Praha - Koruna se ani čtyři týdny po ukončení intervencí České národní banky výrazněji neodpoutala od hranice kurzového závazku 27 korun za euro. Ve čtvrtek byla silnější jen o zhruba 25 haléřů. Pozornost investorů i dalších účastníků trhu se proto stále více přesouvá k úrokovým sazbám.
"Silnější koruna měla centrální bance pomoci tlumit inflační tlaky v ekonomice. To se zatím neděje, a tak bude ČNB muset brzy sáhnout k dalším opatřením. Jejím hlavním nástrojem jsou nyní úrokové sazby," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Bankovní rada na svém čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby na rekordně nízké úrovni 0,05 procenta, kde se drží už od listopadu 2012. ČNB ale ve své nové čtvrtletní prognóze očekává, že k růstu sazeb dojde už ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu příštího roku.
"Zvyšování sazeb bude podmíněno budoucím vývojem klíčových ekonomických ukazatelů včetně kurzu koruny," uvedl Jiří Rusnok, guvernér ČNB.
Guvernér centrální banky dále přiznal, že ČNB počítala s vyšším posílením koruny po ukončení intervencí, než jaké ve skutečnosti zatím nastalo. "Pokud by toto velmi mírné posílení od hladiny kurzového závazku trvalo déle, tak se bude více vytvářet potřeba přistoupit k postupnému odpoutání úrokových sazeb od stávající hranice," řekl Rusnok.
Centrální banka dále v prognóze snížila odhad výše inflace ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2018. Zatímco v únoru pro druhé čtvrtletí příštího roku odhadovala inflaci na úrovni 2,3 procenta, nyní svoje očekávání zmírnila na 2,1 procenta. Pro třetí čtvrtletí pak došlo ke snížení odhadu o 0,1 procentního bodu na rovná dvě procenta.
Inflace podle prognózy letos zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky, ke kterému se vrátí začátkem příštího roku. Za rok a půl, což je doba, na kterou ČNB svoji měnovou politiku cílí, by se inflace měla nacházet v těsné blízkosti inflačního cíle.
ČNB také upravila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce z únorových 2,8 na 2,9 procenta. Pro příští rok odhad růstu HDP nezměnila, počítá s 2,8 procenta.
Za rizika prognózy Rusnok označil zejména další vývoj měnového kurzu. Zopakoval, že centrální banka je i nadále připravena na trhu zasáhnout proti příliš velkým výkyvům kurzu koruny. Zároveň ale potvrdil, že ČNB od ukončení intervencí nijak kurz neovlivňovala.
Koruna v reakci na novou prognózu a prohlášení bankovní rady oslabila o zhruba deset haléřů k úrovni 26,84 koruny za euro. Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala bylo důvodem především zklamání investorů z nové prognózy centrální banky. "Někteří spekulanti sázeli na to, že centrální banka bude odhadovat rychlejší zvyšování úroků díky zvýšení inflace, výbornému stavu české ekonomiky a taky nutnosti zpřísnit měnové podmínky," uvedl Dřímal.
Guvernér Rusnok na tiskové konferenci po jednání bankovní rady mluvil také o politickém vývoji v Česku. Blížící se parlamentní volby podle Rusnoka mohou zmařit snahu centrální banky získat zákonnou pravomoc stanovovat komerčním bankám pravidla pro poskytování hypoték.
"Bohužel jsme se ocitli v horké fázi předvolební kampaně, kdy se akcentují poněkud více jisté populistické postoje. Přijetí zákona je ohroženo, to je evidentní. Považujeme to za velmi nešťastné, protože se tím ohrožuje naše možnost efektivně vykonávat politiku finanční stability. Tu děláme proto, abychom se do budoucna vyhnuli krizím," řekl Rusnok.
