Lidské vztahy otrávila politika, tvrdí španělský novinář. Spor o Katalánsko už rozděluje i rodiny

Jan Hejl Jan Hejl
Aktualizováno 6. 10. 2017 9:25
Španělsko je po nedělním referendu v Katalánsku nejvíc rozdělené od pádu režimu diktátora Franciska Franka. Lidské vztahy otrávila politika, popisuje situaci v zemi španělský novinář a zpravodaj agentury EFE v Praze Gustavo Monge. "Madrid by měl otevřít cestu k ústavní reformě a legálnímu referendu, jehož výsledek uznají obě strany," říká Monge v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj jsou separatisté v Katalánsku v menšině a možné referendum by potvrdilo setrvání regionu ve španělské monarchii.
Protesty ve Španělsku.
Protesty ve Španělsku. | Foto: Reuters

Katalánsko uspořádalo referendum o nezávislosti už v roce 2014. Dnes je ale situace daleko napjatější. Je pro běžné obyvatele Španělska současné dění překvapivé?

V roce 2014 to byla spíš taková anketa než referendum, navíc hlasovalo málo lidí. Mě osobně vývoj tolik nepřekvapil, je to logické vyústění situace.

Oba tábory nekomunikují, jsou uzavřené. Každý dělá, co si myslí, že je správné, a současně si myslí, že má pravdu.

Katalánští separatisté referendum avizovali a ve svém "cestovním plánu" postupy zveřejnili.

Teď Madrid i Barcelona vyčkávají a my nevíme, jestli katalánská vláda opravdu najde odvahu vyhlásit nezávislost na Španělsku.

Katalánský premiér oznámil, že nezávislost vyhlásí v řádu dní, pravděpodobně v pondělí. Madrid se to pokouší blokovat. Je možné, že premiér Puigdemont rozhodnutí ještě přehodnotí?

Nezávislost už měla být vyhlášená v úterý, tedy 48 hodin po konání referenda. A to se nestalo. Dnes katalánští předáci nejsou schopní říct, kdy se to stane, a vyčkávají, jak bude postupovat Madrid.

Ten věří, že má situaci pod kontrolou a může podle ústavy zakročit. Současný stav je takový nevyzpytatelný "stand-by" režim.

Španělský novinář Gustavo Monge.
Španělský novinář Gustavo Monge. | Foto: Gustavo Monge

Pokud by Katalánsko nezávislost vyhlásilo, co by se stalo potom?

Madrid by pravděpodobně aplikoval článek 155 ústavy a vzal kompetence katalánské vládě. Správa regionu by přešla přímo pod něj.

Zároveň by pozatýkal politiky, kteří proces odtržení způsobili, a patrně by je dohnal před soud. To je nejpravděpodobnější scénář.

To zní dramaticky.

Je to bezpochyby největší problém Španělska od pádu Frankova režimu.

Katalánsko ale vyhlásilo samostatnost už v roce 1934 a Madrid tehdy do regionu poslal vojsko.

Politici i diplomaté jsou z nastalého dění zděšení. Španělé bývali přátelé, dnes jsou rozdělení, zasáhlo to jejich srdce a zaútočilo na jejich nejnižší pudy.

Něco podobného známe z doby, kdy se rozpadalo Československo. Dají se obě situace porovnávat?

Ano. Naše rodina pochází z Madridu, rodiče jsou znepokojení, prožívají to intenzivně a zapojují do toho emoce.

Takto reaguje většina Španělů. Referendum se velmi negativně podepsalo na vztazích mezi lidmi.

Bude vůbec možné tyto šrámy napravit?

Musí se napravit. Máme ústavu a podle ní musíme jednat. To je zároveň jediný způsob, jak vyhrocenou situaci urovnat. Vyžaduje to pružnost u obou stran.

Madrid by měl otevřít cestu k ústavní reformě a legálnímu referendu, jehož výsledek uznají obě strany. 

Do referenda a dění po něm se zapojily i španělské sportovní hvězdy, například tenista Rafael Nadal nebo barcelonský obránce Gerard Piqué. Jak velký mají vliv na situaci?

Názorové výměny mezi sportovci jsou známé. Například Gerard Piqué se neustále napadá se Sergiem Ramosem z Realu Madrid. Oni samozřejmě nějaké straně fandí a dávají to najevo, na což mají právo.

To pak vyvolává další emoce.

Fotbalisté sice mají úplně odlišné názory, ale když vyběhnou na hřiště, jsou jeden tým. V tom můžou být vzorem. Přesně toto byl taky klíč k úspěchu španělské fotbalové reprezentace.

V tuto chvíli se ale zdá, že lidé jsou politikou až intoxikovaní. A to není dobré.

Španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby uznala referendum, spustil by se řetězový proces v dalších regionech. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy