


Příprava strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni na Karvinsku pokračuje v rozsahu, který aktuálně není navázán na konkrétního investora.

Na veřejném projednání aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jejímž obsahem je vymezení této průmyslové zóny, to v Ostravě řekl člen představenstva a ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) David Petr.
Bývalá vláda v Dolní Lutyni chtěla stavbu takzvané gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií do elektroaut. Současný premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli oznámil, že gigafactory tam nikdy nebude.
Zástupci SIRS a zhotovitelů dokumentace ve středu zopakovali důvody plánované změny a prezentovali projekt. S dotazy vystoupilo několik dolnolutyňských obyvatel, kterým se většinou dostalo doporučení, aby své připomínky zaslali písemně. Za krajský úřad se projednání zúčastnili zástupci odboru územního plánování.
Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že ke změně zásad vystoupil už při neveřejném projednání v prosinci. Obec, která chce, aby kraj změny zamítl, zaslala 35 stran připomínek plus přílohy.
„Tady to byl prostor pro občany a pro spolky. Ale sami jste slyšeli, že v podstatě v tomto okamžiku jakékoliv otázky nedávaly smysl, že důležité jsou ty písemné připomínky,“ řekl starosta.
Teď bude podle něj záležet na tom, jak se úředníci a kraj s připomínkami, kterých nebude málo, vypořádají. „My budeme vyčkávat na jejich zdůvodnění. Do té doby obec nemůže dělat nic,“ řekl Buzek.
Investice, kterou na pozemcích o rozloze 278 hektarů plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), měla mít hodnotu 200 miliard korun. Hovořilo se o vzniku 7000 pracovních míst. Místní obyvatelé ale s vybudováním továrny nesouhlasili. Investor své rozhodnutí o příchodu do Česka odložil.
Babiš nyní oznámil, že gigafactory v Dolní Lutyni nebude. Uvedl, že na pozemcích chce připravit jinou investici, s níž budou místní souhlasit. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) na premiérovo vyjádření reagoval, že jde o velkou chybu. O jménu investora se dosud spekulovalo, v pondělí Babiš řekl, že jím měl být jihokorejský Samsung.
„Současná vláda projekt tzv. gigafactory v Dolní Lutyni neukončila. Investiční rozhodnutí bylo odloženo samotným investorem na začátku roku 2025, nejprve o dva roky a následně na neurčito, a to v reakci na celoevropské ochlazení trhu s elektromobilitou,“ uvedl vedoucí odboru komunikace a PR SIRS David Vondra.
O tom, že investor kvůli zpomalení trhu své rozhodnutí o příchodu do Česka zatím odložil, informovali již loni v březnu ředitel developmentu SIRS David Petr a Libuše Adamčíková z ministerstva průmyslu a obchodu.
Vondra připomněl, že příprava plochy začala v roce 2024 v reakci na jednání se strategickým investorem, jehož požadovaným parametrům nevyhovělo žádné jiné místo v Česku. „Lokalita Dolní Lutyně je však jediná v Česku, která splňuje specifické požadavky moderního průmyslu na takto rozsáhlé projekty a stát musí být připraven na poptávku těchto firem,“ uvedl Vondra.
V minulosti se o prostoru uvažovalo pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala v Nošovicích. Stát pak uzavřel s ochranářskými organizacemi dohodu a deklaroval, že od přípravy průmyslových ploch v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích na Opavsku upustí. Předloni ochranářské organizace podepsaly se státem novou dohodu, která průzkumné práce v Dolní Lutyni umožnila.
Místní obyvatelé se obávají negativních dopadů záměru na komunitu a přírodu, vadí jim i znehodnocení zemědělské půdy. V referendu zavázali vedení Dolní Lutyně, aby projektu bránilo. Proti zóně bojuje i spolek Zachovejme Poolší.
„Já jsem i po prohlášení pana premiéra krotil emoce, protože přesně to, co jsme předpokládali, že se stane, se stalo. Dneska je jenom potvrzeno, že záměr státu do území něco dostat je 'za každou cenu'. Toho jsme se reálně obávali,“ řekl člen spolku Martin Bohoněk.
Někdo podle něj musí za rozhodnutí přijmout politickou zodpovědnost a bude to asi krajské zastupitelstvo, které bude reagovat na připomínky obcí, lidí a spolků. „Mě bude velmi zajímat, jakým způsobem k tomu zastupitelé přistoupí, protože studie říkají, že všechno je zalité sluncem, ale připomínky, které dneska drobně zazněly, ale my o nich hovoříme celé dva roky, jsou poměrně zásadní,“ řekl Bohoněk.
Především studie, ze kterých vycházeli zhotovitelé projektu, podle něj nejsou kvalitně provedené. „Pro nás jsou zásadní dvě věci, a to je rozhodnutí zastupitelstva, jestli, doufám, poberou rozum a minimálně nechají dopracovat všechny studie, které jsou nedokonalé z našeho pohledu, a potom to bude o politické zodpovědnosti, že prostě si to někdo 'lajzne' a schválí to. Anebo to neschválí, to uvidíme,“ řekl Bohoněk.



Sledujte online přenos ze semifinále tenisového turnaje v Miami mezi Jiřím Lehečkou a Arthurem Filsem z Francie.



Tenistka Kateřina Siniaková s americkou parťačkou Taylor Townsendovou postoupily do finále turnaje v Miami. Kanadsko-brazilský pár Gabriela Dabrowská, Luisa Stefaniová porazily 4:6, 6:4, 10:3 a o víkendu mohou získat i druhý titul z prestižní dvojice Sunshine Double.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.