,86 mil. Kč
9Zdravotní ústav se sídlem v OstravěModernizace zařízení pro sledování kvality ovzduší ( MoZeK Ov).50,31 mil. Kč
10Obec NemileNejvětší částky putovaly na výstavbu splaškové kanalizace a ČOV v obci Nemile.50,21 mil. Kč

Ministerstvo zemědělství

1Státní pozemkový úřadPozemkové úpravy.1021,37 mil. Kč
2BOVYS, s.r.o.Podpora projektů Mléko pro školy a Ovoce do škol.241,63 mil. Kč
3Státní zemědělský intervenční fondPodpora technické pomoci mimo Celostátní sítě pro venkov (CSV) a pro zřízení a činnost CSV.124,82 mil. Kč
4Vojenské lesy a statky ČR, s.p.Největší částky putovaly na Agroenvironmentálně-klimatické opatření (AEKO) a obnovu lesních porostů po kalamitách.118,8 mil. Kč
5LAKTEA,o.p.s.Podpora projektů Mléko pro školy a Ovoce do škol.115,61 mil. Kč
6OVOCENTRUM V+V s.r.o.Podpora projektů Mléko pro školy a Ovoce do škol.98,88 mil. Kč
7COME vending s.r.o.Podpora projektů Mléko pro školy a Ovoce do škol.96,92 mil. Kč
8AGRO - Měřín, a.s.Největší částky putovaly na platbu na plochu a greening.93,42 mil. Kč
9Jižní Morava, a.s.Investice do zemědělských podniků.78,99 mil. Kč
10STEINEX a.s.Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování.77,38 mil. Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí

1Úřad práce České republikyNové pracovní příležitosti - veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa vyhrazená; iniciativa podpory zaměstnanosti mládeže pro regiony.5988,94 mil. Kč
2Olomoucký krajSlužby sociální prevence v Olomouckém kraji.286,13 mil. Kč
3Ministerstvo práce a sociálních věcíProjekty, např. na vzdělávání praxí pro zvýšení zaměstnatelnosti, prohlubování kompetencí pro zvýšení zaměstnatelnosti a technický a informační rozvoj kariérového poradenství.215,53 mil. Kč
4Pardubický krajRozvoj sociálních služeb v Pardubickém kraji.195,31 mil. Kč
5Jihočeský krajPodpora sociálních služeb v Jihočeském kraji.184,4 mil. Kč
6Kraj VysočinaPodpora vybraných sociálních služeb na území Kraje Vysočina.149,61 mil. Kč
7Hlavní město PrahaPodpora vybraných druhů sociálních služeb v krajské síti sociálních služeb na území hlavního města Prahy.129,46 mil. Kč
8Fond dalšího vzděláváníProjekty např. k prohlubování kompetencí pro zvýšení zaměstnatelnosti a dobrovolnictví ve veřejné správě88,46 mil. Kč
9Ústecký krajPodpora sociálních služeb v Ústeckém kraji.85,5 mil. Kč
10Ústav zdravotnických informací a statistiky ČRRozvoj registrů Národního zdravotnického informačního systému.50,13 mil. Kč

Magistrát hlavního města Prahy

1Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnostModernizace pohyblivých schodů ve stanici Karlovo náměstí, větrání a vytápění stanice Háje a osvětlení stanice metra Dejvická.99,14 mil. Kč
2Městská část Praha 18Přístavba ZŠ Tupolevova - vytvoření nových tříd.40,09 mil. Kč
3Městská část Praha 8Navýšení kapacity základního vzdělávání za účelem sociální inkluze. ZŠ Lyčkovo náměstí, objekt Pernerova 29 - Praha 8. 30,7 mil. Kč
4Městská část Praha-LipencePříspěvěk na přístavbu základní školy a zkvalitnění polytechnické a přírodovědné výuky.17,94 mil. Kč
5Univerzita KarlovaOvěření proveditelnosti a komerčního potenciálu výsledků výzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.9,92 mil. Kč
6Římskokatolická farnost u kostela sv. Gotharda Praha - BubenečStavební úpravy fary na komunitní centrum u kostela sv. Gotharda v Praze Bubenči.3,25 mil. Kč
7Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd, z.s.VOSK - vzdělávání k sociálním a občanským kompetencí. Kurzy na zvýšení úrovně kompetencí pedagogických pracovníků pro inkluzivní, inovativní a kvalitní výuku. 3,11 mil. Kč
8Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.Vznik nových tříd zařízení Mazánek.2,37 mil. Kč
9Městská knihovna v PrazeVznik nového komunitního centra v prostorách pobočky Černý Most Městské knihovny v Praze knihovny. 1,85 mil. Kč
10Nadace pro rozvoj architektury a stavitelstvíRozšíření podnikatelské příležitosti pro Nadaci v rámci sociálního podnikání prostřednictvím audiovideo centra.1,73 mil. Kč

V dalším přehledu se můžete podívat na konkrétní příjemce, kteří dostali největší příspěvky v loňském roce. Ze seznamu lze vyčíst například to, že nejštědřejší částku obdrželo Ředitelství silnic a dálnic – celkem 8,51 miliardy korun. Většina těchto peněz mířila na modernizaci D1.

Jeden z nejvyšších příspěvků na dotace získal za loňský rok také Úřad práce. Téměř šest miliard korun investoval zejména do podpory nových pracovních příležitostí.

Kompletní seznam příjemců dotací najdete zde

Největšími příjemci jsou zemědělci. Proč v přehledu téměř nejsou?

Nejvyšší částku dostalo Česko v období 2014-2020 z rozpočtu EU na podporu zemědělství - celkem 240 miliard korun. Může proto překvapit, že v kolonce ministerstva zemědělství najdeme jen Program rozvoje venkova a Operační program Rybářství, které získaly dohromady jen 61,44 miliardy korun.

Zemědělský analytik Petr Havel nicméně vysvětluje, že čeští zemědělci čerpají hlavně z "nárokových dotací", které se vyplácí mimo operační programy. Tyto příspěvky zemědělci dostávají automaticky pouze za to, že obdělávají půdu.

Získat peníze z dalších programů je podle analytika Havla během na dlouhou trať, zejména kvůli byrokracii. To podle něj může řadu začínajících zemědělců odradit.

Přílišné zaměření dotací na nárokové přitom vede hlavně k intenzivnímu využívání půdy, na ekologická opatření proti suchu či erozi míří jen menší částky. "Pro naše zemědělství je přetrvávající prioritou právě produkce, hlavně hospodářských plodin. Zapomíná se na agroenvironmentální opatření, tedy hospodaření s lepším vztahem k životnímu prostředí," říká pro Aktuálně.cz Havel.

Co se týká Operačního programu Rybářství, dotace z EU jsou podle Havla spíše diplomatickým úspěchem. "Program byl původně určen jen pro státy, které provozovaly mořský rybolov, a Česko moře nemá. Rybářství, i to naše sladkovodní, navíc moc velkou část HDP v porovnání se zemědělstvím nevytváří," komentuje analytik.

Příspěvky z fondů na zemědělství nicméně považuje za dostatečné. "V efektivitě a zaměření dotací má Česko velké rezervy, jinak ale objem peněz je adekvátní vyspělosti a postavení Česka v zemědělství EU. V praxi jsme ,tak nějak uprostřed‘, a tak také objem dotací směřovaných na podporu našeho zemědělství je z pohledu EU průměrný," uzavírá Havel.

 

Právě se děje

Další zprávy