Praha - Tuzemští potravináři čekají mírné zlepšení svého byznysu. Čeští spotřebitelé totiž stále častěji preferují potraviny domácí produkce, navíc na vzestupu je celá ekonomika. Situace v oboru je tématem pondělního Žofínského fóra. Za jeden z největších problémů na něm řečníci označují klesající soběstačnost Česka.
"Soběstačnost v základních komoditách by měla být naší prioritou. Nevyvážet základní komodity do zahraničí v takové míře jako dosud, ale využívat příležitosti trhu v Evropské unii. U řady komodit s tradicí a know-how kryjeme domácí spotřebu importem," upozornil na fóru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Za nejkřiklavější příklad označil vepřové maso, u kterého tuzemská produkce kryje spotřebu už jen zhruba z jedné poloviny. Jak Jurečka uvedl, výroba vepřového masa v Německu je přepočítáno na 100 hektarů obdělávané půdy ročně 326 kilogramů, v České republice je to na stejné rozloze 63 kilogramů. "To je příležitost," dodal.
Podle prezidenta Potravinářské komory i Agrární komory ČR Miroslava Tomana se problém soběstačnosti týká i dalších zemědělských komodit. A příčinou jejího poklesu je mimo jiné pokles rozlohy zemědělské půdy o 23 procent za posledních deset let. "Je až neuvěřitelné, že za posledních deset let narostl dovoz vajec do Česka o 590 procent, u jablek a mrkve o 75 procent a brambor o 250 procent," dodal Toman.
Klasa, Česká potravina a další
Přesto je podle Jurečky i Tomana na tuzemském trhu vidět pozitivní trend příklonu spotřebitelů k českým potravinám. Ten už ministerstvo a další organizace dlouhodobě podporují různými kampaněmi, například na podporu značení.
Ve značení potravin s přídomkem "český" panuje ale dlouhodobý chaos. Novela zákona o potravinách navíc přinese další značky původu výrobku. Dobrovolné označování potravin Česká potravina a Vyrobeno v České republice. V prvním případě pro jednosložkové komoditní potraviny musejí mít 100 procent surovin z Česka, v druhém u vícesložkových potravin musí být alespoň 75 procent tuzemských surovin.
"Navíc kdokoliv bude používat jakýkoliv symbol 'českosti', bude muset splňovat principy naší definice 'českosti'," vzkázal Jurečka k tomu, že dnes řada obchodníků označuje vlajkou či jiným svým symbolem jako české své výrobky.
Nové značky chce paralelně s tím zavádět i Potravinářská komora. "Dál budeme podporovat Klasu, která funguje už od roku 2003, zahrnuje 1120 výrobků. Pořád má renomé. Označení Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou postupně nahradí nové cechovní normy," plánuje Toman. Ty mají být blíže představeny do konce roku.
České pivo do Číny
České zemědělství jako sektor tuzemské ekonomiky má podle čerstvých statistik ministerstva zemědělství výkon 290 miliard korun, jde o čtyři procenta HDP, s navazujícími obory jde až o 15 procent. Výdaje za potraviny tvoří mezi 15-20 procenty všech výdajů.
Tak jako roste dovoz potravin do Česka, roste i vývoz českých potravin do světa. "Vytipováváme zajímavé regiony, v nichž působí agrární diplomaté. Fungují v Srbsku, Spojených arabských emirátech a Číně," poznamenal Jurečka. "Proč Čína? Samozřejmě je to velký trh. Třeba ve spotřebě piva je už Čína číslo jedna na světě," dodal.
