Babiš a Hřib opět řešili úřednickou čtvrť. Premiér odešel s požadavky na papírku

Jakub Heller Jakub Heller
21. 6. 2019 14:17
Andrej Babiš v lednu potvrdil, že si skutečně přeje postavit vládní čtvrt v pražských Letňanech. Po několika týdnech živých debat však dění kolem komplexu pro deset tisíc ministerských úředníků zdánlivě utichlo. Za zavřenými dveřmi se však jedná dál, ač se zdá, že obě strany teď vyčkávají. Praha se totiž pokouší z premiéra vymáčknout za pár pozemků na okraji města tučnou náhradu a premiérův tým zase bez přislíbených parcel nemůže projekt rozjet. Jiné parcely ale zatím odmítá.
Pro výstavbu úřednické čtvrti v Letňanech stát potřebuje získat pozemky, které jsou ve vlastnictví Prahy.
Pro výstavbu úřednické čtvrti v Letňanech stát potřebuje získat pozemky, které jsou ve vlastnictví Prahy. | Foto: Denis Chripák

Naposledy se Hřib s Babišem k úřednické čtvrti sešli 27. května. Shrnutí jednání je možné dohledat v pirátské evidenci schůzek. Čtenář se tam dočte, že schůzka neprobíhala úplně v poklidném duchu.

"Andrej Babiš na schůzce obratně argumentoval svými výpočty a čísly, záhy mu ale primátor vysvětlil, že nejsou v televizním pořadu u Václava Moravce, ale na pracovní schůzce, jejímž cílem je dobrat se nějakého konstruktivního závěru," píše se ve shrnutí jednání.

Hřib premiérovi zopakoval své požadavky, včetně zaplacení městského okruhu za 60 miliard korun. Výsledek? "Pan premiér Babiš si zapsal Hřibovy tři zásadní body na post-it papírek," zapsali piráti ke schůzce.

Deník Aktuálně.cz zjišťoval podrobnosti o závěru schůzky. Hřib je poskytl až nyní. "Aktuálně od pana premiéra čekáme mimo jiné na garanci spolufinancování či výstavby obou pražských okruhů. Bez toho nemůžeme naše společná jednání posunout dále. Odpověď na tyto naše požadavky by od pana premiéra měla dorazit tento týden," řekl primátor. Argumentuje tím, že například v Brně stát městský okruh platí, a nevidí tak důvod, proč by tomu v Praze mělo být jinak.

Plán, jak zaplatit okruh

Praha má na příští desetiletí naplánované investice za stovky miliard korun, ať už jde o metro D, nebo léta očekávané dokončení východní části městského okruhu, jehož neexistence dusí metropoli zplodinami. Zásadní problém ale je, že město na tyto obrovské stavby jednoduše nemá peníze a zřejmě ani mít nebude. A to ani když se zadluží. 

Naději dal Praze dopis, který primátor Zdeněk Hřib (piráti) obdržel od premiéra těsně po nástupu do funkce a ve kterém ho Andrej Babiš žádá o pozemky v Letňanech pro svůj úřednický komplex. Praha tak získala alespoň nějakou vyjednávací páku, jak se k potřebným miliardám dostat. Premiér v dopise přímo napsal, že "zájem České republiky na získání příslušných pozemků v Letňanech je zásadní".

Hřib si takřka okamžitě uvědomil, že s projektem, který je pro premiéra takto důležitý, může pro Prahu hodně získat. Hned na první oficiální schůzce souhlasil, že je Praha ochotná pozemky prodat. Ale za vysokou cenu.

V Letňanech by musela například kromě vládního kampusu vzniknout také nemocnice za 8,5 miliardy a více než třináct set bytů. Největší položkou na seznamu přání ale bylo zaplacení vnitřního okruhu za 60 miliard korun. Premiér tehdy slíbil odpověď do čtrnácti dnů. Dnes je o pět měsíců později, ale k dohodě o moc blíž není. 

Jednání podle primátora komplikují i změny ve vládě

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má přípravu projektu na starosti, tvrdí, že jednání zdržuje Hřib. "Podle našich informací se čeká na odpověď primátora na návrh řešení, které mu bylo dopisem předsedy vlády zasláno již 8. února a následně i 11. března," říká Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM.

