Aktuálně.cz: Kde jsou spekulanti? Říkalo se, že pod hranici 26 korun za euro kurz nepouští právě investoři, kteří nakupovali v době intervencí, protože za tuto cenu prodávají své dříve nakoupené koruny. Proč nyní koruna tuto hranici prolomila?
Miroslav Novák: Zahraniční investoři, kteří během intervencí nakoupili koruny za zhruba 40 miliard euro, česká aktiva stále ve velkém drží, k žádnému zásadnímu odlivu nedošlo. Hlavní důvod, proč byla prolomena hranice 26 korun za euro, je skutečnost, že Česká národní banka v srpnu po téměř deseti letech zvýšila úrokové sazby. Od té doby také chodí velmi pozitivní data z české ekonomiky. S nimi roste pravděpodobnost, že ČNB bude sazby znovu zvyšovat, což dále zatraktivňuje korunu. Potvrdilo se to už na posledním zasedání bankovní rady, kde pro zvýšení sazeb hlasovali tři členové rady ze sedmi. Je tedy zřejmé, že sazby půjdou vzhůru v listopadu a další zvyšování můžeme čekat i v horizontu příštích 12 měsíců. V eurozóně naproti tomu úrokové sazby dále leží na nule.
Investoři tím pádem čekají na další posilování koruny, a sází tedy na to, že když ještě počkají, vydělají více?
Dá se to tak interpretovat, čekají, že koruna dále posílí. Řada těch investorů nesleduje krátkodobé cíle, investují s dlouhodobým horizontem. Oni drží většinou korunu z doby intervencí, kdy bylo euro za 27 korun a nyní je tu výhled, že koruna v řádech měsíců nebo jednoho roku posílí ke kurzu 25,50 nebo až k hranici 25 korun za euro. Jsou v tomto výhledu dále utvrzováni pozitivními daty z české ekonomiky, takže na svých pozicích zatím zůstávají, neprodávají, naopak i přikupují, a tak poptávka převyšuje nabídku a koruna posiluje. Domnívám se, že více odcházet začnou investoři až v době, kdy z české ekonomiky začnou chodit horší zprávy. Žádné takové ale zatím vidět nejsou a domnívám se, že v příštích měsících ani vidět nebudou.
Může tohle být zároveň i hrozba pro budoucí vývoj kurzu koruny? Pokud by se situace v Česku zhoršila, i když tomu zatím nic nenasvědčuje, koruna bude oslabovat sama o sobě. Když se jí do toho ještě začnou ve velkém zbavovat investoři, kteří jí drží od intervencí, může z toho být velmi výrazný propad kurzu.
Určitě to tak být může. Česká republika byla zemí, kde dříve nebylo příliš mnoho spekulativního kapitálu ve srovnání třeba s Maďarskem. Teď je to jiné a to nese právě i to riziko, že kdyby se situace zhoršila, začnou se investoři koruny ve větším zbavovat. To sebou nese možnost výraznějšího oslabení koruny. Situace i v globální ekonomice vypadá dobře, roste eurozóna i středoevropský region. Nyní tedy zásadní důvod, proč by měli zahraniční investoři korunu opouštět, nevidím. Nikdy samozřejmě ale nejde vyloučit nějakou zásadní nečekanou negativní zprávu, takzvanou černou labuť.
Může jí být třeba aktuální vývoj v Katalánsku?
Svým způsobem ano. Jde o to, že ten vývoj kolem Katalánska lze jen těžko předpovídat. Každopádně celý ten problém by musel výrazně eskalovat, aby zasáhl euro a poté i českou korunu. Navzdory tomu, že se v Katalánsku v tomto týdnu naplňuje, řekněme, ten černější scénář, zatím nepozorujeme výprodeje evropských akcií nebo výraznější oslabení eura. Teoreticky tedy zásadně negativní dopad dění kolem Katalánska vyloučit nelze, ale nevěřím tomu, že tomu tak bude.
Zpět ke koruně. Proč investory tak láká vidina zvýšení sazeb ČNB o čtvrt procentního bodu? "Normální" člověk to může považovat za nicotné.
Vyšší úrok investoři získávají třeba na státních dluhopisech. V posledních týdnech výnosy na nich rostou stejně jako u dalších obchodů velkých zahraničních investorů. Už do sebe prostě "absorbují" i to očekávání na příští růst sazeb. Dále investoři získávají výnos ze samotného pohybu kurzu. Musíme si uvědomit, že se bavíme o opravdu velkých zahraničních institucích - jde o banky, penzijní a investiční fondy - které obchodují v řádech stovek milionů nebo i miliard korun. Jakékoli pohyby výnosů a kurzů při takových částkách jsou samozřejmě zajímavé.
