Říp, sokol, lev či rašín. O název nové měny ČSR se vedly spory, favoritem byl frank

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
16. 2. 2019 13:20
Nový stát potřebuje nové peníze. A tak se hned v prvních dnech samostatného státu v roce 1918 začala připravovat československá měna. Do dvaceti let získala významné místo mezi předními světovými měnami. Cesta k úspěchu nové měny však byla složitá a jako první zádrhel se ukázalo už hledání názvu, který by vyhovoval všem.
Platidla v době takzvané první republiky
Platidla v době takzvané první republiky | Foto: ČNB

Frank, nebo koruna?

Až čtyři měsíce po vzniku republiky vzniká 25. února 1919 československá měna. Zatím beze jména. Šlo o okolkované bankovky rakousko-uherské měny.

Přemýšlelo se, jak se nová měna bude jmenovat. Vzhledem k tomu, že se korunou platilo právě za Rakouska-Uherska, řada lidí stejné pojmenování odmítala. Samostatný stát si přece zaslouží nové peníze.

  • Diskutovalo se o názvech denár, hřivna, lev, rašín, říp či sokol. U dílčích jednotek byly ve hře groš, káně, drápek, brk či řepa.

Až 10. dubna se v zákoně objevuje název československá koruna a zkratka Kč. Tedy nakonec zůstal v československé měně odkaz na dřívější monarchistický symbol.

Ale i po vydání okolkovaných bankovek do oběhu se dále velmi vážně diskutovalo, že se měna přejmenuje na frank, Československo totiž mělo ke spojenecké Francii v prvních letech samostatnosti velmi blízko. Navrhovali to ekonomové v čele s tehdejším ministrem financí Aloisem Rašínem.

  • Proto je také uvedeno v zákoně o akciové bance cedulové, tedy v budoucnosti Národní bance Československé, který začal platit v roce 1920, že kapitál banky bude znít na zlaté franky. Až o pět let později se přestalo na zlatou měnu ve formě franku aspirovat.
 

Právě se děje

Další zprávy