Tehdy úřad zveřejnil seznam 32 ministerských budov v centru města, které by v případě vybudování vládního komplexu stát rád prodal či jinak využil. Jenže Hřib ho označil za nekompletní, chyběly mu například informace o budovách, kde jsou ministerští úředníci v nájmu, a začal zpochybňovat výpočty návratnosti celé akce. Právě úspora na nájmech a na investicích do oprav historických budov je přitom hlavní premiérův argument, proč vládní komplex vůbec stavět. 

Ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu na primátorovy komentáře reagovala tím, že buď absolutně nechápe celou problematiku, nebo záměrně mate veřejnost.

Jednání tedy pokračují v napjaté atmosféře a podle primátora je komplikují i změny ve vládě. "Největší problém je, že se ministři často mění, a tak již jednou dohodnuté věci budeme muset znovu ověřit. Třeba v případě garance spolufinancování vnitřního okruhu si náměstek pro dopravu Adam Scheinherr musel domlouvat schůzku s novým ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem," říká Hřib. 

Ke schůzce došlo tento týden v pondělí a také nic nového nepřinesla. "Diskutovali jsme o tom, že okruh Praha nezvládne financovat sama a že budeme potřebovat pomoc. Pan Kremlík na to reagoval jenom tak, že je to k dalšímu jednání. Neřekl ano, neřekl ne," říká Scheinherr.

Letňany, Holešovice nebo Vysočany

Mimo to stále běží debata o tom, zda jsou Letňany pro úřednický komplex vůbec tou pravou lokalitou. ÚZSVM o tom zůstává přesvědčen. "Stále platí, že lokalita Letňan je jediná s dostatečnou kapacitou, kde výstavbu umožňuje platný územní plán a zároveň je ve vlastnictví státu a magistrátu," říká Ležatka. 

Město by naopak vládní čtvrť, pokud by skutečně měla vzniknout, chtělo stavět na území brownfieldu Bubnů-Zátor v pražských Holešovicích, pro které minulý týden představilo návrh územní studie.

Vedení Prahy se totiž staví proti budování nové čtvrti, kam budou denně dojíždět tisíce lidí, na okraji metropole, raději by ji vidělo blíže centru. Jenže Bubny-Zátory zavrhl hned z několika důvodů ÚZSVM. Nelíbí se mu, že jsou tamní pozemky ve vlastnictví mnoha majitelů, ani zdejší stavební uzávěra či ochranné pásmo metra i dráhy.

Do hry se ještě v dubnu dostal pozemek miliardáře Radovana Vítka ve Vysočanech na Klíčově. Jeho firma STRM Alfa se spolu s dalšími dvěma společnostmi přihlásila do průzkumu soukromého trhu, který vypsal ÚZSVM. Vítkova nabídka jako jediná naplnila parametry zadání. I tak se ale nezdá, že by měl úřad v plánu ustoupit od záměru postavit komplex v Letňanech. 

"Nabídka pozemků na Klíčově byla jediná, která splnila podmínky, nicméně má výrazně nižší kapacitu než pozemky v lokalitě Letňan. Vlastník pozemku byl ale vyzván k zaslání podrobnějších informací," říká Ležatka.

Vlastní požadavky mají i městské části

Posledním dílkem skládanky je postoj městských částí, které by stavba komplexu v Letňanech ovlivnila. Ty po státu požadují, aby před stavbou úřednického komplexu nejdříve dokončil severní část vnějšího obchvatu města, prodloužil linku metra C do oblasti Čakovic a vybudoval v okolí P+R parkoviště. Přejí si také, aby v nové čtvrti vznikl dostatečný počet škol, obchodů a sportovišť.

Celá situace působí tak, že premiér má před sebou dlouhý seznam požadavků, jejichž splnění vyžadují radnice i pražský magistrát. A to ještě předtím, než se s výstavbou úřednického komplexu v Letňanech začne. Otázka je, jestli premiérovi tyto podmínky za vládní čtvrť stojí. Splnění většiny z nich by totiž státní rozpočet vyšlo na desítky miliard korun.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Exhejtman Zimola chce jako člen ČSSD kandidovat za Změnu 2020 v krajských volbách

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. Jedná se podle něj o hnutí členů ČSSD i nestraníků. Za Změnu 2020 by mohli kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské sociální demokracie.

"Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda," uvedl Jiří Zimola. Řekl, že Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Předseda jihočeské ČSSD dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Další zprávy