Členem Unie je Česko už od května 2004, za bezmála dva roky však dokázalo získat z eurofondů jen zlomek toho, co mu "náleží". Poslední zpráva Unie hovoří o necelých dvaceti procentech. Bídný je například stav u dotací na Rozvoj lidských zdrojů. Stav čerpání: jen sedm procent.
Kde je problém se získáváním peněz ze strukturálních fondů?
Překvápko! Jsme v Unii
Zaostala už příprava. Namísto prvního května 2004 se začalo s čerpáním prostředků až o měsíce později. Přitom je třeba prostředky vyčleněné na rok 2004 dočerpat již letos.
"Bylo to, jako by některá ministerstva, zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí, až v prvního května zjistila, že jsme v Unii a že čerpání prostředků z eurofondů vyžaduje přípravu," řekla deníku Aktuálně.cz Daniela Bittnerová, která donedávna pracovala v konzultantské firmě, která připravovala projekty na rozvoj lidských zdrojů.
"Připravené nebyly třeba manuály pro žadatele o peníze, ani implementační struktury zodpovědné za alokaci prostředků," pokračuje Bittnerová.
První výzvu k žádosti o prostředky na rozvoj lidských zdrojů se vláda "odhodlala" vydat až v říjnu 2004 - tedy čtyři měsíce po vstupu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhoupávalo ještě déle, až do prosince (pokud se tedy nezapočítá iniciativa Equal z roku 2002). Uzávěrka byla stanovena na březen 2005.
Stejné projekty? Jednou ano, jednou ne
"Výsledky byly známy v počátcích čerpání ze strukturálních fondů s odstupem dvou až tří měsíců. První projekty se začaly realizovat někdy v srpnu 2005. Tedy bezmála rok a půl po vstupu do EU," upozorňuje Bittnerová.
Svůj podíl na zpožděném čerpání měl i nedostatek zkušených hodnotitelů projektů. "Jinak by se přece nemohlo stát, že téměř totožné projekty v jednom kraji nedosáhnou ani na minimální bodovou hranici, a jinde projdou bez problémů," popisuje své zkušenosti Bittnerová.
Infobox
Možnosti čerpání pro další období
- objem prostředků pro Strukturální fondy a Fond soudržnosti je v letech 2007 - 2013 naplánován na 778 miliard korun
- na SF připadne 516,4 miliardy, na FS 258,2 miliardy
- v letech 2007-2010 bude platit pravidlo N+3, tedy možnost čerpat přidelené prostředky po další tři roky
- míra spolufinancování bude až 85 procent, oproti současným 75 procentům
Bolákem českého užívání europeněz je nastavený systém financování. Tedy zpětné proplácení. Žadatel tak musí sehnat převážnou část financí na realizaci projektů sám a o bruselské prostředky žádá až po skončení celé akce.
Proč Česko zvolilo takto komplikový systém? "Byla to kombinace legislativních omezení a také obav různých orgánů, například Ministerstva financí, že s penězi nebude správně naloženo," řekla deníku Aktuálně.cz Radka Burketová, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj.
Systém se změní, někomu už teď
Evropská unie nijak nenařizuje, jaký systém zvolit. A Burketová již nyní slibuje, že pro "příští období bude nastaven systém lepší".
První, kdo se změny dočkají, jsou neziskové organizace. Od května mohou čerpat eurodotace zálohovou metodou. Ostatní si počkají do roku 2007.
"Plošně to zavést nejde. Bylo by na to najednou potřeba příliš mnoho peněz a také by to narušilo současné projekty," míní Burketová. Pro neziskovky se ministerstvo rozhodlo proto, že mají s nynějším systémem největší problémy.
"Nepanoval jednoznačný názor, zda je to optimální řešení. Ale praxe ukázala, že určitou formu předfinancování, a tudíž určitou míru rizika je nutné akceptovat," odpovídá mluvčí na otázku, proč se k tomuto kroku nepřistoupilo dříve.
Platby přijdou většinou pozdě
Co stojí žadatelům o prostředky z bruselského měšce v cestě?
"Při zpracování projektů je to nutnost využívání softwaru Benefit," vyprávěl deníku Aktuálně.cz Marek Joch, jednatel společnosti Maidavale, která si nedávno podala svůj vlastní projekt.
"Je to velmi sofistikovaný program a začátečník rozhodně potřebuje pomoc zkušenějšího uživatele," dodal Joch.
Velkým rizikem pro žadatele je pak podle něj i zpožďování plateb. "Opožděné platby se spíše objevují pravidelně, než že by šlo o nahodilost. Při sestavování harmonogramu projektu je proto třeba s tím počítat," míní.
