Říp, sokol, lev či rašín. O název nové měny ČSR se vedly spory, favoritem byl frank

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
16. 2. 2019 13:20
Nový stát potřebuje nové peníze. A tak se hned v prvních dnech samostatného státu v roce 1918 začala připravovat československá měna. Do dvaceti let získala významné místo mezi předními světovými měnami. Cesta k úspěchu nové měny však byla složitá a jako první zádrhel se ukázalo už hledání názvu, který by vyhovoval všem.
Platidla v době takzvané první republiky
Platidla v době takzvané první republiky | Foto: ČNB

Krásné státovky, které lákaly padělatele

Státovky (vydával je stát, ne banka, proto ten název) první emise byly výtvarně krásné. Protože autorem některých z nich, necelé poloviny, byl Alfons Mucha, říkalo se jim také muchovky.

  • Alfons Mucha byl autorem ještě jedné bankovky, a to padesátikoruny z roku 1929. Ta je zajímavá mimo jiné tím, že na sobě nese řadu znaků - symbolů zednářské lóže, neboť malíř byl údajně jejím členem. 

Státovky první emise byly hodně padělány. Byly tištěny knihtiskem - tedy relativně jednoduchým způsobem, výjimkou byla tisícikoruna, která se tiskla v americké tiskárně American Bank Note Company v New Yorku. A tak se velmi rychle objevily padělky vyšších hodnot, zejména 100 Kč, 500 Kč a 5000 Kč.

Historické prameny připomínají především případ padělání pětisetkoruny Maďarem Gyulou Mezsárosem, v jehož dílně bylo vyrobeno přes 60 000 kusů velmi kvalitních padělků.

  • Padělatele lákaly také státovky hodnoty 5000 Kč. Jejich rychlé stažení z oběhu sice neohrozilo peněžní oběh, ale udělalo z nich sběratelsky nejvzácnější a nejdražší československé papírové platidlo.

Právě kvůli padělání se přistoupilo k vydání druhé emise státovek, které už se od hodnoty 100 Kč a výše tiskly v American Bank Note Company.

 

Právě se děje

Další zprávy