Washington - Fosilní paliva zabíjejí mnohonásobně častěji a více, než energie z jádra. S odvoláním na liberální magazín Slate to na stanici CNN zdůraznil přední světový politický komentátor Fareed Zakaria.
Postavil se tak proti panice, která se šíří spolu se zprávami o potížích reaktorů v japonské atomové elektrárně Fukušima. Stop starým reaktorům od té doby řeklo Německo, novým zase Čína.
Podle Zakarii je však třeba "posoudit události v kontextu a dát větší prostor rozumu spíš než emocím". Varuje také před tím "dělat velká politická rozhodnutí založená na vjemech spíš než na skutečnosti."
Strach z jádra teď přitom s obavami z vývoje v arabském světě zdražuje energie natolik, že se něktěří ekonomové obávají zastavení světového hospodářského růstu.
Své bezpečnostní a ekonomické argumenty ale mají také odpůrci jádra.
"Japonská tragédie potvrzuje, že jaderná energetika přesahuje horizont toho, za co je člověk schopen nést odpovědně důsledky, a proto ani nemůže být alternativou," napsala ve čtvrtek ve svém stanovisku například česká Strana zelených. "Je nezbytné, aby ČR svůj postoj k tomuto zdroji energie přehodnotila," dodává.
Oběti za 50 let: jádro tisíce, ropa s uhlím miliony
Zakaria však věc tak jednoznačně nevidí. "Za posledních padesát let se stala jediná jaderná nehoda, která má na svědomí vůbec nějaké životy, a to v Černobylu," zdůraznil Fareed Zakaria, zároveň s tím, že Černobyl byl špatně navržená a spravovaná elektrárna.
Havárie v Černobylu 26. dubna 1986 zabila bezprostředně 31 lidí. Oproti tomu mezi lety 1969 a 2000 zemřelo v ropném dodavatelském řetězci podle švýcarského Institutu Paula Scherrera přes 20 tisíc lidí, při těžbě uhlí pak 15 tisíc (11 tisíc jen v Číně).
Jádro je tak v přepočtu na jednotku energie podle Slate Magazine 18 krát bezpečnější, než ropa.
I kdyby se však započítaly nepřímé následky Černobylu - mezi devíti až 33 tisíci obětí, je to číslo podle Saletana trpaslík, v porovnání s následky fosilních paliv. Podle Publikace OECD Environmental Outlook z roku 2008 zabil jemný polétavý prach jen v roce 2000 na milion lidí, přičemž z 30 procent je na vině "fosilní energie."
Nehoda 28. března 1979 v americké jaderné elektrárně Three Mile Island, během níž se částečně roztavil druhý jaderný reaktor, ve skutečnosti nikoho nezabila a nebyl zaznamenán žádný vážnější únik radiace.
V Japonsku a USA mají totiž všechny reaktory betonové nebo ocelové kontejnery, které tomu zabrání. Po nehodě v Three Mile proto nebyly zaznamenány žádné nemoci plynoucí ze zvýšené radiace.
OECD: Nové reaktory jsou 1600 krát bezpečnější
Prasknutí velkého potrubí s radioaktivní vodou, která vytéká dovnitř ochranné obálky - takzvaného kontejnmentu - v množství cca 7000 tun za hodinu cvičí v Dukovanech a Temelíně od roku 2006 i ČEZ. "Na takovou událost je zařízení elektrárny projektováno a připraveno a s velkou rezervou by ji zvládlo," ujišťuje společnost.
Pokud jde o únik radiace, jsou proto jaderné elektrárny stavěné podle dnešních standardů podle analýzy Agentury pro jadernou energii při EOCD 1600krát bezpečnější než staré reaktory. Nová generace reaktorů plánovaných v současnosti, je údajně ještě bezpečnější.
Projděte se jadernými elektrárnami světa
Ropa a uhlí tak mají podle Zakarii v tomto ohledu mnohem horší historii rizika svého využití, než energie z jádra. Samotná loňská exploze na ropné plošině společnosti British Petroleum zabila bezprostředně 11 lidí a následně z ní vyteklo do Mexického zálivu čtyři milion barelů ropy.
S jádrem a ropou je to podle Zakarii podobné jako s leteckou a automobilovou dopravou.
"Když spadne letadlo a stovky lidí zemřou, okamžitě panikaříme a máme strach z létání. Zapomínáme ale, že na amerických silnicích zemře každý rok skoro 50 tisíc lidí. Z nasednutí do auta to dělá zdaleka nejnebezpečnější každodenní činnost běžného Američana," míní Zakaria.
Ke smrti kolem ropy jsme otrlí
"Takto se vypořádáváme s tragédiemi v ropném průmyslu. Nehody se stávají. Lidé umírají. Znečištění se šíří. Ropu neopouštíme. Studujeme, co se stalo, snažíme se to zlepšit a jdeme dál. Postavte to do kontrastu s panikou kolem japonských reaktorů," upozorňuje William Saletan v magazínu Slate.
Projděte se jadernou elektrárnou Temelín
"Potřebujeme všechny zdroje energie, které najdeme, žádný neuspokojí energetické potřeby světa sám o sobě. Každý má své klady a zápory," dodává Zakaria. Zdůrazňuje, že chápe všechny důvody k obavám z jádra. Lekce, kterou bychom si z Japonska měli vzít, však podle něj spočívá v úsilí stavět jaderné elektrárny co nejbezpečnější.
Kritici jádra ale tvrdí, že například následky nehody v Three Mile Island oficiální místa dodnes neprávem zlehčují a že záznamy o skutečných hodnotách radiace se "záhadně ztratily." Podle Wikipedie pociťovali lidé v okolí příznaky odpovídající nemoci z ozáření hned po nehodě a výskyt rakoviny tam několikanásobně překračuje federální průměr.
Bývalý technik jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice Milan Antolík zase před časem deníku SME popsal, jak pomohl 5. ledna roku 1976 odvrátit vážnou katastrofu po nehodě během výměny palivových článků, která stála život dva jeho kolegy. I tuto nehodu oficiální místa tajila.
Zakariův ekonomický argument ve prospěch jádra navíc v Česku pozbývá na váze, protože ČEZ velkou část výkonu Temelína vyváží.
Odpůrci atomové energie mají však i ekonomické argumenty. Upozorňují mimo jiné i na to, že do ceny jaderné energie není započítána cena trvalého uložení vyhořelého paliva, jehož řešení se teprve hledá, a které bude z technických důvodů i kvůli nepopularitě jádra velmi nákladné.
