Používání AI v práci zvyšuje sebevědomí, ale zhoršuje dovednosti

Vyplývá to ze studie Work AI Institute technologické společnosti Glean připravené s akademiky z Harvardovy univerzity nebo z Notredamské univerzity.

Nejzranitelnější jsou podle autorů pracovníci na začátku kariéry, protože přicházejí o tradiční model učení praxí. Jde například o juniorní zaměstnance v IT, marketingu nebo na analytických pozicích, kteří se běžně učili od zkušenějších kolegů. Nyní ale část práce přebírá AI.

Související

Umělá inteligence už není budoucnost, ale realita

„Pokud jsou tyto úkoly automatizovány nebo při nich začínající pracovníci zcela spoléhají na AI, nemusejí si nikdy osvojit základní dovednosti, které potřebují k postupu,“ řekla spoluautorka studie Rebecca Hindsová serveru Business Insider.

Rizika jsou podle ní nejviditelnější v kreativních a znalostních profesích. Zaměstnanci využívají AI k překonání „syndromu prázdné stránky“ a generování prvních návrhů textu, čímž ale přeskakují zásadní proces promýšlení nápadů. „Ta neefektivní fáze je ve skutečnosti velmi zdravá,“ dodala Hindsová. Pokud lidé tento krok přeskočí a spoléhají na AI jako na zkratku, jejich dovednosti začnou zakrňovat.

Některé firmy navíc podle Hindsové hodnotí zaměstnance na základě toho, kolikrát kliknou na příslušný nástroj AI, tedy jak často AI v práci využívají. Tato čísla se pak využijí i při hodnocení výkonu. To podle ní vede k povrchnímu využívání AI, které nemá skutečný přínos a nezlepšuje pracovní procesy. Firmy by se místo toho podle Hindsové měly ptát, zda AI v konkrétních případech skutečně zlepšuje kvalitu práce, spokojenost zákazníků nebo inovace.

Řešení podle autorů nespočívá v odmítání AI, ale v jejím uváženém a promyšleném používání. Pracovníci i manažeři by měli definovat úkoly, které mají zůstat „hluboce lidské“, využívat AI hlavně v oblastech svých odborných znalostí a měřit výsledky podle skutečného přínosu, nikoli podle frekvence použití.