


V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje.

Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.
„Při uvádění reaktoru do provozu se spustil alarm monitorovacího systému (...) a provoz je v současné době pozastaven,“ sdělil agentuře AFP mluvčí společnosti TEPCO Takaši Kobajaši.
„Reaktor je stabilní a nedochází k žádnému úniku radioaktivity do okolí,“ řekl. Společnost TEPCO v současné době vyšetřuje příčinu incidentu a zatím není schopna oznámit, kdy bude provoz obnoven, dodal mluvčí.
Firma restart původně plánovala na úterý. O den ho odložila, protože o víkendu byl zjištěn technický problém související s alarmem reaktoru. Situaci se podle firmy podařilo vyřešit v neděli.
Na začátku ledna předalo společnosti TEPCO a japonskému úřadu pro jadernou regulaci několik sdružení petici proti znovuzprovoznění elektrárny s téměř 40 tisíci podpisy. Zdůrazňují v ní, že elektrárna se nachází v seismicky aktivní oblasti, kde v roce 2007 došlo k silnému zemětřesení.
Japonsko uzavřelo všechny své jaderné reaktory po trojité katastrofě – zemětřesení, mohutné vlně cunami a jaderné havárii ve Fukušimě v březnu 2011. Od roku 2015 země začala znovu uvádět do provozu jen ty reaktory, které splnily přísnější požadavky na bezpečnost.
Havárie ve Fukušimě měla dalekosáhlé dopady, například německá vláda tehdy kvůli katastrofě zásadně změnila postoj k jaderné energetice. Kancléřka Angela Merkelová krátce po havárii oznámila, že Německo postupně všechny jaderné bloky uzavře. Poslední tři jaderné elektrárny Němci odpojili od sítě v roce 2023, energii z jádra tak Německo přestalo vyrábět po více než 60 letech.



Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, oslaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.



Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.



Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, žena je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.



Primátor Karviné Jan Wolf (nestraník, dříve SOCDEM) nesouhlasí s obviněními v korupční fotbalové aféře. Chce očistit své jméno. Wolf to dnes uvedl v prohlášení pro tisk. Blíže se ke kauze ale nechtěl vyjadřovat a odkázal na svého právního zástupce.