Do konce příštího měsíce musí všechny země, které zavedly restrikce na volný pohyb pracovních sil, nahlásit Evropské komisi, jak budou postupovat dál. Nyní mají šanci prodloužit bariéry o další tři roky. Významným zlomem by mohl být patrně už jen summit představitelů členských států, kteří se sejdou příští týden v Bruselu.
Francie slibuje...
Nejčerstvěji Francie oznámila ústy svého premiéra Dominique de Villepina, že uvolní některé sektory. Půjde o oblasti, kde "francouzským firmám chybí pracovní síly". Vše však musí schválit odborové svazy. Podobný krok ohlásila i Itálie.
Pozorovatelé v Bruselu se shodují, že ze strany Francie to bude přes snahu premiéra znamenat prodloužení o další tři roky téměř ve všech oborech. Kromě toho se předpokládá, že restrikce budou pokračovat i poté, kdy si každá země bude moci požádat ještě o dvouletou výjimku, tentokrát však podloženou argumenty.
...Finsko plní
"Dokážete si snad představit francouzské odbory, které stávkují proti všemu, že povolí jen tak uvolnění pracovního trhu," uvedla britská analytička Aurore Wanlinová z Centra pro evropskou reformu.
Komise na začátku února vyzvala dvanáctku starých zemí, které na svůj trh nováčky nepustily, aby je alespoň nyní neprodlužovaly.
- EU: Otevřete trhy, jak pravil Špidla čtěte ZDE
Zatím se čelem obávané hrozbě "polského instalatéra", který se stal symbolem levné pracovní síly, postavily Španělsko, Portugalsko a Finsko. Ty už deklarovaly, že od 1. května, tedy po dvou letech od vstupu desíti nových zemí, své trhy otevřou.
Mstí se jen Maďarsko a Polsko
Malta s Kyprem pozorují tyto boje o otevření trhu jen zpovzdálí. Na ně se zákazy nikdy nevztahovaly. Mezi sebou bývalé komunistické země také žádné bariéry nemají. A na pracovníky ze starých zemí "odvetnou akci" použily jen Maďarsko a Polsko.
Má pro staré země smysl chránit před levnými pracovníky své trhy? "Absolutně ne. Příklady Irska, Švédska a Velké Británie, které se nováčkům otevřely, dávají jasně najevo, že uvolnění hranic pomáhá ekonomickému růstu," míní bruselský Paul Hofheinz ze sdružení Lisabonská rada.
Za pravdu mu dal nedávno i komisař pro průmysl Günter Verheugen. V jednom z výborů Evropského parlamentu prohlásil: "Pro zavedení přechodných období nikdy neexistovalo ekonomické opodstatnění. Byl to politický obchod: můžete vstoupit do Unie, ale musíte se smířit s přechodným obdobím."
Právě komisařovo rodné Německo už dříve varovalo, že rozhodně trh neuvolní, jak dlouho to jen půjde. Tedy až v roce 2011. Stejně bude postupovat i předsednické Rakousko.
