Lidské vztahy otrávila politika, tvrdí španělský novinář. Spor o Katalánsko už rozděluje i rodiny

Jan Hejl Jan Hejl
Aktualizováno 6. 10. 2017 9:25
Španělsko je po nedělním referendu v Katalánsku nejvíc rozdělené od pádu režimu diktátora Franciska Franka. Lidské vztahy otrávila politika, popisuje situaci v zemi španělský novinář a zpravodaj agentury EFE v Praze Gustavo Monge. "Madrid by měl otevřít cestu k ústavní reformě a legálnímu referendu, jehož výsledek uznají obě strany," říká Monge v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj jsou separatisté v Katalánsku v menšině a možné referendum by potvrdilo setrvání regionu ve španělské monarchii.
Protesty ve Španělsku.
Protesty ve Španělsku. | Foto: Reuters

Katalánsko uspořádalo referendum o nezávislosti už v roce 2014. Dnes je ale situace daleko napjatější. Je pro běžné obyvatele Španělska současné dění překvapivé?

V roce 2014 to byla spíš taková anketa než referendum, navíc hlasovalo málo lidí. Mě osobně vývoj tolik nepřekvapil, je to logické vyústění situace.

Oba tábory nekomunikují, jsou uzavřené. Každý dělá, co si myslí, že je správné, a současně si myslí, že má pravdu.

Katalánští separatisté referendum avizovali a ve svém "cestovním plánu" postupy zveřejnili.

Teď Madrid i Barcelona vyčkávají a my nevíme, jestli katalánská vláda opravdu najde odvahu vyhlásit nezávislost na Španělsku.

Katalánský premiér oznámil, že nezávislost vyhlásí v řádu dní, pravděpodobně v pondělí. Madrid se to pokouší blokovat. Je možné, že premiér Puigdemont rozhodnutí ještě přehodnotí?

Nezávislost už měla být vyhlášená v úterý, tedy 48 hodin po konání referenda. A to se nestalo. Dnes katalánští předáci nejsou schopní říct, kdy se to stane, a vyčkávají, jak bude postupovat Madrid.

Ten věří, že má situaci pod kontrolou a může podle ústavy zakročit. Současný stav je takový nevyzpytatelný "stand-by" režim.

Španělský novinář Gustavo Monge.
Španělský novinář Gustavo Monge. | Foto: Gustavo Monge

Pokud by Katalánsko nezávislost vyhlásilo, co by se stalo potom?

Madrid by pravděpodobně aplikoval článek 155 ústavy a vzal kompetence katalánské vládě. Správa regionu by přešla přímo pod něj.

Zároveň by pozatýkal politiky, kteří proces odtržení způsobili, a patrně by je dohnal před soud. To je nejpravděpodobnější scénář.

To zní dramaticky.

Je to bezpochyby největší problém Španělska od pádu Frankova režimu.

Katalánsko ale vyhlásilo samostatnost už v roce 1934 a Madrid tehdy do regionu poslal vojsko.

Politici i diplomaté jsou z nastalého dění zděšení. Španělé bývali přátelé, dnes jsou rozdělení, zasáhlo to jejich srdce a zaútočilo na jejich nejnižší pudy.

Něco podobného známe z doby, kdy se rozpadalo Československo. Dají se obě situace porovnávat?

Ano. Naše rodina pochází z Madridu, rodiče jsou znepokojení, prožívají to intenzivně a zapojují do toho emoce.

Takto reaguje většina Španělů. Referendum se velmi negativně podepsalo na vztazích mezi lidmi.

Bude vůbec možné tyto šrámy napravit?

Musí se napravit. Máme ústavu a podle ní musíme jednat. To je zároveň jediný způsob, jak vyhrocenou situaci urovnat. Vyžaduje to pružnost u obou stran.

Madrid by měl otevřít cestu k ústavní reformě a legálnímu referendu, jehož výsledek uznají obě strany. 

Do referenda a dění po něm se zapojily i španělské sportovní hvězdy, například tenista Rafael Nadal nebo barcelonský obránce Gerard Piqué. Jak velký mají vliv na situaci?

Názorové výměny mezi sportovci jsou známé. Například Gerard Piqué se neustále napadá se Sergiem Ramosem z Realu Madrid. Oni samozřejmě nějaké straně fandí a dávají to najevo, na což mají právo.

To pak vyvolává další emoce.

Fotbalisté sice mají úplně odlišné názory, ale když vyběhnou na hřiště, jsou jeden tým. V tom můžou být vzorem. Přesně toto byl taky klíč k úspěchu španělské fotbalové reprezentace.

V tuto chvíli se ale zdá, že lidé jsou politikou až intoxikovaní. A to není dobré.

Španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby uznala referendum, spustil by se řetězový proces v dalších regionech. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 13 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy