Helsinky - Finové Evropské unii pořádně zamotali hlavu.

V nedělním hlasování v tamních volbách totiž dali silný mandát politikům, kteří jsou proti pomoci zadluženým zemím a přejí si naopak restrukturalizaci dluhů periférie eurozóny. Podle tamního ministerstva financí to představuje nové ohrožení její stability.

Obavy, které Evropa z finských voleb měla, se tak zatím naplňují.

A to právě v době, kdy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská unie (tzv. Troika) minulý týden ukončily svou "výzvědnou" misi v Portugalsku a kdy je začátek oficiálních jednání s Portugalskem o podmínkách záchrany na spadnutí.

A zároveň v době, kdy v obavách z možné restrukturalizace řeckého dluhu klesá druhý den po sobě euro i evropské akcie.

Vzpoura finských "poddaných"

"Plán pomoci Portugalsku dozná změn. To je jasné," nenechal po ohlášení prvních výsledků nikoho na pochybách šéf Pravých Finů Timo Soini, jehož strana, odmítající, aby Finsko bylo "poddaným EU", skončila se ziskem bezmála pětiny hlasů třetí.

Pro Evropskou měnovou unii je jeho úspěch velký problém. Finsko je totiž jedinou zemí eurozóny, která musí případnou finanční záchranu Portugalska (a jakékoliv další země) schválit v parlamentu - všude jinde pomoc schvalují vlády.

Finská povolební aritmetika teď dává slušnou šanci, že tamní parlament pomoc zamítne.

Dohodu o mezinárodní pomoci ve výši 80 miliard eur chce mít Troika hotovou do poloviny května. Sedmnáct zemí eurozóny ale musí pomoc Portugalsku schválit jednomyslně, takže výrazný úspěch euroskeptiků ve finských volbách věc výrazně komplikuje.

Před Pravými Finy se totiž jako druhá umístila kdysi proevropská sociální demokracie, která však otočila a hlasovala jak proti záchraně Řecka, tak i Irska a odmítá i pomoc Portugalsku. Podobně jako u Řecka je i pro restrukturalizaci portugalského dluhu.

V dvousethlavém parlamentu tak mají proevropští konzervativci 44 křesel, sociální demokraté 42 a Praví Finové 39 křesel.

Nejistý osud plánu B

"Je to naprosto nepředvídatelné," řekl agentuře Reuters poradce finského ministra financí Matti Salmi k vyhlídkám klíčového hlasování, které čeká Finsko a celou eurozónu.

"V posledním průzkumu veřejného mínění vychází, že počet těch, kteří zcela odmítají půjčku Portugalsku nebo jakékoliv navyšování záruk v EFSF (stávající záchranný mechanismus eurozóny, pozn. red.), je 48 %, zbylých 52 % je pro," sdělil dále Salmi.

Podle Financial Times už proto architekti záchrany pracují na "plánu B." Jeho prosazení ale  nebude snadné.

Řešení, které se nabízí podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Olliho Rehna (shodou okolností taky Fin), je, že se finský podíl záchrany pro Portugalsko ve výši asi 1,4 miliardy eur rozdělí mezi ostatní členy spolku.

To ale může být pro některé vlády poslední kapka a jejich podpora pro záchranu v pořadí už třetí země eurospolku se může zlomit. Zvlášť nahlodané jsou v tomto ohledu vlády v Německu, na Slovensku nebo v Nizozemí.

Finanční stabilita eurozóny ohrožena

"Lze říci, že určitým způsobem je ohrožena finanční stabilita celé eurozóny," uvedl ještě před nedělním hlasováním poradce Salmi. První součty přitom v pondělí hlásily, že Praví Finové dostali skoro o dvě procenta víc než 18 procent, která jim věštily předvolební odhady.

Když Finové roku 1994 hlasovali v referendu o přistoupení k Evropské unii, nesouhlasilo se vstupem 43 % lidí. K členství v eurozóně se referendum nekonalo.