Praha - Hlavním důvodem, proč se v Česku zvyšují mzdy pomaleji než v jiných evropských zemích, je pomalý růst produktivity práce. Zatímco ostatní státy střední Evropy postupně dohánějí průměr Evropské unie, Česká republika se mu v posledních deseti letech vzdaluje.
Upozorňuje na to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s odkazem na údaje Eurostatu a propočty odborářů. Česko podle něj v tomto ukazateli dlouhodobě zaostává jak vůči Evropské unii jako celku, tak vůči nejvyspělejším členským zemím. Porovnání se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy podle takzvaného standardu kupní síly (PPS).
"Ostatní země střední a východní Evropy výrazným způsobem dohánějí a předhánějí Českou republiku," dodává Středula.
Produktivita práce na odpracovanou hodinu v PPS:
| Rok | Produktivita práce |
| 2005 | 67,3 % průměru EU |
| 2007 | 66,9 % průměru EU |
| 2010 | 57,3 % průměru EU |
| 2013 | 62,8 % průměru EU |
Jak dohánějí Českou republiku v produktivitě práce:
| 2005 | 2007 | 2010 | 2013 | |
| Slovensko / ČR | 96,7 % | 93,6 % | 102,1 % | 97,4 % |
| Polsko / ČR | 74,8 % | 70,2 % | 91,4 % | 91,8 % |
| Maďarsko / ČR | 85,1 % | 81,8 % | 102,4 % | 102,3 % |
| Slovinsko / ČR | 122,6 % | 124 % | 135,9 % | 131,6 % |
Zdroj tabulek: Eurostat, propočty ČMKOS
"Dohánění Evropské unie zastavila finanční krize a dvě recese krátce po sobě," souhlasí ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Pavel Sobíšek z Ekonom UniCredit Bank navíc upozorňuje, že současný růst výroby je založen na odlišném modelu než v minulé dekádě. "Tehdy vznikaly provozy na zelené louce a produktivitu bylo aspoň v průmyslu relativně lehké zvedat," vysvětluje s tím, že teď naopak noví investoři do střední a východní Evropy příliš nepřicházejí. "Všichni, pro něž to má smysl, zde jsou," dodává.
Důsledkem pomalého růstu produktivity práce je podle Středuly to, že Češi pracují stále více hodin. "To je velmi nestandardní přístup, opravdu výjimečný," říká. Podle údajů Eurostatu za rok 2012 odpracovali Češi 1749 hodin ročně, zatímco například v Německu to bylo 1641 hodin, na Slovensku 1705 hodin a třeba v Belgii 1462 hodin. "Ve srovnání s belgickým zaměstnancem odpracuje Čech za šest let o rok více," zdůrazňuje Středula.
Cena produkce je nízká
Podle odborářů ovšem pomalejší růst produktivity neznamená, že by toho český zaměstnanec dokázal vyrobit méně než třeba německý nebo rakouský. Problémem je nižší cena výrobku.
"Rozdíl v tom, kolik například český nebo španělský dělník vyrobí automobilů, není žádný. Ale produkt je tady jinak oceněn," říká ekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Česká republika se podle něj vyprofilovala jako záložní ekonomický prostor, který vyrábí díly, součástky. "My se dostáváme k nižším a nižším stupňům zpracování, takže pak nemáme nárok ani na tu finální cenu a nejsme schopni dosáhnout na dostatečné výdělky," upřesňuje.
Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu - aby se Česko stalo zemí, která bude "tvořit cenu". Z toho důvodu bychom neměli zaspat ani nástup takzvaného Průmyslu 4.0. "To dává Česku šanci obrovského technologického skoku," věří Fassmann.
Pomůže současný růst ekonomiky?
Tuzemská produktivita práce by se nyní opět mohla vrátit k výraznějšímu růstu, věří analytik Home Credit Michal Kozub.
"Hodnoty z roku 2013 nijak neodrážejí současný stav hospodářství. Dnes je Česko premiantem v rámci Evropy, co se týká růstu HDP, ale třeba i nezaměstnanosti,“ připomíná Kozub nynější čtyřprocentní růst.
Podle Středuly však současné oživení s čísly o produktivitě nic výrazného neudělá. "Letošní výrazný růst HDP nemá žádnou souvislost s kondicí české ekonomiky. Navíc je vidět, že tento zub je dočasný, v příštím roce má růst zpomalit na 2,5 procenta," tvrdí.
Zatím ale podle Sobíška nehrozí, že by Česko kvůli nižšímu růstu produktivity práce ztrácelo konkurenceschopnost. "To by nastalo, teprve kdyby podniky ve velkém narážely na neschopnost přijmout dostatek pracovníků k pokrytí svých objednávek," říká.
Proč rostou mzdy pomaleji než HDP
Ekonom David Marek před pár týdny ve své analýze ukázal, že rozdíl mezi růstem ekonomiky a mzdou zaměstnanců je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Zatímco HDP na hlavu v tuzemsku loni činil 84 procent unijního průměru, měsíční mzda před srážkami dosahovala jen 62 procent průměru EU. Čistě podle tohoto porovnání by si tedy Češi vyšší mzdu zasloužili.
Mezi hlavními důvody, proč ČR v oblasti mezd dohání Unii pomaleji, jsou jedny z nejvyšších nákladů na práci v rámci členských zemí OECD. Kvůli vysokým povinným odvodům firmám zbývá méně peněz na zvyšování mezd. "Podíl sociálního pojistného tvoří v Česku 24 procent celkových nákladů práce. Vyšší je jejich podíl jen v Belgii, Francii, Itálii a Estonsku," uvádí Marek.
Za pomalejší růst může i struktura české ekonomiky. Průmysl se na tuzemské podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco například v Německu jde o 40,2 procenta. Přitom průmysl je oproti sektoru služeb náročnější na fyzický kapitál, tedy například na budovy, stroje či dopravní prostředky. V zemích s větším podílem průmyslu tak směřuje vyšší část z toho, co se vyrobí, podnikatelům, aby mohli tento kapitál obnovovat.
Mzdy se navíc podle Marka nemohou zvyšovat přímo úměrně se zisky, protože jsou strnulejší. Z toho pak zaměstnanci více těží v době krize, kdy se jim mzda naopak nesnížila tolik, jako klesala ekonomika.
