Nejlépe hodnotili ředitelé vývoj životní úrovně (98 procent pozitivně) a svobody jednotlivce (95 procent). Více než tři čtvrtiny respondentů se shodly i na tom, že k lepšímu se posledních 30 let vyvíjelo podnikatelské prostředí (93 procent), efektivita práce (90 procent), životní prostředí (79 procent) a zdravotnictví (77 procent).
"I přesto, že nás nyní v souvislosti s pandemií covid-19 čeká útlum a pokles ekonomických ukazatelů, zůstane určitě životní úroveň a další ukazatelé výrazně výše než před třiceti lety. Například u zdravotnictví ale přeci jen současná krize ukázala, že i přes mimořádný výkon a nasazení zdravotníků je systém jako celek podinvestovaný," uvedl řídící partner PwC ČR Jiří Moser.
Naopak nejnižší počet respondentů se na pozitivním vývoji shodl u vzdělávání (72 procent ředitelů hodnotí pozitivně), právního státu (66 procent), sociálního státu (48 procent) a byrokracie (26 procent). Byrokracie byla jedinou kategorií, jejíž polistopadový vývoj největší část respondentů (46 procent) hodnotila záporně.
"Negativní hodnocení byrokracie není úplně překvapivé. I v našich každoročních průzkumech se regulace spolu s daněmi a nestabilním podnikatelským prostředím řadí mezi faktory, na něž si šéfové firem nejčastěji stěžují. Nejde ani tak o samotnou složitost, ale spíš o to, že se systém často a nepředvídatelně mění," upozornil Moser.
Kdyby měli ředitelé známkovat jako ve škole, dostal by polistopadový vývoj jako celek horší dvojku (průměr 2,4). Dvojka padala nejčastěji, vybralo ji 54 procent respondentů. Na výbornou to v uplynulých třiceti letech bylo podle sedmi procent ředitelů. Žádný z respondentů by neudělil vývoji po roce 1989 pětku.
Průzkum se uskutečnil loni v listopadu a prosinci, nepromítají se do něj tak názory na koronavirovou krizi a aktuální nouzový stav.
Zákon o soukromém podnikání občanů začal platit přesně před třiceti lety, 1. května 1990. Právní dokument podepsaný Václavem Havlem, Alexandrem Dubčekem a Mariánem Čalfou definoval, kdo je to podnikatel a jak si může a musí na trhu počínat. Oficiálně tím stát zahájil éru umožňující vyrůst mnoha českým podnikatelům a firmám, které dnes zaměstnávají miliony lidí.
Jak ale připomněly Hospodářské noviny, do konce roku 1990 se soukromý sektor podílel na tvorbě českého HDP jen čtyřmi procenty a zásadní reformy v podobě rychlé deregulace cen i zahraničního obchodu a přípravy na rozsáhlou privatizaci připravil až o rok později Václav Klaus.
