Foto: Shutterstock

Poražených je dost

Všichni se shodují, že nejhůře dopadla pandemie koronaviru na cestovní ruch a gastronomii a ještě na oděvní průmysl. "U některých segmentů, zejména HORECA (hotely, restaurace a kavárny,- pozn. red.) a turismus, se domnívám, že o budoucnosti firem bohužel už nerozhoduje to, nakolik jsou jejich majitelé inovativní, ale to, jakou měli či ještě mají finanční rezervu," říká Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad.

Právě v této oblasti se už s propouštěním začalo v minulém roce a bude zřejmě pokračovat. "V uplynulém půlroce jsme zaznamenali proměnu skladby zaměstnanců v logistických centrech či výrobních firmách - například v největším logistickém centru u Prahy, pro které nabíráme lidi, tvoří 20 % aktuálních pracovníků lidé, kteří dříve působili v HORECA sektoru, téměř 10 % lidé ze služeb a 10 % z turistického ruchu a s tím spojených služeb," říká Honsová. 

Zároveň nemají perspektivní vyhlídky některé nekvalifikované i kvalifikované pozice ve službách. "Klesá také zájem o zaměstnance, kteří zastávají back officové pozice, protože chod kanceláří v době, kdy většina zaměstnanců pracuje z domova, nevyžaduje tolik pracovníků," říká Novák z Profesie. 

Vysoká konkurence bude podle něj i v kreativních oborech. Kromě těch uměleckých například v profesích, jako je fotograf, grafik, PR pracovník nebo novinář.

"Růžová budoucnost nečeká ani investiční analytiky, bankovní úředníky či makléře, o přepážkových pracovnících v bankovnictví a pojišťovnictví nemluvě. Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných, i když na místa pokladních momentálně nábor nepolevuje," dodává Novák.

Karel Kotoun ze společnosti Accenture zmiňuje také automobilový průmysl. "Otazníky vyvstávají u tohoto oboru z důvodu autonomního řízení či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory, jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků," říká Kotoun.