Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 29 333 Kč. U mužů dosáhl 31 790 Kč a u žen 26 723 Kč.
Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15 761 Kč a 53 850 Kč.
Ekonomové oslovení ČTK odhadovali, že reálný růst mezd zpomalí na 1,1 až 2,5 procenta. Odůvodnili to nejen poměrně vysokým růstem spotřebitelských cen, ale i dopady šíření koronaviru.
"Růst mezd zpomalil ve většině odvětví české ekonomiky s tím, jak na aktivitu celých odvětví a sektorů dopadly omezení a komplikace související s pandemií koronaviru včetně uzavírek výroby či provozů ve službách," uvedl k čerstvým údajům ČSÚ hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Pdobně to komentoval i analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "Nástup koronavirové pandemie se již stačil podepsat na příjmové statistice letošního prvního kvartálu. Průměrná mzda rostla nejslabším tempem od čtvrtého kvartálu 2016 v nominálním vyjádření a reálně dokonce od čtvrtého kvartálu 2013. Nebýt pandemie, přírůstek mezd by se i tak opět mírně zvolnil, karanténní opatření trend ovšem podstatně umocnila," domnívá se Rožumberský.
Podle statistiků ale protikoronavirová opatření ukazatele pracovního trhu v prvních třech měsících roku ještě moc nepoznamenala, s výjimkou počtu odpracovaných hodin. "Dopady nastupující koronavirové krize se projevily výrazně pouze v průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin za březen, kdy meziročně došlo k jejich snížení o deset procent," uvedli statistici. Jako viníka slabého růstu mezd vnímají vyšší inflaci, která v prvním čtvrtletí dosáhla 3,6 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu více než byla loňská hodnota a o 1,5 bodu než předloňská.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,1 procenta.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda poznamenal, že i přes koronovirová opatření se v Česku některým odvětvím dařilo i nadále. "Odolnost vůči koronavirovým opatřením vykázalo stavebnictví, které si polepšilo mezičtvrtletně i meziročně. Dařilo se také odvětví informačních a komunikačních technologií, jehož mnohé firmy z uzavření ekonomiky dokonce těžily, například e-shopy nebo platformy pro donášku potravin," řekl Kovanda.
Stabilizovaný byl podle něj také segment veřejné správy, vzdělávání a zdravotní péče, kde nedošlo ani ke snížení platů, ani k propouštění, neboť se jedná o segmenty, v nichž má rozhodující slovo stát, nikoli soukromý sektor.
Expert: Na rychlý růst mezd můžeme zapomenout
Podle Jáče bude tlak směrem ke zpomalení růstu mezd patrný i ve zbytku tohoto roku a možná i v prvním pololetí roku 2021. S příznivým vývojem české ekonomiky nepočítají ani další experti.
"Hned v příštím čtvrtletí očekáváme na českém trhu práce podstatně horší situaci. Vlivem ekonomických restrikcí začnou o výdělky přicházet nejprve pracovníci ve službách, které byly zasaženy nejsilněji. Následovat ovšem budou i ostatní sektory, které pocítí klesající tuzemskou i zahraniční poptávku. Část pracovních míst navíc dosud podpírají vládní záchranné programy, které budou postupně ukončovány, čímž se ve firmách opět zvýší tlak na nákladovou efektivitu," domnívá se analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
"Výraznější dopad pandemie a to, jak moc zaměstnavatelé najeli na úsporná opatření, se však ve větší míře promítne teprve do vývoje mezd za druhé čtvrtletí. Ačkoliv je mzdový vývoj ve zbytku letošního roku zahalen vysokou nejistotou, tak je zřejmé, že na rychlý růst mezd můžeme zapomenout a úspěchem bude, když mzdový růst letos překoná inflaci," vidí situaci podobně i analytik společnosti Akcenta Martin Novák.
