Nemastný summit rozehřál jen Chirac

Adam Junek
24. 3. 2006 0:10
Brusel /od zvláštního zpravodaje/ - Bezzubé a nic neříkající závěry přinese letošní jarní summit Evropské unie.

Alespoň to tak zatím vypadá podle pozorovatelů v Bruselu. O rozruch se dokonce nepostaral ani italský premiér Silvio Berlusconi, ač se to od něj obecně čekalo.

Jediný, kdo tak rozvířil poklidné bruselské vody, byl nakonec francouzský prezident Jacques Chirac. Opustil totiž v doprovodu francouzských ministrů zahraničí a financí Philippa Douste-Blazyho a Thierryho Bretona jednu ze zásadních tiskových konferencí na summitu.

A to když francouzský lobbista začal mluvit anglicky. Ernest-Antoine Seilliere, šéf významné bruselské vlivové organizace UNICE, se totiž rozhodl hovořit "jazykem byznysu" na takzvaném "sociálním summitu", který předcházel vrcholnému setkání hlav a šéfů států.

Kritika Francie, ale ne od Berlusconiho

Seilliere si navíc dovolil nepřímo kritizovat Francii. Varoval totiž před "protekcionismem na evropském trhu". Francie se totiž brání tomu, aby její firmy ovládli konkurenti z jiných zemí Unie.

Francouzští zástupci se vrátili, až když hovořil šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet - francouzsky. A to přesto, že ve frankfurtském sídle ECB hovoří převážně anglicky.

Kritika protekcionismu se očekávala i od Berlusconiho. Ten se dokonce hodlal v rámci vrcholící předvolební kampaně zviditelnit "vytýkacím dopisem" Francii.

Šéfové zemí, které Itálii v tomto podporují, však Berlusconiho varovali, že podobný dopis nepodepíší, aby nenarušili "přátelskou atmosféru" summitu.

"Top téma" energetika je v pozadí

Probíhajícímu summitu dominují v zásadě dvě témata - zaměstnanost a energetika.

Komise vyzvala státy, aby jasně vytyčily směr k dosažení jednotného trhu s energiemi. Vlády členských zemí však ve velké většině nejsou ochotny, ač o tom otevřeně nehovoří, předat své kompetence Bruselu.

Body energetické politiky, na nichž jsou schopni se nejvyšší představitelé shodnout, tak nebudou ničím převratné. Skončí to tak obecnými prohlášeními o "vůli států pokračovat v započatém úsilí".

To ostatně potvrdil i vicepremiér Jiří Havel, který na jednání Českou republiku zastupoval. "Zazněly hlasy z mnoha stran, že je potřeba omezit moc monopolů, ale to by mělo přijít spolu s liberalizací trhu. Také se státy shodly, že je třeba diverzifikovat zdroje, ale každý stát u toho musí postupovat podle vlastních podmínek," řekl Havel po jednání.

Ukazuje to na nejistotu, v níž se Unie právě utápí. Dohodě o rozpočtu na rok 2007 až 2013 brání nyní Evropský parlament. Ústava je zatím ve vzduchoprázdnu. Dohodnout se v pětadvaceti členech se zdá stále obtížnější, a jednání tak často končí nevýraznými kompromisy.

Příznačné je, že summit, kterému by měla dominovat právě energetika, je spíš zajímavý z hlediska zaměstnanosti. Státníci se podle dostupných informací shodli na podpoře zaměstnávání mladých. Cílem je, aby do konce roku 2007 netrvalo mladým pracovníkům najít práci déle než šest měsíců, v roce 2010 by to mělo být pouhých sto dní.

Konkrétní závěry však budou známy až zítra, kdy šéfové vlád a států schválí závěry z jarního summitu.

Konflikty se nekonají

Podle rakouského předsednictví podpořil summit také parlamentní verzi směrnice o službách. Tedy tu, která podstatně ořezala liberální představu Evropské komise, i když podnikatelské prostředí oproti současnému stavu vylepšuje. Registrace firem do rejstříku tak nemá trvat déle než týden a má probíhat na jediném místě.

Nové členské země se proti očekávání ani moc nebránily - pro větší otevření obchodu se službami se vyslovily pouze Nizozemí a Česko. A to přesto, že mnohé z nich čekají volby. Mimo jiné Maďary nebo Slováky.

Volby se blíží také v Česku. A právě konkrétnímu předvolebnímu boji dal přednost premiér Jiří Paroubek. Jako jediný z šéfů vlád či hlav států totiž do Bruselu na čtvrteční jednání nedorazil. Odlétal z kbelského letiště až po jedenácté večer.

Účastnil se raději diskuse v Otázkách Václava Moravce Speciál ve svém volebním Ústeckém kraji.

 

Právě se děje

před 36 minutami

The Sunday Times: Britský princ Michael nabízí zajištění kontaktů v Kremlu

Novináři nedělníku a televizní stanice Channel 4 se vydávali za zástupce fiktivní jihokorejské firmy, která měla zájem o investice v Rusku. Na schůzce, kterou média natáčela skrytou kamerou, jim princ z Kentu nabídl pomoc jako zprostředkovatel. Za tyto služby si řekl o 10 000 liber (294 000 korun) na den s tím, že může ze svého domova v Kensingtonském paláci natočit na podporu firmy i proslov, a to za poplatek 200 000 dolarů (4,2 milionu korun), uvedla agentura AFP.

Princův přítel a obchodní partner markýz z Readingu Michaela popsal jako "neoficiálního velvyslance jejího veličenstva pro Rusko" a člověka povzneseného nad "politickou vřavu", kterého Moskva považuje za přítele Ruska. Princ se podle markýze rovněž může setkat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a firmu při tom zastupovat. Princ z Kentu v reakci uvedl, že s Putinem se naposledy setkal v roce 2003.

Michael není považován za aktivního člena královské rodiny a britskou korunou není ani placený. Královnu však Michael v dobách před pandemií zastupoval na zhruba 200 událostech ročně, jako například na státních pohřbech v Indii či na Kypru, píše se na webových stránkách královské rodiny. V životopise 78letého prince se píše, že má skrze svou prababičku silné vazby na Rusko a o zemi jako takovou jevil vždy velký zájem. Je také prvním členem královské rodiny, který se naučil rusky, a to do takové míry, že je kvalifikovaný tlumočník.

Mezi Londýnem a Moskvou panují napjaté vztahy od března 2018, kdy byl v jihoanglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok otráven bývalý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Británie z činu podezírá ruské agenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy