Na dalších místech se umístily rozšiřování tramvajových tratí (pět procent) nebo výstavba nových cyklostezek (dvě procenta). Nová vládní čtvrť v Letňanech, o které dlouhodobě hovoří premiér Andrej Babiš (ANO), je prioritou pro jedno procento Pražanů.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.
Městský nebo také vnitřní okruh funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou až k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. V plánu je dokončení zhruba desetikilometrového úseku s několika tunely.
Pokud jde o metro D, Pražský dopravní podnik začal v červnu na Pankráci s geologickým průzkumem v úseku Pankrác - Písnice. Průzkum vyjde zhruba na 1,58 miliardy korun. Náklady na vybudování prvního úseku metra D mají být předběžně 57 miliard. Praha plánuje v budoucnu trasu prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.
Na bezpečnost si lidé nestěžují
Za největší současný problém Pražané v průzkumu označili nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení (57 procent). Pro více než třetinu je největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost (tři procenta), školství, zdravotnictví a sociální služby (po jednom procentu).
Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů v Praze za poslední čtyři roky zhruba o 90 procent. Průměrná cena nového prodaného byt na konci března byla 104.666 korun za metr čtvereční. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.
Studie SAR uvádí, že v roce 2030 může v Praze kvůli pomalému povolování chybět až 50 tisíc bytů. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba šest tisíc nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3500 bytů za rok.
Sdružení pro architekturu a rozvoj vzniklo loni v únoru. Jeho cílem je podporovat kvalitní architekturu a pozitivní stavební rozvoj. Chtělo by popularizovat architekturu a vzdělávat laickou veřejnost, ve spolupráci s dalšími odborníky také prosazovat prorozvojovou legislativu.
Jeho zakládajícími členy jsou architekti (například Josef Pleskot), projektant Pavel Štěpán, urbanista Pavel Hnilička, pedagog Zdeněk Fránek, právník a kunsthistorik Jiří Plos, odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová, analytik KPMG Pavel Kliment a majitel Central Group Dušan Kunovský.
